9. 2. 2003
Irák: Tony Blair ohrožuje své politické postaveníJe zjevné, že pokud si nebude premiér Tony Blair dávat velký pozor, jeho nekompromisní postoj prosazující válku proti Iráku, by mohl velmi vážně poškodit jeho postavení i pověst, varoval v neděli v poledne pořad "Svět o tomto víkendu" rozhlasu BBC a pokračoval: " Ve Spojených státech je spokojeno šedesát procent Američanů s tím, jak prezident Bush jedná v této krizi, v Británii má v této věci v premiéra Blaira obdobnou důvěru jen třicet procent občanů. Základním rozdílem je to, zda případný útok proti Iráku podpoří novou rezolucí Rada bezpečnosti OSN. Pokud by taková rezoluce byla schválena, invazi do Iráku by podpořilo více než 70 procent Britů. Pokud by schválena nebyla, v Británii by zavládla ve veřejnosti hluboká skepse. YouGov, organizace zabývající se průzkumem veřejného mínění, zaznamenává měnící se názory britské veřejnosti v této věci už šest měsíců. V září 2002 podle jejích zjištění podporovalo válku proti Iráku bez nové rezoluce OSN 35 procent Britů. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, zveřejněného v listě Mail on Sunday tuto neděli, podporuje útok proti Iráku bez rezoluce OSN jen 20 procent Britů.
|
Předseda organizace YouGov, politický analytik Peter Kellner, konstatoval v britském rozhlase, že projev Colina Powella v OSN minulý týden a pokus Tonyho Blaira získat na svou stranu britské veřejné mínění svým čtvrtečním rozhovorem v britské televizi skeptické postoje britské veřejnosti nijak neovlivnily: "Co se týče lidí, kteří se dívali na interview s Tonym Blairem, na větší počet z nich ten interview neudělal žádný dojem. Podstatnou škodu však [britské vládě] udělala ona údajná 'výzvědná' zpráva, o níž vyšlo najevo, že ji britská vláda zflikovala z materiálů od různých postgraduálních studentů." Proč ale je tak obrovský rozdíl mezi podporou George Bushe v Americe a Tonyho Blaira v Británii? "Už přes půl roku se ukazuje ve všech průzkumech veřejného mínění, že kdykoliv do nich zahrneme jakoukoliv otázku obsahující jméno George Bush, odpovědi vyvolávají ostře protiamerické reakce," konstatoval Kellner a pokračoval: "Lidé silně nedůvěřují americké motivaci. Právě proto je pro lidi důležité, zda tu invazi schválí či neschválí OSN. Pokud totiž dojde k invazi mimo OSN, lidé si budou myslet, že jde o ropu, že jde o americkou moc, že jde o vyrovnávání starých účtů. Podpora od OSN jednak znamená, že by ta vojenská akce byla legální, a také to z hlediska lidí vyjadřuje to, že by byla invaze provedena ze správných a nikoliv z nesprávných důvodů. Kdybych byl Tony Blair, pokud možno bych se vůbec o Georgi Bushovi na veřejnosti nezmiňoval," zdůraznil závěrem britský analytik. Je zajímavé, že se Blairova vláda v minulosti často stávala terčem posměchu, že je posedlá tím, co si myslí řadoví občané a pořád spoléhá na výsledky nejrůznějších průzkumů veřejného mínění. V současnosti je však podle britského rozhlasu absolutně mimo kontakt s britským veřejným míněním. Podle jedné další odbornice na průzkum veřejného mínění, zřejmě Blairova vláda doufá, že jakmile válka začne, občané se nacionalisticky postaví za premiéra a poskytnou mu plnou podporu. Potíž je, že tři čtvrtě britské veřejnosti zastává názor, že půjde-li Británie do války proti Iráku, bude Británie zranitelnější vůči teroristickým útokům než dosud, a to musí britskou vládu znepokojovat. Odborníci na průzkum veřejného mínění opakovaně varují, že vláda a velká část parlamentu stojí nyní někde úplně jinde než drtivá část britské veřejnosti. Lidé mají pocit, že nemají ve vládě žádný vliv. Zajímavé ale také je, že navzdory názorům veřejného mínění podporují podle britského rozhlasu válku proti Iráku i mnohé britské listy. To je také podivné, protože noviny většinou dávají přednost tomu, aby odrážely široké spektrum veřejného mínění. Podle šéfredaktora Daily Telegraphu Charlese Moora je problém v tom, že britská vláda nepřijala Bushovu analýzu, proč je nutné vést "válku proti terorismu", avšak přijala Bushovu politiku, že je nutné zaútočit na Saddáma Husajna. Takže je v tom nedůslednost. Podle šéfredaktora Daily Telegraphu mají i konzervativní čtenáři jeho listu vážný problém s tím, jakým způsobem Saddáma Husajna neutralizovat. Shoda v této věci neexistuje. Podle Moora zřejmě stejný počet čtenářů Daily Telegraphu je proti válce proti Iráku a stejný počet tu válku podporuje. List Daily Mirror vede už celou řadu týdnů vášnivou, téměř až hysterickou kampaň proti válce proti Iráku. Britský rozhlas se zeptal jeho šéfredaktora, Pierse Morgana, kolik čtenářů si stěžovalo na postoj jeho listu. Morgan odpověděl: "Mohu upřímně říci, že jsem celkem dostal asi pět dopisů od čtenářů, z celkového počtu šesti milionů čtenářů našeho listu, kteří mě žádali, abychom neprotestovali proti válce proti Iráku. A dostali jsme 187 000 výtisků protiválečné petice, vyplněných čtenáři, kterou jsme otiskli. Za celých deset let, co jsem šéfredaktorem tohoto listu, jsem tak obrovskou reakci nikdy nezažil." Proč ty lidi Tony Blair neposlouchá? Měli by politikové národ vést anebo se naopak nechat vést veřejným míněním? Bývalý konzervativní ministr financí Kenneth Clarke, velmi moudrý politik, který se -- bohužel -- nikdy nestal šéfem Konzervativní strany, k tomu řekl toto: "Jestliže se rozhodnete v současnosti v západní demokracii jít do války, potřebujete, aby vás většina veřejného mínění podporovala. Ohrožujete totiž život vlastních vojáků, vedete celou zemi do vojenského konfliktu, v dlouhodobé perspektivě ji ohrožujete terorismem,musíte veřejnost přesvědčit a získat ji na svou stranu. Ameriku ve vietnamské válce zničilo to, že většina americké veřejnosti nebyla nikdy řádně přesvědčena, že je důležité, aby Američané bojovali ve Vietnamu. A jestliže se Blairovi nepodaří tak do čtrnácti dnů přesvědčit britskou veřejnost, že je nutné, abychom spolu s Američany zaútočili na Irák, zaplatí za to těžkou cenu." |