11. 2. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
11. 2. 2003

Úterý, 21.00: Tony Blair schválil nařízení, aby londýnské letiště - v reakci na "specifickou hrozbu" (kterou britské úřady dále nespecifikovaly) od nynějška hlídalo 450 vojáků s lehkými tanky a 1000 policistů. I šéf CIA George Tenet ve Spojených státech varoval, že by prý mohlo dojít na Blízkém východě a ve Spojených státech ke konci týdne k teroristickému útoku s použitím jedů, chemikálií, případně tzv. "špinavé" radioaktivní bomby. Je to skutečná hrozba, anebo je to jen vyvolávání válečné psychózy, ptal se v úterý večer zpravodajský bulletin Channel Four News. Stanice al Jazeera potvrdila, že obdržela novou nahrávku Osamy bin Ladena, který vyzývá "muslimské bratry", aby podpořili Irák v boji proti Spojeným státům.

Výňatky z bin Ladenovy nahrávky (v angličtině) ZDE

Sloupek

Jak se blíží sobotní datum, určené pro mezinárodní demonstrace proti vojenskému útoku na Irák (ta v Londýně se bude v sobotu konat v Hyde Parku a Blairova vláda se jí původně pokusila zamezit tvrzením, že je nebezpečné, aby se na tamější travnaté ploše, v únoru prosáklé skrznaskrz deštěm, sešlo půl milionu lidí: park se prý promění pod nohama demonstrujících v bažinu a bude to nebezpečné; po protestech, že tím hodlá omezit svobodu shromažďování, od tohoto omezení zcela upustila), šíří se stále větší množství prohlášení a peticí proti válce v Iráku; několik z nich publikujeme i v dnešním vydání Britských listů.

Zaujalo mě například velmi dobře napsané protestní prohlášení Američanů, žijících v Praze, zvoucí na středeční tiskovou konferenci. ZDE

Uznávám, že je asi třeba demonstrovat proti plánovanému vojenskému útoku na Irák, už proto, že američtí a britští politikové svou argumentací, že je tento vojenský útok údajně nutný, absolutně nepřesvědčili. Chovají se tak, že to vyvolává oprávněné podezření, že jednají cynicky a zkorumpovaně, ve prospěch vlastních mocenských zájmů, na úkor životů lidí.

Přitom však jsem osobně přesvědčen, že by Saddám Husajn měl být svržen; že měl být svržen už dávno. Nechtěl bych být jedním z šedesáti procent iráckých občanů, kteří žijí v tak absolutní chudobě, že jsou odkázáni na státní žebráckou distribuci potravin. Nechtěl byt žít v Saddámově vražedném režimu, v zemi, kde šéf státu nechal popravit a mučit dokonce i rodinné příslušníky členů své vlastní vlády a kde se automaticky popravuje jen za to, jste-li označen za někoho, kdo "velkého vůdce" Saddáma Husajna nepodporuje. Jsem přesvědčen, že lidi jsou za sebe navzájem odpovědni a že nemohou tolerovat, aby se toto dělo jejich bližním.

Potíž je, ovšem, že prezident George Bush a premiér Tony Blair nechtějí Saddáma svrhnout proto, že mučí své obyvatelstvo. Chtějí na něho vojensky zaútočit, protože prý Ameriku a Británii ohrožuje zbraněmi hromadného ničení. Tedy z čistě sobeckých, vlastních, údajně bezpečnostních důvodů. Nikoliv pro věc lidských práv či demokracie. Přitom, jak se ukázalo i v nedávném rozhovoru Jeremyho Paxmana s Tony Blairem ZDE, bezprostřední hrozba Británii ani Spojeným státům od Iráku neexistuje. A kromě toho je na světě množství jiných hrůzných diktatur, které, jak se zdá, Bushovi a Blairovi nevadí...

Přesto mám trochu pocit, že v některých těch - trochu až hystericky protiamerických - protiválečných prohlášeních jako by se zapomínalo právě na lidský osud Saddámem mučených Iráčanů. Právě proto, že jsou mučeni, podporuji energicky myšlenku, že by měl být Saddám Husajn svržen. Nikoliv však bombardováním či vojenským útokem, jak se to praktikovalo proti Srbsku a proti Afghánistánu. Zahyne při tom příliš mnoho nevinných lidí.

Přesto si však myslím, že máme povinnost zajistit, aby lidi netrpěli pod hrůznou diktaturou. S tím nesouhlasí jeden můj kolega, rusista, znalec komunismu i bývalého Sovětského svazu, s nímž jsem o tom včera v podvečer hovořil na Glasgow University. "Iráčané musejí mít přece právo rozhodnout si sami, o kom chtějí, aby jim vládl," konstatoval. "Svrhávání vlád ze zahraničí, to je přece - Brežněvova doktrína omezené suverenity" - zdůraznil mi při vědomí, že jako Čechovi, který zažil osmašedesátý rok (Brežněv: "Máme právo vojensky zakročit kdekoliv v socialistickém táboře, kde je socialismus ohrožen") by měl být tento argument srozumitelný. "Kromě toho, nijak není zaručeno, že v Iráku po odstranění Saddáma Husajna vznikne demokracie," dodal.

Co si o tom myslíte vy?

ilustační foto z titulní stránky serveru PNS
11. 2. 2003
Co se stalo: Nejprve došlo k neohlášené a nekontrolované fúzi tří německých a jednoho švýcarského vydavatele deníků a časopisů v České republice. Tyto podniky zfúzovaly v jedné společné firmě na distribuci deníků a časopisů v České republice, ve firmě PNS. V následném kroku tito vydavatelé, kteří ovládají 80% tisku v ČR, odmítli dodávat tisk do té doby jedinému konkurentovi v distribuci tisku, německo-české firmě MediaPrint-Kapa.

Je český tisk ještě český? TÉMA

Ve chvíli, kdy MediaPrint Kapa padne, bude celý trh České republiky závislý na monopolu v distribuci tisku, který bude společně držen několika vydavateli denního tisku a časopisů. Tento monopol několika vydavatelů tisku bude mít pod kontrolou ceny tisku, dohody s jinými subjekty a třetími osobami a obsah tisku.

Media Observatory se v této závažné věci obrátila na český parlament i na instituce Evropské unie.

Je český tisk ještě český?  - TÉMA BL
11. 2. 2003

Vladimír POŘÍZ, generální ředitel Vltava-Labe-Press:
Blížily se komunální volby, kde naše deníky mají významné postavení. Byli jsme i vázáni spoustou smluv vůči politikům, politickým stranám a z tohoto důvodu se sešlo představenstvo a rozhodlo, že pokud se nesjedná náprava, tak ukončíme spolupráci s Mediaprint&Kapa.

To jsou slova z pořadu Klekánice, který Česká televize vysílala těsně před vánocemi 2002. Bez sebemenší odezvy v tom předvánočním čase. Komentáře dnes netřeba...

Společnost Vltava-Labe-Press vznikla z tiskových závodů Mír. Vladimír Poříz byl konce roku 1994 místopředsedou představenstva firmy, od loňského roku jeho předsedou, předtím vedl pražský odštěpný závod Mír, dnes vede odštěpný závod Praha. Společnost Vltava-Labe-Press vznikla sloučením společností Vydavatelství Vltava, Vydavatelství Labe, PNpress, Pragoprint a A-B Immoinvest. Tato společnost měla jediného vlastníka - Pol-Print GmbH &Co. Medien KG se sídlem v bavorském Passau. V roce 1997 se společnost potýkala s dluhy, se kterými jí pomohla IPB, která nad jejími aktivitami částečně převzala kontrolu.

Vltava-Labe-Press jako vydavatel Deníků Bohemia či Deníků Moravia je dnes, spolu s vydavatelem Mladé fronty a Lidových novin MAFRA (Rheinisch-Bergische Druckerei) ; vydavatelem Blesku a Sportu RINGIER ; vydavatelem Bravo, Dívky, Žena a život, Tina BAUER Verlag ; vydavatelem Vlasta, Praktická žena, Květy, Story, Ring SANOMA spolumajitelem PNS, dříve státního podniku Správa pošt a telekomunikací Praha, s.p. odštěpný závod PNS Praha a Ústřední distribuce tisku. Personálně - přes místopředsedu představenstva Economie a prokuristu ing. Zdeňka Mrkvu v dozorčí radě PNS - je tento distribuční moloch propojen i s vydavatelem Hospodářských novin, Obchodního věstníku, Marketing & Media a Ekonoma ECONOMIA.

Kompletní přepis pořadu BL
10. 2. 2003
Pondělí, 22.00 Americký ministr obrany Donald Rumsfeld v pondělí konstatoval, že krize v Severoatlantickém společenství nepovede k odkladu možných vojenských akcí proti Iráku. Rumsfeld to uvedl poté, co v pondělí Francie a Belgie vetem zabránily tomu, aby NATO začalo přesunovat obranný vojenský materiál do Turecka, což je jediná členská země NATO, která sousedí s Irákem.

Rumsfeld konstatoval, že se vojenské přípravy uskuteční bilaterálně, jestliže nebude NATO schopno schválit akční plán.

V pondělí se konalo v Bruselu mimořádné zasedání velyslanců NATO, ale do pondělí do večera při něm nedošlo k dohodě. Jednání má pokračovat v úterý dopoledne, uvedl generální tajemník NATO Robertson.

Podrobnosti v angličtině např. ZDE a ZDE
11. 2. 2003
Mezinárodní společenství je nyní tak zoufale rozhádáno ohledně Iráku, že je obtížné si představit, jakým způsobem by bylo možno tyto spory napravit a odstranit. Ale napravit a odstranit je bude nutno, pokud nemá dojít k likvidaci samotného NATO, transatlantické aliance a Organizace spojených národů, napsal v úterý deník Independent.
Kompletní článek v angličtině ZDE
11. 2. 2003
V období posledných 10 rokov sa v Strednej Európe obrovským tempom rozvíja využívanie platobných kariet. Jedným z negatívnych efektov pri tomto rozmachu, ktorý si málokto uvedomuje, bola výstavba širokej siete bankomatov. Na Slovensku je hustota bankomatov vzhľadom na rozlohu a počet obyvateľov jednou z najväčších na svete. Bankomaty, napriek ich relatívne drahému využívaniu, lákajú ľudí, aby bezhotovostné platby zdecimovali na úroveň prevodu ich mzdy na bežný účet a následného vybratia hotovosti v najbližšom bankomate.

Platobné karty majú ale omnoho širšiu pôsobnosť a dodnes si pomerne málo ľudí uvedomuje, že éra "domácich bankomatových kartičiek", ktoré iné prostredie ako bankomat domácej banky nepoznali, je dnes snáď definitívne históriou. Masovému vydávaniu kariet na Slovensku bráni napriek rýchlemu vývoju v tejto oblasti niekoľko faktorov, ktoré by som rád porovnal so systémom, ktorý je v súčasnej dobe zaužívaný vo Veľkej Británii.

11. 2. 2003
Irák je problémem ze dvou důvodů: (1) Vládne v něm diktátor, který není proamerický, (2) V zemi je téměř stejné množství ropy jako v Saudské Arábii.

Dokud neprojevoval diktátor protiamerickou náladu, nebyl nebezpečím ani pro svět ani pro Ameriku a Británii.

Reakce na sloupek Jana Čulíka ZDE

8. 2. 2003
Nejdražší ohlášenou fúzí roku 2002 byla expanze farmaceutické společnosti Pfizer, která v polovině června oznámila své rozhodnutí začlenit firmu Pharmacia Corp. do svých podnikových struktur za cenu 61,4 miliardy dolarů. To se nelíbí Evropské komisi kvůli obavám protimonopolních orgánů z příliš velkého vlivu na konkurenční prostředí a nepřijatelného ovlivňování trhu. Evropská komise započala důkladné šetření. Komise chtěla prověrku dopadů akvizice na hospodářskou soutěž původně uzavřít již loni v listopadu. Tehdy ale konec šetření odložila s tím, že potřebuje víc informací o chystaném spojení. Na hloubkové prověrce akvizice pracuje i americká Federal Trade Commission (FTC).

Štetření EK má být ukončeno ještě v únoru. Některé hlasy z odvětví říkají, že se Pfizer bude muset kvůli akvizici některých aktiv zbavit, napsala Reuters. Že by to byla například Viagra, to nepředpokládá nikdo, dodáváme my...

Graf vývoje kurzu akcií Pfizer BL
Profil Pfizer BL
Jan  Sokol na parlamentním semináři k financování škol a zavedení školného, který moderoval poslanec Matějů
9. 2. 2003
Sobotní Právo hlásá z úvodníku první strany takřka neuvěřitelnou zprávu: Favoritem na Hrad exministr Sokol. Šedesátišestiletý bývalý ministr školství Tošovského vlády, dnes děkan fakulty humanitních studií Karlovy univerzity, bývalý chartista a trvalý zastánce školného by měl být "průřezovým" kandidátem vládní koalice, navrženým premiérem za ČSSD Vladimírem Špidlou?

Pokus zavést školné se objevil potřetí (poprvé to bylo v roe 1993 na doporučení OECD a Světové banky, druhá v roce 1995 ve vládním návrhu zákona) v letech 1997 až 1998 ve spojení s přípravou zákona o vysokých školách. Návrh ztroskotal především na odmítavém stanovisku reprezentace vysokých škol. Ta se nehodlala smířit s tím, že by školné ve své podstatě vybíral stát a celková dotace na vzdělávací činnost by se o vybrané školné snížila. Uvedený návrh prosazoval ministr školství Jan Sokol, který navrhoval školné ve výši 6000 Kč. I když tento návrh podpořil prezident republiky, tak Parlament České republiky návrh neschválil. Proti hlasovalo 94 poslanců, pro se vyslovilo 79 poslanců.

V červnu 1998 byl Jan Sokol ministrem školství v Tošovského vládě a tehdy o něm vyšel v Respektu článek Martina Kontry Extremisté s diplomem. V něm napsal týdeník Respekt toto:

Největším nepřítelem rozšiřování univerzit je ovšem sám ministr Jan Sokol (KDU-ČSL): "Počty vysokoškolských studentů jsou dostatečné. Už teď to je čtvrtina populace." Důvod je podle Sokola jednoznačný. Pro více vzdělaných lidí u nás není práce. "Uvědomte si, že nejnebezpečnější skupinou ve společnosti je nezaměstnaná inteligence. V Evropě stála vždy v čele všech levicových bouří," varuje veřejnost s vážnou tváří ministr.

Britské listy se tehdy dotázaly ministra školství, jak své výroky myslel. Vznikla měsíc trvající debata, která trvala až do voleb, po nichž se stal ministrem školství Eduard Zeman.


Články Jana Sokola a texty o školské politice Jana Sokola na serveru BL
> > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > >

Další závažné téma:
Jak Zdeněk Pinc a Jan Sokol brání mladým lidem ve studiu
 Jan Čulík     4. 3. 2002 >
Cizojazyčné texty pro přijímací zkoušky na FHS UK jsou zcela v pořádku
  Jan Sokol   11. 3. 2002 >
Ještě jednou k přijímacím zkouškám na FHS Karlovy univerzity
 Jan Čulík   13. 3. 2002 >

Téma školství >


poloprofesionální komerční souprava na odposlech do vzdálenosti 100-200 m
11. 2. 2003
Teroristické útoky na USA ze září 2001 vyvolaly potřebu změnit podmínky, které umožnily, aby na území USA bylo možné naplánovat a provést útoky s katastrofálními následky pro civilní obyvatelstvo. Jako cestu k prevenci dalších teroristických útoků si Bushova vláda zvolila uvolnění zákonných zábran, které omezovaly možnost sledovat soukromý život lidí (kupodivu ne jenom cizinců) žijících na americkém území. Už od r. 1978 existuje v USA zákon, který umožňuje Generálnímu prokurátorovi nebo jinému vládou určenému prokurátorovi podat, na žádost federálního agenta u soudu, který byl speciálně zřízen pro tyto případy, žádost o povolení k odposlechu, prohledávání místností nebo zaznamenávání vytáčených čísel u cizinců, podezřelých z výzvědné nebo teroristické činnosti nebo k získání špionážních informací pro americkou vládu. Existovalo-li podezření, že do zahraniční špionáže nebo mezinárodního terorismu je zapleten americký občan, musel prokurátor např. v žádosti o prohledání předkládané soudu uvést jaké vyšetřovací techniky byly dříve použity k získání špionážní informace a do jaké míry byla získána.
11. 2. 2003
Ceske kolektivni vedomi (a take samozrejme litevske ci estonske) se lisi od kolektivniho vedomi anglickeho ci nemeckeho tim, ze ceske spolecenstvi si je vedomo nesamozrejmosti sve existence. Jedine, co zustalo po vychodnich Prusech, je nekolik slovniku ci gramatik a jak dlouho to bude trvat, nez to bude to jedine, co zustane po luzickych Srbech? Co zustalo po Slovanech, kteri zili na uzemi dnresniho Rakouska a kolik chybelo k tomu, aby Cesi zmizeli z ceske kotliny? Neni tomu tak davno, kdy mnozi zastavali nazor, ze cestina je jazyk vhodny jedine tak pro sluzky a posta v Praze mela zakazano prijmout telegram psany cesky.

Autorka pokračuje v diskusi o pěti otázkách jednoho německého publicistického týdeníku, proč jsou "české postoje" v současnosti na rozdíl od německých tak "protiamerické".

Zmíněných pět otázek je ZDE
11. 2. 2003

Ad.1

Co ovlivňuje postoj imaginární veličiny ČR definovat nelze. Postoj lidí ovlivňuje velmi široká škála faktorů - vzdělání, osobní zkušenosti, kulturní vnímavost. Negativně, neboť velmi povrchně, média.

I tento čtenář odpověděl na pět otázek německého publicistického týdeníku ZDE

11. 2. 2003

Shrnutí článku Josepha Stiglitze

Devadesata leta 20. stoleti jsou povazovana za jednu ze zlatych epoch americkeho kapitalismu. Nejdelsi hospodarska expanze povalecne historie byla doprovazena rychlym rustem produktivity prace, postupujici globalizace slibovala pohadkove zisky americkemu hospodarstvi i bezprecedentni snizeni chudoby v rozvojovem svete. Zastanci socialniho statu svuj model hojne opousteli ci modifikovali a americky model deregulace se srychle rozsiroval. Hovorilo se o tom, ze v nove ekonomice je hospodarsky cyklus jak ho zname mrtev.

Znamy kritik globalizace, byvaly sef Sboru ekonomickych poradcu prezidenta Clintona, sefekonom Svetove banky a nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz nabidl v clanku "Roaring Nineties" (Hucici devadesata leta) pro casopis Atlantic Monthly ponekud skeptictejsi pohled. Ackoliv souhlasi, ze devadesata leta byla leta dobra, mnohe co si o nich myslime, neni podle nej spravne. Rysuje tak paralelu k "roaring twenties," letum dvacatym, kdy prudky rust cen akcii ziveny spekulacemi skoncil krachem a Velkou depresi. Tu sice nepredpovida, navrhuje vsak zavazne reformy a zmeny v ekonomickem mysleni.

Kompletní článek v angličtině je ZDE
Donald Rumsfeld
9. 2. 2003
"The message is that there are no knowns. There are things we know that we know. There are known unknowns, that is to say there are things that we now know we don't know. But there are also unknown unknowns, there are things we do not know we don't know. And each year we discover a few more of those unknown unknowns. - Jde o to, že nejsou žádné známé. Jsou věci, o nichž víme, že je víme. Pak jsou známé neznámé, tedy to jsou věci, o nichž nyní víme, že je nevíme. Ale pak jsou také neznámé neznámé, jsou věci, o nichž nevíme, že je nevíme. A každým rokem poznáváme vždycky trochu víc těch neznámých neznámých."

Publicistický pořad rozhlasu BBC Broadcasting House shromáždil na svých internetových stránkách zvukové záznamy více než 20 výroků amerického ministra obrany Rumsfelda, kterého v úvodu charakterizuje jako "jednoho z negeniálnějších stylistů poslední zbývající světové supervelmoci, jehož jediným vážným soupeřem je jen sám pan prezident Bush".

Úvod ke zvukové knihovně Rumsfeldových výroků na stránkách BBC vyzývá: "klikejte si na ně znovu a znovu a plně je vychutnejte v pohodlí svého vlastního sanatoria".

Knihovna těchto a dalších zvukových záznamů Donalda Rumsfelda je ZDE
10. 2. 2003
Motto:
(Dva dědci v hospodě u piva:)
(...) "No jó, jenže na rozdíl od Iráku my žijeme
ve svobodné a demokratické zemi."
"Smíme se ale rozhodnout nejít do války?"
"To ne, ale můžeme se na to dívat v televizi.
"


Ani tentokrát v neděli večer nezklamal pravidelný satirický pořad britské televize Channel Four Bremner, Bird and Fortune známého komika-imitátora politiků a veřejných osobností Roryho Bremnera (za pomoci dvou dalších komiků, Johna Birda a Johna Fortuna), který se skoro celý věnoval aktuálnímu vývoji kolem Iráku. Hodinový pořad se vysílá v hlavním vysílacím čase ve 20 hodin. Citujeme několik - často jen obtížně přeložitelných - ukázek:

Tam Dalyell
11. 2. 2003

Tam Dalyell, v Dolní sněmovně nejdéle zasedající poslanec britského parlamentu, byl v pondělí vykázán z parlamentní komory za to, že opakovaně kritizoval vládu, že uvedla parlament i veřejnost v omyl zveřejněním své nejnovější "výzvědné zprávy" o Iráku. Při velmi dramatické situaci odmítl tento nestor britských poslanců více než deset příkazů předsedy parlamentu, aby usedl. Dalyell to ignoroval a dál obviňoval premiéra z podvádění za to, že "ukradl zastaralou doktorskou práci z Kalifornie a předložil ji veřejnosti jako výzvědnou zprávu."

Poslanci ze všech politických stran kritizovali předsedu parlamentu Michaela Martina za to, že nedovolil debatu v této věci. Dalyell byl mezitím donucen opustit Dolní sněmovnu.

Obdobným způsobem byl Tam Dalyell vykázán z Dolní sněmovny před dvaceti lety, kdy obvinil Margaret Thatcherovou, že "uvedla parlament v omyl" v souvislosti s potopením křižníku Belgrano během Falklandské války.

Tonyho Blaira v této věci kritizovali také někteří poslanci jeho vlastní strany i opozice.

Podrobnosti v angličtině ZDE
8. 2. 2003
V pondělí 4. února zveřejnila britská vláda svou novou zprávu o Iráku ZDE, kterou pochválil v OSN i americký ministr zahraničních věcí Colin Powell.

Koncem týdne však vyšlo najevo, že tato devatenáctistránková zpráva vznikla zkopírováním částí tří různých dokumentů, autorem jednoho z nichž je jeden postgraduální student. Jde o článek kalifornského postgraduálního výzkumníka Ibrahima al-Marashiho o iráckých tajných službách, který vznikl na základě práce "Iraq's Security and Intelligence Network; A Guide and Analysis", kterou mají Britské listy k dispozici v plném znění z izraelského zdroje ZDE.

Článek vznikl na základě materiálu, který většinou vyšel najevo už před 12 lety, v důsledku první války v Perském zálivu. Kritikové poukazovali na to, že je zpráva v tomto ohledu nutně zastaralá, britská vláda tvrdí, že nikoliv. Ostatní části zprávy byly zjevně zkopírovány z vojenského časopisu Jane's Intelligence Review. Zpráva, s titulem "Irák - jeho infrastruktura skrývání, podvádění a zastrašování" přitom předstírá, že je to aktuální výzvědná analýza.

Rešerše o Iráku v angličtině IrqR HRW FAS GS CIA IF
Zdroje v angličtině CH4 BBC OBS
Z demonstrace Američanů proti válce - Praha, 26. 1. 2003
11. 2. 2003
Ve Spojených státech stále sílí veřejný nesouhlas s válkou proti Iráku. Nedávno půlmilionu občanů demonstrovalo přímo ve Washingtonu. Byla to největší demonstrace za mír od dob vietnamského konfliktu a tentokrát se dokonce konala před vypuknutím války. Ve Spojených státech sílí obecně nejen odpor proti válce v Iráku, ale především proti válečné politice. 21. ledna na protest proti neúměrnému posílení válečných prezidentských pravomocí opustilo dvacet pět poslankyň sněmovnu Kongresu a obsadily trávník před Bílým domem.

Víc než rok používá Bushova vláda pochybný termín "válka proti terorismu" jako zástěrku, aby mohla omezit občanská práva v Americe. Na základě nového zákona, který se nazývá "Patriot Act", mohou už dnes vyšetřovatelé například uvěznit kohokoliv, kdo bude označen, že je "ve spojení s terorismem". Takovou osobu je možno držet ve vězení, aniž by jí byl umožněn styk s obhájcem a je jí zabráněno komunikovat s vnějším světem. Nepřímá i přímá cenzura médií dosáhla ve Spojených státech již své kritické úrovně. Například, armáda má téměř pod kontrolou vše, co se píše v tisku o vojenských aktivitách, tomu napomáhá skutečnost, že dnes již jen deset společností kontroluje 98 procent amerických médií.

POZVÁNKA

Zveme vás na tiskovou konferenci Američanů, žijících v ČR, kteří nesouhlasí s Bushovou válkou proti Iráku.
Čas konání: středa 12. února 2003 ve 13:30
Místo konání: Praha 1, Vodičkova 36, Galerie Tvrdohlaví -- palác Lucerna (foyer kina)
Kontaktní osoby: Elisabeth Schwabe tel.: 603 370996 (němčina a angličtina) a Arie Farnam tel.: 608 819276 (čeština a angličtina)

For an English version of this press release, see the complete text of the article.

9. 2. 2003
Je zjevné, že pokud si nebude premiér Tony Blair dávat velký pozor, jeho nekompromisní postoj prosazující válku proti Iráku, by mohl velmi vážně poškodit jeho postavení i pověst, varoval v neděli v poledne pořad "Svět o tomto víkendu" rozhlasu BBC a pokračoval: " Ve Spojených státech je spokojeno šedesát procent Američanů s tím, jak prezident Bush jedná v této krizi, v Británii má v této věci v premiéra Blaira obdobnou důvěru jen třicet procent občanů. Základním rozdílem je to, zda případný útok proti Iráku podpoří novou rezolucí Rada bezpečnosti OSN. Pokud by taková rezoluce byla schválena, invazi do Iráku by podpořilo více než 70 procent Britů. Pokud by schválena nebyla, v Británii by zavládla ve veřejnosti hluboká skepse. YouGov, organizace zabývající se průzkumem veřejného mínění, zaznamenává měnící se názory britské veřejnosti v této věci už šest měsíců. V září 2002 podle jejích zjištění podporovalo válku proti Iráku bez nové rezoluce OSN 35 procent Britů. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, zveřejněného v listě Mail on Sunday tuto neděli, podporuje útok proti Iráku bez rezoluce OSN jen 20 procent Britů.
Z demonstrace  proti válce - Praha, 26. 1. 2003
11. 2. 2003
posíláme Vám text, který vyšel v internetovém časopise rebelion.org jako manifest proti válce v Iráku. Doufáme, že Vás bude zajímat, píší Daniel Vázquez a Barbora Drahozalová.

Text je určený k tomu aby byl rozdáván, spolusdílen, vydáván, šířen, čten řádně hlasitě, během akcí které se uskuteční 14. února, v den lásky - proti válce, a 15. února, v Mezinárodní den mobilizace proti válce v Iráku.


Ne naším jménem!
I v České republice se bude konat v sobotu 15. února demonstrace proti válce v Iráku - na Palachově náměstí v Praze od 13.30 do 14.30. Půjde o hlavní demonstraci v celé kampani.
Nie v našom mene!
Slovenská stejnomenná iniciatíva organizuje demonštráciu a následný pochod pred americkú ambasádu - v sobotu 15. februára o 14.00 na námestí Slobody v Bratislave.
11. 2. 2003
tiskové prohlášení Hnutí za přímou demokracii

Hnutí za přímou demokracii uspořádá demonstrativní podepisování petice "Ne mým jménem". Akce bude probíhat 15. 2. 2003 při příležitosti celosvětových protestů proti válce, a to od 9. hodiny ráno do 12.00 hod. na nám. Svobody v Brně.

Hnutí za přímou demokracii popírá právo vlády a parlamentu vstupovat do války i proti vůli většiny občanů. Podle vyjádření mluvčího HzPD, Milana Valacha, zastupitelská demokracie je založena na tom, že poslanci a vláda zastupují občany, nikoliv na tom, že jim vládnou. HzPD v žádném případě nepodporuje režim S. Husajna, ale má také silné důvody nevěřit administrativě prezidenta Bushe, když prohlašuje, že ji jde v Iráku o nastolení demokracie.

9. 2. 2003
Reportér týdeníku Observer Luke Harding navštívil teroristický tábor v severním Iráku, který označil ve svém úterním projevu v Radě bezpečnosti OSN americký ministr zahraničních věcí Colin Powell za středisko mezinárodní sítě organizace al Qaeda a za "teroristickou továrnu na chemikálie a na jedy", kterou provozuje "islámská teroristická skupina Ansar al-Islam". Britský reportér na tom místě však žádnou továrnu na chemikálie nenašel:
Zdroj v angličtině ZDE
11. 2. 2003

Irak: K.O. rozumu už v prvom kole?

Iracká kríza je v poslednom štádiu. Napriek zvyšujúcej sa pravdepodobnosti vojnového konfliktu nebola zrejme koalicía slobodných štátov od konca druhej svetovej vojny taká rozpoltená a neurčitá vo vzťahu k vojne ako dnes. Ešte minulú nedeľu mohol minister zahraničných vecí Colin Powell povedať: „Spojené štáty nechcú vojnu.“
11. 2. 2003
Sýrie i nadále věří v možnost dosažení mírového řešení, které ušetří Irák války a celou oblast jejích nebezpečných důsledků. Cožpak uplatňování rezoluce 1441 počítá s těmito důsledky, s desetitisíci nevinných obětí v Iráku, je zárukou šťastného návratu tisíců vojáků, kteří na své cestě překonaly moře a oceány, k jejich rodinám? Naše mírové přesvědčení je v souladu se zaměřením RB OSN, která před několika málo dny přijala deklaraci na ochranu civilistů v případě ozbrojených srážek a rezoluci o ochraně dětí při ozbrojených útocích.

Z projevu syrského zástupce v Radě bezpečnosti OSN, předneseného po projevu Colina Powella ve středu 5. 2. 2003. Původní překlad z arabštiny pro Britské listy pořídila pro nás v Latakei Ivana Bošinová, podle znění publikovaného dne 6. 2. v deníku Tišrín. - Na Západě se Sýrie považuje za jeden z těch států, které jsou nakloněny terorismu.

11. 2. 2003

Alebo prečo komunisti a Čarnogurský našli spoločnú reč

Predsedom Národnej rady SR a Vlády SR!

Prezident ČR Václav Havel v novembri m.r. povedal: (voľne interpretujem) "Bolo dobré, že sme na začiatku menovali komunistu Ćalfu za predsedu vlády. Oni vedeli, ako pripravovať a schvaľovať zákony. Dodnes sme sa nenaučili prijímať tak kvalitné zákony, ako sa prijímali pod ich vedením."

Lubomír Zaorálek, foto: Š. Kotrba
11. 2. 2003

Politika a média -- konflikt zájmů

Vystoupení předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka na diskuzi s novináři dne 13.12.2002

ŠOK

23 x slovo JÁ padlo během několika minut monologu o 2233 slovech. Vystoupení čelného českého politika na setkání, které připravil ve spolupráci s Brandýskou iniciativou s představiteli "sedmé velmoci" - diskuzi s názvem Politika a média -- konflikt zájmů se neslo v duchu úvodního sdělení, že "je zřejmé, že nějaké kontakty mezi politiky a novináři nebo lidmi pracujícími v médiích být musí". Navázal tak na své předchozí aktivity, kdy v průběhu měsíce září předešlého roku proběhla médií krátká zpráva o krizi v ostravském studiu ČT, výměně šéfredaktora tamní redakce zpravodajství a publicistiky a následných schůzkách členů Rady a vedení ČT s předsedou sněmovny, kterým ostatní novináři přezdívali "kobereček" a poslanec Zaorálek pak "komunikace"...

Sám projev předsedy Sněmovny vypovídá o charakteru diskuze víc, než sáhodlouhé rozbory...

Rozhovoru se mimo hostitele účastnili šéfredaktor Literárních novin Jakub Patočka, komentátor deníku Právo Alexandr Mitrofanov, publicista a vládní zmocněnec Petr Uhl, i když poslouchajících tam bylo daleko více... Ti ale pouze poslouchali a pravděpodobně poslouchají dál.

Redakce Česká média měla na setkání svého "zvěda", celou diskuzi zdokumentovala a přepsala (upřímnou soustrast) a tak vám můžeme perlu tohoto setkání - "trochu neučesaný projev" předsedy Poslanecké sněmovny, který "se snažil nebýt chaotický" - poskytnout. Umělecký zážitek vám přát snad ani nemusíme, ten se dostaví zajisté sám...

George Orwell, 1984
11. 2. 2003
Radovan Geist
George Orwell je najznámejší vďaka knihám Farma zvierat (1945) a 1984 (1949). Filozofiou jeho života bol boj za slobodu. Kvôli nej šiel bojovať do občianskej vojny v Španielsku, kvôli nej kritizovať vtedajší kapitalizmus, kvôli slobode kritizoval Stalinov Sovietsky zväz a nekritický obdiv britských intelektuálov k nemu. Nasledujúce riadky sú upraveným výberom z jeho predslovu k prvému vydaniu Farmy zvierat, ktorý nebol nikdy uverejnený, no hovorí i o dnešnej dobe.
11. 2. 2003

Stále platí -- aký ľud, taká zábava

Viac ako desaťročie uplynulo od Novembra 1989, desaťročie žijeme v samostatnej Slovenskej republike. Kam sa za ten čas dostalo slovenské umenie, konkrétne filmová a televízna tvorba? Čo priniesla sloboda prejavu a slobodná tvorba v umení? Aké hodnoty vyznávame, čím žijeme a ako ich pretavujeme do tvorby? Aj o tom sme sa porozprávali s filmovým a televíznym režisérom Miloslavom Lutherom, ktorý po filmovej premiére svojho najnovšieho diela Útek do Budína pripravuje jeho televíznu verziu.
11. 2. 2003

Účasť vo vojne a naše členstvo v NATO -- o čo sa tu hrá?

Slovenská republika sa po uplynulom týždni ponáša na poslušný satelit Spojených štátov, chudobnú provinciu globálnej superveľmoci, ktorej miestodržiteľ vymenil úctu vlastného obyvateľstva za priateľstvo s najmocnejším. Opäť sa potvrdzuje, že za pozvánku do NATO zaplatíme vysokú cenu.
11. 2. 2003
Jednotlivé zásady reformy zdravotníctva sa pomaly dostávajú na verejnosť. Od marca by sme mali platiť pri návšteve u lekára dvadsať korún. Ak nám však príde zle v noci a musíme vyhľadať pomoc na pohotovosti, do vrecka by sme si mali siahnuť ešte hlbšie. Podľa pediatričky A. Hlavatej je toto správny krok, pretože ľudia pohotovosť často zneužívajú. V televízii nám dokonca porozprávala o pätnásťročnom chlapcovi, ktorý prišiel na pohotovosť „iba“ s bolesťami hrdla. Takže, vyvstáva aj otázka, podľa čoho máme doma posúdiť, či už sme chorí alebo nie, ak nie podľa našich subjektívnych pocitov. Okrem toho, nie je lepšie, ak sa choroba podchytí už pri prvých príznakoch, ako by sme si mali potom oveľa dlhšie poležať na lôžku?
Kaaba - posvátný chrám uprostřed největší mešity Al-Harám v Mekce
10. 2. 2003
podle internetových zdrojů
"Bůh nemá slitování pro toho, kdo nemá slitování pro jiné"
Mohammed

"Není boha kromě jediného Boha a Muhammad je jeho poslem a prorokem". Toto prohlášení víry se nazývá šaháda a je to jednoduchá věta, kterou pronášejí všichni věřící.

Pouť do Mekky se svými obřadními úkony je posledním z pěti sloupů islámu. Čtyři další jsou: ímán - víra v jedinečnost Boha a jeho proroka Muhammada ; saláh - povinnost modliteb, které se vykonávají pětkrát denně -po raním úsvitu, v poledne, odpoledne, při západu slunce a po setmění ; zakat - povinnost almužny - podpory 1/40-tiny majetku chudým; sawm - sebeočista prostřednictvím půstu o měsíci ramadánu. Každoroční pouť začíná ve 12. měsíci islámského roku (který je lunární, a proto pouť, i ramadán, vychází někdy na léto a někdy na zimu).

Hadždž připomíná muslimům velké shromáždění v Den posledního soudu, kdy lidé stanou navzájem si rovni před Bohem a budou čekat na svůj konečný osud, kdy nebude nadřazenosti ras ani rodu.V arabském jazyce je to prostě Pouť. Neříká se kam, neboť to všichni vědí. Pouť. Vykonat pouť do Mekky může pouze muslim, což prověřují saúdskoarabské ambasády, které vydávají vízum. Prvním muslimem z České republiky byl ve třicátých letech Hadždži Brikcius, pak například v roce 1989 profesor Mohamed Ali Šilhavý.

Závěr poutě tvoří svátek, Íd al-Adha, který se slaví modlitbami a výměnou darů v muslimských komunitách na celém světě. Vykonání poutě je povinné pro každého muslima přinejmenším jednou a život bez ohledu na to, zda jde o muže či ženu, kteří jsou však duševně, finančně a fyzicky k pouti způsobilí. Muslim, který dosáhl patřičného věku, těší se poměrně dobrému zdravý a je finančně zabezpečený, musí pouť vykonat alespoň jednou za život. Finančním zabezpečením se myslí, že daný jedinec by měl mít až do konce hadždžu dost prostředků na úhradu vlastních výdajů, na zabezpečení osob na něm závislých a na zaplacení dluhů, je-li zadlužen.

11. 2. 2003

Koncem února v Praze vzniká sbor Luterské evangelické církve augsburského vyznání (LECAV). Od března se budou v tomto sboru konat pravidelné nedělní bohoslužby, a to od 16.30 hodin v malé modlitebně v 1. patře sboru CČSH v Praze 10- Vršovicích, Moskevská 34, a pravidelné úterní biblické hodiny tamtéž v 17 hodin.

11. 2. 2003
tisková zpráva ĆSAF

Je třeba říci NE jejich válce. Nejsme ale populisté, a pokud říkáme A, musíme říci rovněž B. Je třeba odmítnout nejen války, ale i systém zisku a moci, který je způsobuje.
Čeští anarchisté připravují také demonstraci proti válce - na 22. 2. od 14: 00, Praha, Náměstí Winstona Churchilla.

Bližší informace ZDE
5. 2. 2003
Byla zrušena stará mailová adresa Jana Čulíka z roku 1995, jcu2@cableol.co.uk, prosím, pište na adresu J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk, případně na adresu redakce@blisty.cz, nebo culik@blisty.cz.
Štěpán Kotrba má svou hlavní adresu stepan@kotrba.cz. Adresa kotrba@blisty.cz je dočasně nefunkční.
4. 2. 2003
Děkujeme všem, kteří dále podporují provoz Britských listů finančními dary. Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. Za nesmysly, které vycházejí např. v Mladé frontě dnes, vydáte ročně cca 3000 Kč. Proč nepodpořit menší částkou, rozdělenou na drobné splátky, nezávislou žurnalistiku Britských listů? S finančním rozpočtem bychom mohli dělat daleko podstatnější práci než dosud.

Všichni spolupracovníci časopisu na něm pracují ve veřejném zájmu zadarmo, případně ho dotují z vlastních zdrojů, někteří velmi podstatně. Finanční dary nám umožní dělat více práce ve veřejném zájmu s větším počtem spolupracovníků a profesionálněji.

Hledáme další spolupracovníky-dobrovolníky pro mediální monitor - samostatné vyhledávání, analýza a shrnutí, překlady z jazyků: španělština, portugalština, italština, francouzština; obory: politika v daném jazykovém okruhu či zemi; problematika EU a jejích institucí; sociální vědy; makroekonomika; vizuální kultura; litaratura; technologie - přehled; armáda - technologický přehled, strategie, koncepce. Frekvence spolupráce: dle dohody, minimálně však jednou týdně. Požadovaná kvalifikace: naprosto suverénní ovládání jazyka či rodilý mluvčí, terminologický přehled v daném oboru, nezávislost na vlivových skupinách, exkluzivita.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558).Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.

18. 6. 2004

Ceník reklamy na BL

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
11. 2. 2003 Bez jednoty nemají NATO ani OSN budoucnost   
11. 2. 2003 Platobné karty na Slovensku a vo Veľkej Británii David  Singer
11. 2. 2003 Brežněvova doktrína omezené suverenity? Jan  Čulík
11. 2. 2003 Bitva o americkou demokracii Mojmír  Babáček
11. 2. 2003 Jak to hučelo v devadesátých letech Marek  Fak
11. 2. 2003 Svrhovat Husajna stovkami raket a tunami třaskavin? Miloš  Kaláb
11. 2. 2003 Já - 2233 slov pro (psycho)analytiky   
10. 2. 2003 Vzkaz bezvousého tenora Karel  Mašita
10. 2. 2003 Monitor Jana Paula: Ještě ke kontroverzi o Srdci Jan  Paul
10. 2. 2003 Britská soda   

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
11. 2. 2003 Sýrie chce usilovat o mírové řešení irácké krize   
11. 2. 2003 Ne válce!   
11. 2. 2003 Bitva o americkou demokracii Mojmír  Babáček
11. 2. 2003 Proč se odlišují postoje "staré Evropy" od postojů "nové Evropy"? Lenka  Vytlačilová
11. 2. 2003 Anarchisté: Žádnou další válku !   
11. 2. 2003 Svrhovat Husajna stovkami raket a tunami třaskavin? Miloš  Kaláb
10. 2. 2003 Britská soda   
10. 2. 2003 O akú hviezdičku nám ide? Pavol  Fabian
10. 2. 2003 Prosazuje Bush nové zdroje energie? Martin  Přibyl
10. 2. 2003 Krize v NATO "nepovede k odložení války"   

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
5. 2. 2003 Vysvědčení Jaroslav  Hutka
28. 1. 2003 The significance of Jan Hus for Czech history Kathryn  Murphy
28. 1. 2003 Zemřel profesor Alexander Stich Jan  Čulík
28. 1. 2003 Sebrané spisy básníka Miroslava Holuba   
28. 1. 2003 České postoje: Hus i Švejk jako obrana proti útlaku Kathryn  Murphy
27. 1. 2003 Čulíkův "básník trapnosti" Kathryn  Murphy
22. 1. 2003 Finančnice - na motivy K.J. Erbena   
21. 1. 2003 O (české) literatuře v Britských listech   
20. 1. 2003 Co číst a k čemu to vést Jan  Čulík
20. 1. 2003 Třicet let bojů s Ladislavem Štollem
aneb Jak s tím můžete žít?
Martin  Štoll

Školství RSS 2.0      Historie >
1. 2. 2003 Schůzka nespokojených pedagogů - výsledky z jednání Radek  Sárközi
27. 1. 2003 Čeští učitelé jsou na tom špatně, ale ani nevíme jak Ivo V. Fencl
17. 1. 2003 ŠKOLSTVÍ: Nízké platy učitelů odnesou především žáci Radek  Sárközi
14. 1. 2003 České školství versus Charta učitelů z roku 1966 Radek  Sárközi
14. 1. 2003 České a britské školství: Stačí srovnávat Jaroslav  Vávra
8. 1. 2003 O čekání na důstojné učitelské platy, na důstojné hodnocení učitelů, ale nejen o tom Jaroslav  Vávra
3. 1. 2003 Čeští studenti: "Skotská pohádka" Jan  Čulík
3. 1. 2003 Platy učitelů Radek  Sárközi
14. 12. 2002 Založení Učitelského odborového klubu - ASO   
26. 11. 2002 Stávková pohotovost v SOŠ na Praze 3   

Genderová nerovnost ve společnosti RSS 2.0      Historie >
28. 1. 2003 Muži jsou nemožní, prezidentka by pomohla Marie  Haisová
15. 1. 2003 I na ženách se teď zkouší viagra...   
7. 1. 2003 Z vězení v Afghánistánu do vězení v Americe   
27. 11. 2002 Nigérie: má být popraven novinář   
27. 11. 2002 Feminismus, muslimský fundamentalismus a soutěž Miss World - už jen v třetím světě   
26. 11. 2002 V Londýně nebo v Africe, soutěž Miss World je stále ponižující   
21. 10. 2002 Sex nebo vztah?   
2. 10. 2002 Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích   
29. 9. 2002 Feminismus - zbraň ženské emancipace Jean Bethke Elshtain
23. 9. 2002 Feminismus jako "mediální bublina" Eva  Presová

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
30. 1. 2003 Rybníček chce vybudovať konkurenciu Markíze, ale...
Zrušil jedinú konkurencieschopnú reláciu!
Jana  Matúšová
18. 1. 2003 Národní knihovna má problém s chápáním svého poslání v digitální době Štěpán  Kotrba
6. 1. 2003 Inzerát (na dům, ve kterém už nechci bydlet) Jiří  Koubek
16. 12. 2002 Digitální média veřejné služby III. Zdeněk  Duspiva
16. 12. 2002 Soudnost, pane Berko, soudnost! Štěpán  Kotrba
13. 12. 2002 "Pekařství " nebo "ČT"? Jiří  Koubek
13. 12. 2002 KAUZA: Ostravská ČT   
12. 12. 2002 Milan Bouška: Propustili mě z ČT, protože ve mně viděli cizorodý element Jan  Čulík
7. 12. 2002 Hrůzné informace o řediteli brněnského studia ČT Zdeněk  Drahoš
5. 12. 2002 Kterak Jan Čulík pomáhal České televizi pochovat Netopýra Karel  Mašita