Při pohledu na dílo Jiřího Davida zdaleka nešlo o pění ódy na tohoto autora, což lze rychle zjistit. Snažil jsem se vyzdvihnout plusy a minusy jeho tvorby a zdůvodnit, proč si co myslím. Rovněž o mém sentimentálním otcovském srdci či zastávání se "darkerů" jenom proto, že se u akce zakrývání Srdce mihnul můj syn, nemůže být vůbec řeči. Prostě nemám rád, když se o mladých lidech někdo vyjadřuje jako o puberťácích.

V textu pana Kotrby bylo zřejmé neporozumění konceptuálnímu umění, což autor dokládá i poznámkou o "nepomalovaném" plátnu land-artisty Christa, kterým například zabalil Říšský sněm. Přitom reliéfní struktura vlastní stavby otisknutá do plátna byla onou "malbou", kterou Kotrba postrádá, atd. Netvrdím že všechno na Ducumenta Kasel je špičkové, rozhodně je ale stále jedním z důležitých veletrhů s uměním, který se věnuje nejsoučasnějšímu umění. Kdo chce vidět malbu, sochu, či keramiku, musí jet prostě jinam.

Autorova krátká analýza úrovně VŠUP je naopak výstižná. Snaha upřednostňovat samoúčelný design před připraveností absolventů uplatnit své vlohy v průmyslu, je opravdu zřetelná. Mnozí pedagogové VŠUP mají ovšem rozdílná stanoviska a možná dojde i díky volbě nového rektora k bouřlivější diskusi o směřování a koncepci školy.