Ergonometrické metody, známé v Čechách od začátků firmy Baťa totiž využívá málokdo. Stejně jako málo využívá kdokoliv z plánovačů důslednou analýzu potřeb organizace co do rozsahu a nároků práce s počítačem na hardware i software. Většina zaměstnanců nepotřebuje pro svou PRÁCI neomezené připojení k internetu. Browsení po stránkách "ftipků" či YouTube není pracovní činností. Připojení firmy na mailové služby Seznamu či Google nepřispívá k snadnějšímu hledání potřebných informací. Rozesílání spamu v podobě vtipů, žertovných obrázků či animací s lechtivým obsahem bývá tím, čím si za peníze zaměstnavatele krátí čas řada pracovníků, placená ovšem za PRÁCI. Až polovina objemu informací, proudící z firmy ven, bývá tohoto charakteru. Až polovinu počítačového času placeného zaměstnavatelem stráví zaměstnanci čtením kuchařských receptů, chatováním, diskutováním pod články mediálních portálů, stahováním zábavného obrazového obsahu včetně porna či sledováním videí na YouTube.

Není nic jednoduššího, než podřídit veškeré užívání počítačů monitoringu a filtrování, likvidující jak stahování a sdílení některých streamů či formátů, ale tvrdě omezující veškeré externí mailové či IM aplikace mimo explicitně povolených adres u explicitně vyjmenovaného okruhu osob. Zablokování zpravodajských serverů, chatů a freemailových aplikací u většiny zaměstnanců je to nejjednodušší. Filtrace nedovolující stahování videa a audia a nebo omezující tvrdě denní datové limity na jednoho pracovníka, spolu se sledováním adres je tím, co vrátí podnikové užívání počítačů k pracovnímu procesu. Prozatím většina zaměstnavatelů platí svým zaměstnancům zábavu v pracovní době.

Finanční krize ovšem přináší jako vedlejší efekt racionalizaci pracovních činností dřív, než bude pozdě. A zde přichází šance na důkladný rozbor potřebnosti jednotlivých pracovníků (a jejich počítačů) i využití času a nákladů pro potřeby organizací nikoliv pro onu zábavu . Najednou se zjistí, že u naprosté většiny počítačů stačí osm či pět let staré operační systémy a osm či pět let staré balíky programů. Že není proč zvyšovat výkon strojů, používaných PRO ORGANIZACI v lepším případě jako šanon, psací stroj a firemní poslíček. Že počítače s rokem výroby 1999 dostačují sekretářkám stejně, jako deset let staré CRT monitory. LCD jsou sice hezčí, více sexy, ale... Že použitím open source operačních systémů a kancelářských balíků lze dosáhnout ještě dalších úspor. Náklady spadnou. Produktivita práce stoupne.

Spadne ovšem i tržba prodejců a systémových integrátorů. Spadne jejich zisk. S výjimkou segmentu open source produktů. Výsledkem bude propouštění "expertů" ICT na produkty Microsoftu od prodejců (nebude na jejich mzdy, když nebudou zakázky) a následný tlak na snížení mezd v odděleních ICT zákazníků těchto prodejců (většinou je kvalifikace zaměstnanců prodejců vyšší než kvalifikace zaměstnanců uživatelů). Tím se sice zbrzdí pád, ale ne na dlouho. Spadnou ceny školení v počítačových školách. Drasticky snížený objem prodeje HW i SW, stejně jako služeb bez přidané hodnoty (což je většina takzvané systémové integrace) povede k tlakům na ceny a bankrotům těch nejslabších hráčů. To, spolu s neustále padajícím dolarem povede k vlnám výprodejů, přeprodejů skladových zásob a spolu s bankroty firem primárně postižených krizí (a výprodejům jejich počítačů za zlomky cen) k výpadkům v poptávce po "novinkách". Už dnes stoupá pouze segemnt nettopů a minibooků. Segment low-cost.

Ještě před několika lety byl multimediální notebook otázkou prestiže ředitelů a stál 50-60 000 Kč. Dnes je standardem ve spotřebitelských cenách i do 10 000 Kč. Bez operačního systému Microsoftu a CD-.ROM i za 6-8 000 Kč. Stroje pro domácí i kancelářské použití ("PC pro sekretářku") vládnou low-cost segmentu, kde není a nemusí být instalován balík grafických aplikací Adobe, databáze či profesionální systém CAD/CAM. Technologie pro vzdálenou správu a administraci lze i ve velkých firmách aplikovat i jinak, než pomocí "velkých" a příslušně drahých řešení "systémových integrátorů". Správce sítí čeká tvrdá práce namísto přesvědčování (vydírání) finančních ředitelů. A nebo vyhazov. Sám business ICT čeká vlna bankrotů, propouštění a uskromnění mnoha zaměstnanců, do této chvíle "bohů". Výsledkem bude i pokles reklam na internetu a pád reklamně-odborných časopisů a knižních vydavatelství ITC, pokles monopolních segmentů Microsoftu, nárůst Linuxu zejména ve veřejné správě (v souladu i s doporučeními Evropské unie, nejen se zdravým rozumem) a konečně už tlak na racionalizaci využití počítačů tak, aby počítače opravdu šetřily práci a nepřidělávaly ji.

Co přežije prakticky bez úhony: ty opravdu velké zábavní komunitní a multimediální sítě s vysokým podílem uživatelského obsahu, prostředí komunitní organizace práce a sdílení dat a informací na bázi XML, průmyslový segment přímého řízení výroby a projektování, testů materiálů a technologických simulací průmyslových procesů, evidence skladového hospodářství a řízení logistiky, systémy bezpapírové kanceláře se zabezpečenou komunikací, profesionální řešení zpracování obrazu a zvuku, CAD/CAM/GIS řešení, organizační systémy ve zdravotnictví, správě financí, účetnictví a řízení.

Co přežije s tvrdými omezeními: armádní aplikace, bezpečnostní aplikace, bankovní aplikace, 3D simulace, CAD, kancelářské aplikace obecné administrativy, reklamní aplikace a balíky na zpracování foto, videí a zvuku

Co skoro nepřežije dominový efekt a úsporná opatření: systémy placené zábavy, profesionální tvorba animací a videí pro komerční segment internetu, komerční multimediální aplikace a užití pro internet a 3G sítě včetně prodeje multimediálních mobilních telefonů, outsourcing výroby webových stránek, webové grafiky, malé DTP/DTR, malá výroba řezané reklamy a dárkových předmětů (DTP/CAD), poloprofi střih videa a audia.

Trendem zítřka bude homeworking - virtuální podnikové sítě a virtuální pracovní prostředí na bázi vzdálených datových úložišť a vzdálených aplikací, bezpapírové kancelářské aplikace a systémy s certifikovaným podpisem. Tedy vše, co umožní omezit množství kanceláří v předražených kancelářských budovách. Trendem budou i podnikové implementace na bázi open sourcových operačních systémů a open sourcových kancelářských balíků se vzdálenou správou a údržbou. Tedy vše, co umožní obejít se bez licenčních poplatků Microsoftu. Trendem bude i daleko vyšší zapojení freeware a shareware v menších a středních podnicích. Shareware, freeware nebo open source se uplatní zejména při zpracování prezentací a textu (náhrada MS Office za Open Office) obrazu (náhrada nebundlovaných Adobe aplikací za systém utilit a "light" či bundlovaných řešení, Adobe už snižuje výhled tržeb, propustí 600 lidí. "Globální ekonomická krize významně ovlivnily naše příjmy v průběhu čtvrtého čtvrtletí," řekl generální ředitel Shantanu Narayenin) videa (náhrada nebundlovaných profi balíků) a zvuku. Stejný pád čeká výrobce DVD vypalovaček pro notebooky i pracovní stanice. Většinou tyto mechaniky neslouží zaměstnavateli, ale zábavě. Rychlejší a stabilnější internetová konektivita umožní používání tenkých klientů, vzdálených datových center, vzdálených aplikací a internetových aplikací "Virtual Desktop Infrastructure" v daleko větší míře. A to je základní směr vývoje. V roce 2010 uvidíme tyto technologie vstupovat do hlavního proudu.

Americká ekonomika přišla pouze v listopadu 2008 o 533.000 pracovních míst, za 11 měsíců to bylo 1,87 milionu pracovních míst. Tento pokles musí mít odraz i v telekomunikacích a IT. Z komerčního optimismu Billovy "informační superdálnice" už všichni vystřízlivěli. To neříkám já, ale analytici IDC, kteří předvídají pouze 2,6% růst nákladů na IT v roce 2009, západní Evropa bude šťastná, když z toho uvidí růst 1,2 procenta. IDC říká, že růst výdajů na IT se "pohybovat kolem 1 procenta" v Japonsku, západní Evropě a Spojených státech. "Mnozí uživatelé si již nastavili priority v očekávání tvrdších časů - a to pro mnoho projektů znamená odklad nebo zrušení", prohlásil Marcel Warmerdam, ředitel výzkumu pro evropské trhy v IDC IT. Střední a východní Evropu čeká v roce 2009 pokles o čtyři procenta oproti plánu... Gartner očekává ještě méně - růst 0,5 procenta výdajů na IT v Severní Americe, 0,8 procenta pokles v západní Evropě. Dnes se ke krizi přidává celý nahrávací a zprostředkovaně i mediální průmysl. A tak se - sice nikoliv bouřlivě, ale o to systémověji - hroutí další propagandou, kartely a virtuálními zisky vyhnaná bublina.

Pokles poptávky a s tím i výroby se projevuje i ve sféře zadavatelů reklamy. Asie zaznamenala v třetím čtvrtletí roku 2008 pokles prodeje smartphonů o 11 procent a Japonsko o 23 procent. Totéž se týká high-endového segmentu hardware a spotřební elektroniky. Do Evropy tento trend míří v souvislosti s krachem zaměstnavatelů snobského segmentu zákazníků. Bankroty ve velkých firmách (realitní sítě, letecké společnosti, finanční spekulanti) přinesou nejen ztrátu řady těch největších klientů průmyslu ITC, ale hromady výprodejů špičkového hardware, které umrtví poptávku. Jen AT&T ruší 12 tisíc pracovních míst. Následný pád cen výrobců hardware dokoná dílo zkázy a k prasklé obskurní americké realitní a finančně spekulativní bublině přidá ještě stejně prasklou a stejně obskurní bublinu ITC. Celosvětovou.