Na jaře roku 2003 se snažila jedna mocenská skupina na ministerstvu zemědělství potřebu funkce systémového integrátora vyvolat a navrhla společnost QRIS s.r.o. (po měsíci byla s touto společností spolupráce za dramatických okolností ukončena). V květnu tohoto roku proběhla operativní porada ředitelů na ministerstvu zemědělství, kde Ing. Palas oznámil, že zakázku APA mají zadat společnosti SBS - Siemens Business Services. Společnost SBS (Siemens Business Services) dostala cca po dobu celého jednoho měsíce velmi nezvykle výhodné podmínky. Její zástupci se mohli pohybovat po ministerstvu a všichni dotčení úředníci měli příkaz, aby jim poskytovali maximum informací včetně několikahodinové prezentace společnosti za účasti ministra a vedení resortu.

Proto, aby se vedení ministerstva zemědělství schovalo a snažilo se legalizovat své kroky, uzavřelo smlouvu s konzultantskou firmou BDO CS, které bylo předáno jednostránkové zadání (vyhovující pouze SAP) a seznam firem, které mají být osloveny a pověřilo ji výběrem kandidáta.

Do 3. 9. 2003, kdy vznesly Britské listy dotaz na premiéra, nebyl oficiálně ze strany ministerstva zemědělství ani BDO CS oznámen osloveným firmám výsledek "nejvhodnějšího řešení". Přitom ze zápisu porady ministra zemědělství s náměstky z 25. 8. 2003 vyplývá, že: "Náměstek ministra Toman podal informaci o vývoji budování APA, byl vybrán hlavní dodavatel -- firma SAP. Bylo uloženo specifikovat pro tuto firmu zadání a termíny. Komplexní informaci obdrží porada Policy Making"

Podle neoficiálních informací z prostředí ministerstva doporučilo ministerstvo zemědělství společnost SAP ČR s.r.o. (SBS skončil na čtvrtém místě), a to, i když některé osoby věděly, že mezi touto společností a SBS existuje již dva měsíce dohoda o tomto společném postupu a následném rozdělení zakázky, resp. o vzájemné spolupráci formou subdodavatelskou. Resort ministerstva zemědělství nikdy nepočítal se zavedením produktu SAP a není pro něj připraven ani hardware ani software, ale ani komunikačně (problematická spolupráce s již existujícími fungujícími systémy) či uživatelsky (na ministerstvu zemědělství je zavedena platforma UNIX/Oracle). Stejně tak nepřipraven pro SAP je i SZIF, pod který současná PA od září přechází - je postavena na platformě Oracle.

Výzva jednomu zájemci se dělá podle paragrafu 50, odst. 1, písm. a) zákona 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo má nyní podle svých představ co nejdříve s tímto zájemcem uzavřít smlouvu na kontrakt v hodnotě cca. 650 mil. Kč. Nestandardní formy zadání tak velkého kontraktu hodlá ministerstvo využít právě z důvodu, že hrozí škoda velkého rozsahu, ve výši cca. 10 miliard korun. Tento argument je poněkud zvláštní, právě z důvodu výběru nového dodavatele.

Státní zemědělský intervenční fond ale v současné době disponuje stejně kvalitním a robustním informačním systémem pro nepřímé platby, který je již z velké části implementován a u kterého je již podána žádost o jeho akreditaci, resp. Certifikaci certifikační autoritou EU. Jelikož má APA v nejbližší době přejít pod SZIF a jelikož procesy přímých a nepřímých plateb jsou téměř shodné, je zvláštní, že MZe nevzalo v úvahu variantu řešení, nevybírat nového dodavatele software řešení, ale vybrat spíše systémového integrátora, který by měl za úkol ve spolupráci s dodavatelem software řešení pro SZIF rozšířit IS SZIF a integrovat jej i pro zajišťování a obsluhu přímých plateb, zajišťovaných APA. Z nezávislých analýz a posudků vyplývá, že tento zmíněný způsob řešení by byl mnohem finančně méně náročný, neboť stávající systém stál doposud pouze 45 milionů.

Dále by se nemusel uplatňovat paragraf 50, odst. 1, písm. a) zákona 199, mohlo by být využito již regulérně proběhnuvší veřejné zakázky a především by byla daleko vyšší pravděpodobnost, že nebude hrozit časová tíseň a nebude ohrožena výplata dotací z EU ve výši 10 miliard korun.

Pokud bude naopak teprve podepsána smlouva s novým dodavatelem a bude implementován nový IS tímto dodavatelem, který se teprve bude muset z celou problematikou seznámit a provést studii proveditelnosti a analýzu stávajícího stavu, aby byl schopen celý systém dodat a implementovat, riziko prodlení a ztráta cca. 10 miliard korun naopak hrozí velmi reálně. Naopak je téměř jisté, že by současný dodavatel či dodavatelé IS SZIF, případně ve spolupráci s kvalitním systémovým integrátorem tento úkol zcela jistě časově zvládli. Z výše uvedeného důvodu není zcela jasné, proč MZe postupovalo právě uvedeným způsobem, tedy hledáním nového dodavatele.

Vybraný dodavatel IS APA (dle informace ministra zemědělství, která byla uvedena v materiálu "Pro informaci členů vlády -- Informace o budování platební agentury.... Pod č.j. MZe 29805/2003 -- 1000" v rámci jednání vlády ČR ve středu, dne 3. 9. 2003) je odbornou veřejností hodnocen jako stejně kvalitní a vhodný, jako dodavatel IS SZIF. Tuto skutečnost lze prý ověřit i u nezávislých renomovaných institucí.

Proto se jeví současný postup MZe jako nesystémový, neuvážený a nevhodný, s velkým rizikem zbytečných a nadměrných investic a především s velkým rizikem opožděné realizace. Navíc celá záležitost, začínající několikaletým zpožděním v řešení a následným výběrem nového dodavatele formou doporučení třetí stranou a následným zadáním formou zadání jednomu zájemci oprávněně vyvolává obavy a podezření z možné korupce.

Z vybraných oslovených firem kritéria jako: min. základní jmění 200 mil. Kč, sídlo centrály společnosti v Evropě a vlastní software produkt vedly k jedinému možnému řešení výběru. Tomu, které bylo aplikováno.

Poměrně zvláštní je i skutečnost, že ministr zemědělství celou záležitost ve vládě neprojednal, ale pouze se o ní zmínil v posledním odstavci své informace, kterou ani vláda neprojednávala. Ministr zde konstatoval, že bude z vybraným dodavatelem uzavřena smlouva.

Kromě faktu, že na své poradě s náměstky dne 25. 8. ukládá svým podřízeným teprve vypracovat zadání a vládu již dne 3. 9. informuje že s vybraným dodavatelem bude uzavřena smlouva, je zvláštní i následující.

Paragraf 31 odst. 3 zákona 199/1994 Sb. O zadávání veřejných zakázek nařizuje, citujeme: "U veřejných zakázek zadávaných zadavateli uvedenými v § 2 písm. b) bodu 1 (mimo jiné i všemy ministerstvy), u kterých výše budoucího peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty přesáhne 300 mil. Kč, ustavuje komisi podle odstavce 1 vláda České republiky na návrh věcně příslušného ministra nebo předsedy jiného správního úřadu nebo osoby, která je statutárním orgánem nebo má postavení statutárního orgánu zadavatele. Jejím členem musí být zástupce Ministerstva financí a zástupci dalších nejméně dvou odborně příslušných ministerstev."

Vzhledem k tomu, že mnoho různých představitelů MZe se mnohokrát nechalo slyšet, že celá zakázka má v průběhu několika let dosáhnout výše až 500 -- 650 milionů korun a v obdobné výši byla i nabídková cena několika významných firem, je s podivem, že se ministr zemědělství nerozhodl řídit výše citovaným zákonem, ale na vládu podal pouze informaci, že při výběru dodavatele bude postupováno dle paragrafu 50 zákona č. 199. Nebo se jednalo pouze o předběžnou informaci pana ministra a pan ministr bude teprve vládu o ustavení komise žádat? Nebo pan ministr hodlá zakázku rozdělit na etapy pod 300 milionů korun a řešit vše v rámci své kompetence? Potom je ale téměř jisté, že další etapy bude možné z důvodu technologické návaznosti realizovat pouze s tím samým dodavatelem, jako v etapě první a tudíž by se mohlo jednat o obcházení zákona a vlády ČR.

Podivná je i rovněž ta skutečnost, že ministr zemědělství měl tuto věc řešit nikoliv nyní a postupovat nestandardními způsoby z důvodu hrozby škod velkého rozsahu, ale již před rokem, kdy mohl bez problémů k výběru dodavatele takovéto veliké státní zakázky využít standardní a transparentní způsoby zadání státní zakázky. Na tuto skutečnost byl mnohokrát upozorňován nejen svými poradci, ale i mnoha dalšími odborníky z IT oblasti. Na návrh autora článku se uvedenými zjištěními začala zabývat i komise pro informatiku a telekomunikace ČSSD. Na jedné z posledních tiskových konferenci vlády byl na podivné okolnosti okolo IS APA dotázán i ministr financí a premiér Špidla. Otázka Britských listů zněla: Pane premiére, nevadí vám, když váš ministr zemědlství v materálech pro vládu lže? Autor otázky disponoval už v tu chvíli zápisem z porady ministra s jeho vlastními náměstky dne 25. 8. ...

Přesto ministr Palas nadále postupuje tak, jak postupuje. PROČ?