Za posledních 10 let se podle Jenkinse snaží vytvářet chaos po světě gang fanatiků, financovaných ze Saúdské Arábie a většinou vycvičených v západních městech. Dosud se je nepodařilo chytit. Afghánistán byl demonstrativní show odplaty, Irák je jen řinčení šavlemi, které má odvrátit pozornost od skutečného problému. Lidé však umírají při atentátech teď, ne až za dva roky, "kdyby náhodou Saddám dostal z Afriky uran". Neexistují žádné důkazy, že za těmito masakry v Bali stojí Saddám Husajn. Existují důkazy, že je al Qaeda stále aktivní. Tony Blair sice umí chodit a zároveň žvýkat žvýkačku, ale Irák v současnosti nutně odvrací pozornost všech výzvědných služeb po celé Asii od skutečného problému - a Irák také nyní vyvolává množství rekrutů pro kauzu militantního terorismu.

Bali by mělo vyvolat argument, jak neutralizovat terorismus. Lidi chtějí, aby se státy k sobě chovaly tolerantně. Nevědí ale, jak se toho má dosáhnout.

Logika je prostá. Státy, které poskytují útočiště a výcvik teroristům musejí být rozdrceny. Amerika má moc to učinit. Amerika to musí udělat

Tezí je, že pojem národní suverenity, jak ho prosazují Spojené národy, odumřel. Moc dává Americe právo na invazi, na prohledání země a na zatýkání.

Jenkins v této souvislosti poukazuje na nedávno zveřejněný dokument o bezpečnostní strategii amerického státu, jímž jsme se v BL zabvývali už zde. Poukazuje na to, že tento dokument prosazuje právo Ameriky zabránit každé jiné zemi v tom, aby hromadila zbraně za účelem dosažení či překonání moci Spojených států. Dokument také prosazuje právo Spojených států zasáhovat vojensky preventivně ve prospěch své světové hegemonie. Tento nárok není založen na žádné vnější autoritě, ale na velkém americkém vojenském rozpočtu.

Antiteze považuje tuto tezi za hloupou. Argumentuje, že zdrojem terorismu není válečníkova touha po území, ale mesiášská touha bezmocných dát mocným světa pěstí do obličeje. Takovou nenávist Spojené státy svým agresivním přístupem jen posílí. Protizápadní antipatie budou existovat tak dlouho, jak dlouho bued bohatství existovat vedle chudoby. Ale moc teroristů není v zabíjení, spočívá v jejich schopnosti vyvolávat strach, hrát na západní zbabělství a paranoiu.

Antiteze požaduje, aby se Amerika učinila po světě populární, nikoliv nenáviděnou zemí. S teroristy by mělo být zacházeno jako se zločinci. Bazén nenávisti, v němž plavou, by měl být vypuštěn, nikoliv naplněn "krví mučedníků". Američané by měli projevovat sebedůvěru mocných, nikoliv nervozitu zranitelných, kteří okamžitě střílejí. Takže, tvrdí antiteze, Američané, zůstaňte doma. Přestaňte se snažit zastrašovat svět.

K tezi a antitezi musí existovat syntéza, argumentuje Jenkins. Komentátor je proamerický a v zásadě nic nenamítá proti tomu, aby se Spojené státy staly světovým četníkem. Absolutní moc sice korumpuje, ale v demokracii proti tomu existují záruky. Nejostřejší kritikové USA nejsou dnes v Evropě, ale v samotné Americe. Ti sami omezí Bushovu moc.

Je však zapotřebí zdravého rozumu a je nesmyslné zapálit nyní roznětku islámského extremismu zahájením "preventivní" války proti Iráku. Je nesmyslné vyvolávat extremistickou opozici v Pákistánu, v Íránu a v Egyptě, na pomoci kterýchžto zemí vlády, bojující proti al Qaedě, závisejí. Je nesmyslné spojovat al Qaedu a Saddáma s každým teroristickým útokem.

Rozumné by bývalo bylo loni touto dobou využít obrovských sympatií pro Ameriku po 11. září - tehdy i Írán, Sýrie a Libye nabídly bojovat proti terorismu. Tehdy nebylo přijatelné být protiamerický. Tehdy bylo možno zahájit celosvětový boj proti al Qaedě, včetně v Indonésii, kde jsou nyní islámští extremisté na koni.

Bomby, které začaly padat na Kábul, tu koalici zničily. Bomby, které začnou padat na Bagdád, zlikvidují i její zbytek. Vytvořit ze Saddáma a z Osamy bin Ladena, kteří kdysi bývali vzájemnými úhlavními nepřáteli, idoly antiamerikanismu, bylo strategicky neobratné.

Americká státní bezpečnostní strategie a Bushovy nedávné projevy nyní naznačují, že boj proti terorismu a válka proti Iráku jsou spojeny s americkým úsilím o globální hegemonii.

Británie by v takové situaci měla Spojené státy mírnit. Avšak Blair navštívil minulý týden Moskvu a snažil se přesvědčovat Putina, aby přijal jeho dokument o údajné nebezpečnosti Iráku. Vypadal přitom jako podvodník.

Masakr v Bali je příznakem protizápadní nenávisti, kterou nevytvořil Osama bin Laden, ale americká a britská reakce na něho. Bin Ladenovi bylo dovoleno, aby určil globální agendu pro nové století - svět se přestal zajímat o mír, chudobu, obchod, ekologii a o AIDS. Jak je možné, že jsme dali tomuto strašlivému muži takovou moc?

Jsem stále přesvědčen, uzavírá Jenkins, že se s příslušníky al Qaedy mělo zacházet jako s normálními zločinci a nikoliv jim dělat pomník jako válečníkům. Měli být vylíčeni jako normální gangsteři a státy bylo možno přesvědčit, příslušnými pobídkami, aby je vydaly. Vést válku "proti terorismu" jménem bina Ladena bylo možná morální, ale byla to taky naprostá pitomost.

Velkým nebezpečím hegemonie je, že právě vyvolává takovouto stupiditu. Ti, kteří mají absolutní moc, si vždycky myslí, že jí musejí mít víc, a když ji mají, chtějí ji použít. Někdy ji používají špatně. A tak dochází k zabíjení daleko většího počtu lidí.