Poselství současné situace je ale i jiné -- v žádném z komentářů k této události se zatím neobjevilo jediné řešení jež by přineslo trvalou a nezávislou možnost zásobování plynem: obnovitelná výroba metanu z biogenních evropských zdrojů. O této možnosti hovoří studie Lipského institutu pro energetiku a ekologii pod vedením profesora Martina Kaltschmitta, kterou zadala frakce Zelených v německém Bundestagu, když překládá detailně vypracovanou studii o možnostech výroby biometanu z bioplynu. K tomuto procesu lze využít energetické rostliny, jako například kukuřici a zelené žito a všechny zemědělské i nezemědělské organické zbytky. Organické substráty pro výrobu bioplynu lze rozdělit do dvou skupin podle způsobu dalšího zpracování. Měkké zbytky, jež lze metanizovat kvašením za mírně zvýšené teploty a ve druhé skupině substráty, kterou jsou pro nízkoteplotní metanizací nevhodné -- především tuhé, převážně celulózu obsahující zbytky, jako starou trávu, dřevnaté části roslin a pochopitelně veškerý dřevěný odpad a zbytky po těžbě v lesích. Vysokoteplotní proces se nazývá bio- SNG (Syntetic Natural Gas) a předpokládá se, že jednotky na výrobu bioplynu touto cestou budou tržně dostupné do roku 2015. V posledních týdnech minulého roku se zdařil zásadní krok této technologie -- ve východorakouském Güssingu byl v průmyslovém měřítku poprvé vyroben metan z odpadní biomasy metodou SNG.

Studie předpokládá, že země s menší hustotou obyvatelstva a s větším podílem zemědělské půdy a lesů, především Polsko a Ukrajina budou většími producenty bioplynu. K distribuci vyrobeného, vyčištěného a rektifikovaného biometanu se může použít stávající vysokotlaká evropská síť plynovodů. Hustoty vysokotlakých sítí v Evropské Unii je dostačující a může se využít pro vtláčení biometanu z obou technologií. V případě metody SNG studie uvažuje o možnosti svozu vhodného biomateriálu z větší vzdálenosti (maximálně 150 km), protože tyto jednotky jsou větší, celková stavba dražší a zpracovávají substráty s vyšší účinností a nižšími náklady. Pro výrobu bioplynu biotechnologickým postupem stanovuje lipská zpráva běžnou vzdálenost pro ekonomicky a ekologicky únosný svoz biomasy z okruhu 25-30 km.

Biometanem by bylo možné nahradit současnou spotřebu zemního plynu, přičemž potenciál pro rok 2005 byl ve studii odhadován na cca 300 miliard metrů biometanu a na cca 500 miliard metrů biometanu v roce 2020. Na potenciálovém růstu se nejvíce podílí postupně nižší potřeba plochy pro pěstování potravin. Pro konečný potenciál biometanu studie odhaduje počet bioplynových jednotek na 25. až 50.000 a počet bio-SNG na cca 1.000 jednotek. Konečný maximální potenciál odpovídá současné spotřebě EU-28. Studie rovněž vyčísluje rovněž náklady na výrobu a vtláčení, které jsou sice větší než současné produkční náklady, v budoucnu však lze počítat s určitým snížením, především je ale nutno cenu srovnat s budoucím vývojem cen zemního plynu. Výrobní a vtláčecí náklady biometanu studie předpokládá v rozmezí od 7 do 16