25. 1. 2009
ANALÝZAVítězství šedesátníků a prohra SPD v HesenskuKřesťanští a liberální demokraté v Hesensku minulý týden vyhráli zemské volby. SPD naopak klesla o 13 procent a sociálně demokratická zemská předsedkyně Andrea Ypsilanti rezignovala na stranickou funkci. Výsledkům mimořádných hesenských zemských voleb z minulé neděle byla po celý týden věnována mimořádná pozornost, protože byl jimi zahájen německý „supervolební rok“. Bližší pohled ukazuje, že vítězství CDU není vítězství a k přesunu přízně došlo především na levici a v liberálním středu politického spektra. |
Během letošního roku bude rozhodováno o politické budoucnosti v dalších 14 volebních aktech. Již 23. května bude uskutečněna volba spolkového prezidenta a 7. června budou následovat volby do Evropského parlamentu a komunální volby v osmi spolkových zemích. Ještě měsíc před volbami do Spolkového sněmu budou 30. srpna zemské volby v Sasku, Duryňsku a Sársku. Volební německý maratón bude pak uzavřen 27. září volbami do Bundestagu a braniborského zemského sněmu. Proto na výsledky voleb v šestimilionové středně velké spolkové zemi Hesensko se očekávalo s velkým napětím, protože i když zde šlo o specifickou situaci, lze do jisté míry předvídat, jak jsou voliči naladěni. Zemské volby v Hesensku, ke kterým bylo vyzváno 4,5 milionu voličů, z nichž se však více než 40 procent nedostavilo k urnám, skončily vítězstvím občanských stran křesťanských unionistů CDU a liberálních Svobodných FDP tak, jak předvídali již před tím delší dobu političtí analytici. Obě tyto formace, které mají ve wiesbadenském sněmu nyní pohodlnou většinu, již minulý týden potvrdily, že vytvoří koaliční vládu, v jejímž čele bude šéf CDU Roland Koch. Až bude 5. února potvrzen do úřadu, bude to rok, co vykonával funkci úřadujícího ministerského předsedy, protože po volbách začátkem minulého roku neměl potřebnou většinu. Konkurenční sociální demokraté SPD, vedení Andreou Ypsilanti, nebyli však schopni vytvořit koaliční vládu se zbývajícími opozičními stranami. Když jejich pokus vytvořit menšinovou vládu spolu se Zelenými za podpory strany Levice začátkem listopadu minulého roku ztroskotal pro rozpory uvnitř sociálních demokratů, zemský parlament se rozpustil a vyhlásil nové mimořádné volby. Jejich výsledky však neodpovídaly tvrzení, které se u nás deklarovaly, že „CDU drtivým způsobem porazila SPD“. Bližší pohled ukazuje, že strany berlínské velké koalice jak CDU tak SPD zaznamenaly nejhorší výsledky v Hesensku za uplynulých čtyřicet let. Skutečnými vítězi se stala FDP vedená Jörg-Uwe Hahnem se 16,2 procenty a Zelení s Tarakem Al-Wazirem, synem jemenského diplomata se 13,7 procenty. Úspěch zaznamenala i strana Levice v čele s Willi van Ooynem, která jako pátá politická strana i v této „staré“ spolkové zemi překročila pětiprocentní hranici o další čtyři desetiny a zajistila si opětovně vstup do zemského sněmu. CDU získala sice 37,2 procenta hlasů, ale prakticky oproti minulým volbám, kdy ztratila značnou část voličů, nebyla schopna změnit tuto situaci, protože její přírůstek činil pouhých 0,4 procenta. Těžkou porážku utrpěla SPD, která jako jediná politická strana ve volbách ztratila hlasy a klesla o 13 procent na pouhá 23,7. V důsledku toho Andrea Ypsilanti rezignovala na úřad šéfky zemské SPD a jejího poslaneckého klubu ve wiesbadenském sněmu. Současně oznámila, že navrhuje za sebe o deset let mladšího 39 letého Thorstena Schäfera-Gümbela, který již před tím se postavil do čela volební kampaně. Političtí pozorovatelé však předem neočekávali, že by mohl udržet alespoň pozice z minulých voleb poté, když Andrea Ypsilanti nebyla schopna je využít ve svůj prospěch. Nakonec porušila slib voličům že se nebude pokoušet získat úřad ministerského předsedy za pomoci strany Levice, jak nakonec provedla koncem minulého roku. Jak trefně komentoval Elmar Thevessen, že „kdo jednou lže, nevěří se mu“, což je hlavně poselstvím pro SPD. „Pro Rolanda Kocha je to též osobní porážka, když zůstal pod čtyřiceti procenty“. Nebýt totiž tak vysokého přírůstku hlasů pro FDP, pak situace mohla skončit jako před rokem, když Zelení také nebývale zesílili. Obsáhlá podrobná volební analýza hesenských voleb z konce minulého týdne naznačuje pro „supervolební rok“ černo (CDU) – žlutý (FDP) vzestup a pro SPD kurs nastolený Ypsilanti cestu do slepé uličky. Konstatuje, že na základě zkušeností z posledních měsíců volilo Hesensko stabilní vládu. S 53,4 procenty má občanský tábor z CDU a FDP pohodlný náskok před SPD, Zelenými a Levicí, kteří mají dohromady 42,8 procent. Ze 118 zemských poslanců má CDU 46, FDP 20, SPD 29, Zelení 17 a strana Levice 6. Dotázání respondenti odpověděli, že by černožlutá koalice byla nejlepším řešením. Rozhodujícím činitelem pro výsledky voleb však byla dezorientovaná hesenská SPD, která svoji zpět nabytou sílu v roce 2008 lehkomyslně prohrála. Po nedodržení slibu a vnitrostranickém chaosu, který vyvolala především Andrea Ypsilanti, ztratila SPD svou věrohodnost. Pro 81 procent občanů Hesenska nese největší odpovědnost na ztrátách, které její strana utrpěla. V současné situaci pouze 9 procent ji považuje ještě za důvěryhodnou, 26 procent pak CDU, 16 procent Zelené, 14 procent FDP a 26 procent pak žádnou stranu. Hlavními problémy v Hesensku podle názoru obyvatel jsou školy a vzdělání a zde však má CDU silný deficit a pouze 23 procent je přesvědčeno, že je schopna je řešit. O SPD je 36 procent přesvědčeno, že má lepší koncepci. Jiná je však situace v oblasti ekonomie, a to vzhledem k narůstající hospodářské a finanční krizi. Zde důvěřuje 41 procent CDU a pouhých 17 procent SPD a téměř stejný poměr je i v oblasti nezaměstnanosti. Pokud jde o potírání finanční krize, pak 36 procnet vidí kompetentní CDU a pouze 12 procent SPD. Méně přesvědčivá je však podle analýzy osobnost šéfa CDU Rolanda Kocha, který dále extremně polarizuje politické pole. V porovnání s ostatními šéfy zemských vlád má velmi slabou pozici. Nový šéf zemské SPD Thorsten Schäfer-Gümbel je oproti Kochovi považován občany za sympatičtějšího a a otevřenějšího. V současné době jsou jejich síly vyrovnané (41 % je pro Kocha, 37 % pro Schäfera-Gümbla) a téměř čtvrtina si nepřeje nikoho z nich. Přesto však 68 procent považuje za důležité, která strana utvoří novou vládu, pouze pro čtvrtinu je důležité, kdo ji povede. Výsledky voleb v Hesensku zajistili pro CDU šedesátiletí voliči. I když mezi nimi získala 46 procent, oproti minulým to byl přesto pokles (3%). U ostatních věkových skupin dosáhla pouze minimálního přírůstku a získala maximálně 33 procent. SPD ztratila především u mladých voličů pod třicet let, kde získala 22 procent. U 30 až 44 letých pak 21 procent, a to těsně před FDP (17 %) a Zelenými (19 %). U vysokoškolských voličů propadla však na poslední místo s 16 procenty za CDU (29 %), Zelenými (25 %) a FDP (22 %). Volební analýza dochází k závěru, že zahájení supervolebního roku v Hesensku ukázalo, že je možná většina občanských stran i v systému pěti politických stran. Avšak na základě toho, že volební výsledek v této zemi je podmíněn jejími specifickými problémy, bude mít toto konstatování pouze omezený vliv na volby v celém Německu. Přesto však Hesensko zákonitě vyvolává v Berlíně již nyní podstatné změny. Vytvořením černožluté koalice ve Wiesbadenu ztratila velká koalice většinu v druhé parlamentní komoře Bundesratu – spolkové radě. Navíc CDU se zřejmě podaří s FDP opětně zvolit za spolkového prezidenta Horsta Köhlera ve Spolkovém shromáždění. Strategické dilema sociální demokracie tak nadále zůstává, jak vyjasnit svůj poměr ke straně Levice. Musí si objasnit, zdali je ještě levicovou všenárodní stranou, nebo zdali se posune do středu politického spektra. |