14. 2. 2007
Zbytečná polemikaPo více než deseti letech ustrašeného mlčení zvedá u nás v Česku hlavu skutečná opozice. Už nejde jen o "mírný pokrok v mezích zákona", ale o zásadní kritiku neoliberální ideologie a na ní založené praxe. Jde o hledání, nacházení a prosazování skutečných alternativ k současným politickým schématům. Lidé schopní formulovat tyto myšlenky se přestali obávat, že budou považováni za příznivce totalitního režimu. Už jsme od změny z r. 1989 dost daleko a můžeme bez zátěže minulostí uvažovat o problémech těchto dní se současnou zkušeností. Už se nemusíme držet vyčpělých schémat. |
Vše nasvědčuje tomu, že se formují dva okruhy kritiků, i když bych nechtěl důslednou opozici redukovat jen na ně. Jeden má původ mj. u odpadlíků od bursíkovské strany, která kdysi patřila k evropskému hnutí Zelených a pak se stala výtahem k moci pro bezostyšné pragmatiky. K tomuto okruhu patří šéfredaktor Literárních novin Jakub Patočka, filosof a polistopadový vládní činitel Jaroslav Šabata, bývalá nezávislá poslankyně Táňa Fischerová, polistopadový diplomat a pak několik let předseda (nyní místopředseda) Rady pro rozhlasové a teelvizní vysílání Petr Pospíchal a další lidé zejména ze stálého autorského okruhu Literárních novin. Pro další okruh vznklo zázemí díky petici "Jsme občané" vydané ke třicátému výročí Charty 77 jako dnešní obdoba Charty, též se snahou přimět stát k plnění toho, k čemu se v ústavním pořádku a mezinárodních smlouvách zavázal. Tuto iniciativu představují filosof Erazim Kohák, filmový režisér Václav Švankmajer, mnohaletý aktivista pro lidská práva Václav Trojan, publicista a filosof Martin Škabraha, ředitel Ekumenické akademie Jiří Silný, angažovaný ekolog Petr Kužvart, zmocněnec pro lidská práva při minulé vládě sociální demokracie Petr Uhl, pracovník Filosofického ústavu Michael Hauzer a zatím více než čtyři stovky dalších signatářů. Ani jedna z obou iniciativ nemá mohutnou veřejnou odezvu. Lidé kolem Literárních novin s velkým nasazením odolali likvidační kampani a týdeník zachránili. Mimo okruh jejich čtenářů se však myšlenky šabatovské "novodemokratické aliance" bohužel nedostávají. Prohlášení "Jsme občané" je nepokrytě cenzurováno, informace o něm je odmítána např. s poukazem na to, že by to odradilo inzerenty. Je přítomno na webu, šíří se soukormými cestami. Dalo by se čekat, že v této situaci angažovaní občané na obou stranách spojí síly. Všichni se hlásí k demokracii a sotva jim kdo může upřít zálibu v diskusi, zejména kdyby šlo o diskusi mapující shody a rozdíly a respektující společná východiska a cíle. Je-li však to jediné, co mezi oběma iniciativami probíhá, zničující veřejná polemika, je to škoda. Zatím se zdá, že bojovníci na obou stranách pouze negují úsilí "druhé strany". A ten třetí v rohu se samozřejmě směje a tleská. Hlásím se k oběma iniciativám a nehodlám být rukojmím malicherných osobních sporů, když má jít o společné koncipování východisek ze závažné environmentální, sociální, politické a kulturní krize současnosti. |