22. 1. 2009
POZNÁMKA NA OKRAJ:O rozložení majetku a o sociálním smíruFinanční a hospodářská krize ohrožuje i bohatší část obyvatelstva, chudí ale žijí v osobní krizi už delší dobu. Výkonnost se má odměňovat, rozložení majetku ve společnosti je ale také základem sociálního smíru. Z nové ankety vyplývá, že bohatým v posledních letech narůstal majetek a počet chudých se zvýšilo. A zajímavým způsobem začíná v Německu boj proti krizi dalším obohacováním bohatých... |
V posledních letech se změnilo nejen hodnotové, ale také percentuální rozložení majetku v Německu ve prospěch bohatých lidí. Nová anketa Německého institutu pro hospodářský výzkum (Deutsche Institut für Wirtschaftsforschung) ukázala, že v roce 2007 vlastnilo nejmajetnějších 10% dospělých 61,1% soukromého majetku, v roce 2002 to bylo jen 57,9%. Setina nejbohatších dospělých r. 2007 měla 23% veškerého majetku, zatímco 70% méně bohatých lidí jen asi 9% "netto" majetku ZDE Tato čísla jsou nová, ale vlastně se o tom vědělo. Zajímavé je jen to, že nové finanční právo v budoucnosti bude pomáhat bohatým, aby se ještě více obohacovali, a chudším, aby přišli o tom, co našetřili, kdyby byli bez práce a žádali o sociální podporu. Nová dědická daň obsahuje větší nezdanitelné částky, nová daň z výnosu uloženého kapitálu je snížena na 25 procent, což napomůže hlavně lidem, kteří hodně vydělávají ; sociální podporu dostanou jen ti, kteří už mají jen minimální majetek. Pokud budou mít předtím něco uspořeno, nebo budou-li vlastnit dům, musejí nejprve žít z toho, než začnou dostávat podporu. K tomu přistupuje ještě závěr snížit daně z důvodů boje proti krizi, to ale nepomůže těm, kteří daně vůbec nemusejí platit -- pomáhá to zase hlavně těm, kteří vydělávají hodně. Ti tyto dodatečné peníze asi dají do svých úspor a nezvýší jimi poptávku (o snižování daní jako o vítězství hospodářského nerozumu ZDE) Že se má za výkonnost odměňovat, to je jasné, je jen otázkou, jak a za kolik peněz. Že například dědictví není zásluha výkonnosti dědiců, to se ví, a že je sociální smír pro bohatší lidi velkým štěstím, to je také známo. Německá " tržní ekonomika" se u nás víceméně osvědčila, nemělo by se ale zapomínat i v době krize, že jejím základem je i odpovědnost bohatých vůči udržování sociálního smíru. Bez něho by se bohatí nestali bohatými, bez něho by v naší zemi taky asi dlouho nezůstali tak bohatými, jak teď jsou. Rozložení majetku je součástí základu sociálního smíru, na to by neměli zapomínat ani němečtí, ani čeští politikové. Nebo myslíte, že nemám pravdu? |