Pokud není překlad ČTK manipulativní, Obama řekl o protiraketové obraně zhruba toto. Topolánek je z toho šťastný, kdežto Ne základnám spíše nešťastné. Jenže pravidlo, že první vyhrání z kapsy vyhání, občas opravdu platí -- a záhy, dokonce možná již dnes večer po tiskové konferenci amerického ministra obrany, může být situace přesně opačná.

Dovolte mi předně trochu nezáživného výkladu ohledně politického kontextu. Obama zvítězil v prezidentských volbách výraznějším rozdílem než jeho předchůdce G. W. Bush, ale přesto jeho většina nebyla příliš výrazná. Zjevně se teď v mnoha směrech snaží rozšířit mocenskou základnu svého vládnutí tak, aby kromě "klasických" a "progresívních" Demokratů zahrnula i část Republikánů -- a proto tam, kde nemusí, nevyhledává konflikty formulací razantních stanovisek, jež by strakatý konglomerát příznivců štěpila. Výšeuvedené dvě věty jsou toho ukázkou. Nejsou ani náhodou radikální, přesto však obsahují dvě čertova kopýtka, která Topolánkovi přinejmenším způsobí ještě spoustu nejistoty.

Tak předně, pokud bude trvat íránská hrozba, protiraketový systém v Evropě má být "ověřený". Systém původně plánovaný pro Polsko a ČR však vznikl na Bushovu politickou objednávku a příliš se nepovedl. Je-li tedy řeč o ověřeném protiraketovém systému, nabízí se řada jiných voleb než původní systém NMD/GMD. Dvě další varianty byly nedávno vyhodnocovány ve studii zpracované na vyžádání Kongresu, psal jsem o ní 3. března. Obě alternativy počítaly s použitím mnohem spolehlivějších antiraket Standard SM-3 -- a ani v jedné z nich nefiguroval český radar. Jedna byla totiž námořní, kdežto druhá navrhovala umístění původně námořních střel Standard na základny v Německu a Turecku.

Pokud jde o druhé kopýtko, systém se má podle amerického prezidenta také vyznačovat "efektivními náklady". Ale jestliže se hledá "cost-effective" varianta, pak má před Bushovým projektem jasnou přednost levnější německo-turecké pozemní řešení, které navíc disponuje i větší kapacitou. Ani z této charakteristiky tedy neplyne, že by měla ze tří nyní zvažovaných variant dostat přednost zrovna ta polsko-česká.

Nakonec se ještě vrátím na samotný počátek všeho protiraketového diskutování -- totiž k argumentu, že si USA původně vybraly Polsko a ČR primárně kvůli podpoře zahraniční politiky USA a stabilitě politických poměrů. Avšak nejen v ČR, ale už i v Polsku nyní projekt protiraketové základny, ale i americká zahraniční politika, výrazně ztrácejí podporu veřejnosti. O nynější "politické stabilitě" v ČR pak snad vůbec netřeba psáti.

Vše dosud uvedené mě vede k tomu, abych variantu, podle níž se USA nakonec rozhodnou radar v Brdech nepostavit, pokládal stále za výrazně pravděpodobnější než její opak.

Nebo jste snad někdo slyšeli Baracka Obamu, jak na Hradčanech říká: "V Brdech bude stát radar"?