V anglickém chatroomu, kam d'Estaing nezavítal, začali účastníci brzo debatovat o tom, jaký jazyk by se měl stát jazykem Evropské unie. Jeden diskutér anglicky doporučoval esperanto, jiní prosazovali angličtinu.

"Ante magnum defensorem virtutum patrimoniique communium Europeorum, lingua utar nostra communi," hřímal Ivanus, který prosazoval latinu. Katalánec chtěl vědět, kdy se stane katalánština oficiálním jazykem EU. "Quid cum lingua catalannica?" přidal se Ivanus.

Nakonec přišla odpověď od d'Estainga, že Evropská unie dosud o jazykové otázce nejednala, ale ve francouzském chatroomu to rozvinul: jazyky všech budoucích členských zemí EU budou oficiálními jazyky Evropské unie.

To je, poznamenává Ash, vynikající zpráva pro tlumočníky.

Bude-li mít Evropská unie v roce 2004 25 členských zemí, bude se tam hovořit asi dvaceti jazyky, pokud se bude užívat i maltština a samozřejmě i slovenština, neboť Slováci trvají na tom, že slovenština je zcela odlišná od češtiny. Tím pádem bude existovat 380 permutací.

Dalo by se překládat přes angličtinu, ale to simultánní překlad nutně zpomaluje. A jde taky o národní hrdost - a o demokracii. Lidi nemají rádi, když se dělají důležitá rozhodnutí o jejich životě v jazyce, který není jejich jazykem.

Latina, milý Ivane, se jazykem Evropské unie nestane, protože jí nikdo kromě tebe nerozumí, argumentuje Ash. (Sunt lacrimae rerum.) Esperanto je absurdní. Jediné, co zbývá, je angličtina, nová lingua franca.

Anglicky mluví nejméně 55 procent občanů Evropské unie. Neformální pracovní schůzky EU se už konají většinou v angličtině. Mladí Evropané spolu většinou hovoří anglicky. Proč by se tedy nemohla užívat v EU angličtina?

No, problémem jsou Britové, dovozuje Ash. Francouzi ani jiné národy by nemohli připustit, aby se jazyk jedné členské země - a k tomu zrádného Albionu - stal společným jazykem EU. Nedalo by se to nějak vyřešit?

Třeba by se tomu jazyku dalo říkat američtina - většina Evropanů stejně mluví americky. Jenže to by zase bylo divné, protože pro mnoho Evropanů je hlavním důvodem existence Evropské unie možnost postavit se Spojeným státům.

Britům se zdá evropská angličtina nemožná. Tento pocit je vzájemný. Ash pokračuje:

"Jeden můj český kamarád říká, že existují tři druhy angličtiny. Zaprvé angličtina, jíž mluví Češi se Španěli anebo Italové s Finy. Tomu se dá rozumět na 100 procent. Zadruhé existuje americká angličtina, té se dá rozumět na padesát procent. A pak britská angličtina, a ta je naprosto nesrozumitelná."

Vidíte, píše britský komentátor, existuje mezinárodní angličtina, pro niž je naše anglická angličtina jen exotickým a často nesrozumitelným dialektem.

Takže společným jazykem Evropské unie by se měla stát tato mezinárodní angličtina.

Pak to Ashovi konečně došlo: pokud chce Británie být katalyzátorem nové demokratické Evropy se společným jazykem, musí Británie opustit EU. Jako staří římští hrdinové bychom měli, pokračuje komentátor, padnout na svůj meč pro všeobecné dobro. Pod vedením "tichého muže", Iaina Duncana Smithe, šéfa Konzervativní strany (kterého nikdo nezná), bychom měli houfně odejít do Atlantiku. Pak budou moci Evropané hovořit anglicky a Angličané budou jen skřehotat.