26. 9. 2006
Vynucené cesty - mnichovská zrada nebo úmysl?Na berlínské třídě Unter den Linden je výstava "Vynucené cesty". Malá rozsahem, velká významem a dopadem. Výstavu připravila "Nadace proti vyhánění" se sídlem ve Wiesbadenu a byla otevřena 10.srpna 2006. Tuzemská média ji zaznamenala především kvůli roztržce mezi Varšavou a Berlínem, kterou pojetí a obsah výstavy vyvolalo. Výstava pojímá utrpení vyhnanců ve dvacátém století a soustřeďuje se na Evropu a Evropě blízká území. Začíná arménskou tragédií a končí událostmi na Balkáně. Český a československý prvek je zmíněn skromně a stručně. |
Kapitola se nazývá "Vyhnání Němců z Československa". Tím je předem vymezeno, že o vyhánění Čechů ze Sudet se mluvit nebude a také se nemluví. K výročí Mnichovské smlouvy stojí za pozornost jak je tato událost, která na dlouhá desetiletí rozhodujícím způsobem ovlivnila československý a český historický vývoj, pojata na výstavě. Příslušný odstavec krátkého textu zní: "S rozpadem Rakouska-Uherska po první světové válce vzniklo Československo. Společně s Čechy žilo v novém státě také 2,3 miliónu Slováků, 1,2 miliónu Maďarů a 3,3 miliónu Němců, kteří byli v meziválečném období v mnoha ohledech znevýhodňováni. Kromě toho byla pominuta otázka práva na sebeurčení. Vzhledem k této situaci a Hitlerovým válečným výhružkám Velká Británie, Francie a Itálie podepsaly v roce 1938 Mnichovskou dohodu, kterou daly souhlas k postoupení Sudet Německu." Vyrůstal jsem v době, kdy se pro mnichovskou smlouvu používal téměř výhradně výraz mnichovská zrada. Chápal jsem to tak, že v Mnichově zúčastněná Velká Británie a především Francie zradily demokratické Československo a ponechaly ho napospas fašistickému hitlerovskému Německu. Nejen že bez jakékoliv legitimity vydaly Sudety Německu (pro pořádek připomeňme, že i Maďarsko a Polsko se přiživily na Hitlerově hře), ale bez reakce ponechaly i pohlcení zbytku republiky v březnu 1939. Asi před rokem či dvěma jsem v Českém rozhlase 1 Radiožurnálu poslouchal debatu českých historiků k výročí Mnichova, z níž vyplynulo, že hovořit o zradě je příliš silné, že se spíše jednalo ze strany Francie a Velké Británie o selhání než o zradu. Tehdy sebevědomě povylezl červík, který mi dlouho vrtal hlavou, že nemuselo jít ani o zradu, ani o selhání, ale o zcela vědomý úmysl. Wiesbadenská nadace to uvádí po svém. Souhlasem s Československem v jeho hranicích z října 1918 vytvořili mírotvorci ve Versailles zmetek. Příliš mnoho národů a národností v malém prostoru, který navíc ovládl čechoslovakismem posedlý T.G.M. To co Lloyd George a Clemenceau v devatenáctém roce zpackali, to jejich nástupci Chamberlain a Daladier po necelých dvaceti letech v Mnichově napravili. Lze si snad text z berlínské výstavy vyložit jinak? Nadace vypustila průzkumný balón a testuje potrefené co jsou schopni unést. Rodinná skupinka návštěvníků výstavy z Čech dávala vzrušenou diskusí u panelů svoji nevoli nepokrytě najevo. Budiž řečeno, že někteří němečtí návštěvníci se nejen o důvody nesouhlasu zajímali a argumenty přijali, ale sami od sebe vyjadřovali nesouhlas s pojetím a obsahem výstavy. Ještě nikdy jsem nelistoval návštěvní knihou popsanou tolika vzrušenými komentáři. Poláci na protest odvezli exponáty, které organizátorům v dobré víře zapůjčili. Češi... vlastně nevím zda Češi reagovali. Nejvíce by mne však zajímalo, jak se samy v uvedených souvislostech vidí dnes francouzská a britská oficiální místa. 2. světová válka ARCHIV ČRO Benešovy dekrety ARCHIV ČRO
Marek Janáč, Martin Hromádka: Odsun německé menšiny versus Benešovy dekrety ČRO
Text panelu výstavy "Vynucené cesty" o ČeskoslovenskuVyhnání Němců z ČeskoslovenskaS rozpadem Rakouska-Uherska po první světové válce vzniklo Československo. Společně s Čechy žilo v novém státě také 2,3 miliónu Slováků, 1,2 miliónu Maďarů a 3,3 miliónu Němců, kteří byli v meziválečném období v mnoha oblastech znevýhodňováni. Kromě toho byla pominuta otázka práva na sebeurčení. Vzhledem k této situaci a Hitlerovým válečným výhrůžkám Velká Británie, Francie a Itálie podepsaly v roce 1938 Mnichovskou dohodu, kterou daly souhlas k postoupení Sudet Německu. V březnu 1939 Německo anektovalo Československo a zřídilo na jeho území " Říšský protektorát Čechy a Morava", který je spojován s mnoha krutostmi nacionálně socialistické okupační politiky - utlačováním, deportacemi a vražděním Čechů a Židů. Kromě toho nacionálně socialistická Sudetoněmecká strana vedená Konradem Henleinem zdiskreditovala Němce žijící v Československu tím, že z nich udělala přátele Hitlera a nepřátele Čechů. Po skončení války bylo vyhánění a nucené přesídlování Němců z Československa zvláště brutální a rozsáhlé. Byli převáženi do pracovních a internačních táborů. Ne málo z nich zemřelo během "divokého" vyhánění na následky nemocí, hladu, svévolného vraždění a sebevražd. Německé obyvatelstvo muselo do vyhnání nosit na paži bílý pásek s černým písmenem "N" jako "Němec". V roce 1945 prezidentem Benešem vydané, již za války připravované a do dnešní doby kontroverzní dekrety nařídily odejmutí práv a vyvlastnění Němců a Maďarů a zvýšily snahu o "Převedení německého obyvatelstva do Německa" stanovené v Postupimském protokolu z roku 1945. Maďarské obyvatelstvo bylo z části vyhnáno do Maďarska, částečně do Sudet, částečně ponecháno v jejich vlasti. Do roku 1948 muselo Československo opustit na 3 milióny obyvatel. zdroj: výstava "Vynucené cesty" |
Mnichov 1938 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 9. 2006 | Vynucené cesty - mnichovská zrada nebo úmysl? | Lubomír Molnár | |
21. 12. 2005 | Nový rozpočet EU - odčinění Mnichova? | Jan Čulík | |
27. 7. 2005 | Sudetoněmecká otázka | Radomír Luža | |
18. 3. 2005 | Mníchov a jeho alternatívy | Daniel Šmihula | |
26. 5. 2004 | Edvard Beneš - chycen v pasti mezinárodních vztahů | Ondřej Slačálek | |
29. 8. 2003 | 65. výročí mnichovského diktátu: Na řadě bylo Československo | Věra Olivová | |
15. 8. 2003 | Byl Hitler před mnichovskou konferencí málem zavražděn? |