Stálá komise pro sdělovací prostředky
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Sněmovní 4, Praha 1, 110 00

V Praze dne 7. února 2003

Vážené poslankyně,
Vážení poslanci,

před dvěma měsíci adresovala Media Observatory ČR komisaři Evropské komise panu Guenteru Verheugenovi dopis, ve kterém popsala vážný a nebezpečný vývoj v tisku v České republice.

Co se stalo: Nejprve došlo k neohlášené a nekontrolované fúzi tří německých a jednoho švýcarského vydavatele deníků a časopisů v České republice. Tyto podniky zfúzovaly v jedné společné firmě na distribuci deníků a časopisů v České republice, ve firmě PNS. V následném kroku tito vydavatelé, kteří ovládají 80% tisku v ČR, odmítli dodávat tisk do té doby jedinému konkurentovi v distribuci tisku, německo-české firmě MediaPrint-Kapa.

Ve chvíli, kdy MediaPrint Kapa padne, bude celý trh České republiky závislý na monopolu v distribuci tisku, který bude společně držen několika vydavateli denního tisku a časopisů. Tento monopol několika vydavatelů tisku bude mít pod kontrolou ceny tisku, dohody s jinými subjekty a třetími osobami a obsah tisku. Tento monopol může ovlivnit cenu jogurtu, nechat padnout vládu nebo zvolit prezidenta.

Takovýto monopol může snadno uzavřít jakoukoli dohodu ekonomickou, ale také politickou ať již s vládou nebo s politickou stranou či hnutím. Může také snadno zabránit každé další osobě či firmě v přístupu na trh s informacemi a názory. Takovýto monopol se může stát šiřitelem výhradně vlastních informací a názorů. Konkurence názorů a informací, která je samou podstatou demokracie, přestává existovat. Media Observatory veřejně prohlásila, že jde o nejvážnější ohrožení svobody slova v České republice od jejího vzniku. Media Observatory na tomto výroku i nadále trvá.

Popsaná situace má mezinárodní rozměr. Media Observatory prohlašuje, že Česká republika udržováním tohoto stavu ignoruje článek 85(81) o zákazu kartelů Smlouvy o založení evropského společenství a Smlouvy o založení Evropské unie a článek 64 Smlouvy o přidružení České republiky k Evropskému společenství, tzv. Asociační dohodu. V těchto článcích je Česká republika zavázána sama započít řízení prostřednictvím Úřadu pro hospodářskou soutěž a informovat o něm Evropskou komisi, kdykoli dojde ke spojení komunitárního rozměru, neboť se společným trhem jsou neslučitelné a proto zakázané veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení soutěže stejně jako zneužití dominantního postavení na území Společenství nebo České republiky jako celku nebo na jejich podstatné části, které mohou ovlivnit obchod mezi Společenstvím a Českou republikou.

Fúze zahraničních vydavatelů na území České republiky má zcela nepochybně komunitární rozměr, neboť všichni mají sídlo v Evropské unii a obrat vyšší než 250 milionů Eur a jejich vertikální integrace, jejich spojení v monopolu na území České republiky omezuje či zcela vylučuje přístup ostatních evropských vydavatelů na český trh , o českých vydavatelích nemluvě.

Přesto český Úřad pro hospodářskou soutěž již několikátý měsíc nekoná podle Media Observatory zhola nic, pouze vydává zmatená a protichůdná rozhodnutí a podle názoru Media Observatory sám jedná v rozporu se zákonem. Jednání předsedy Úřadu pro hospodářskou Josefa Bednáře, který je současně bývalým členem představenstva PNS, nelze nazvat jinak než bojkotem práva, a to poté, kdy svévolně odebral případ jednomu oddělení Úřadu a přidělil ho druhému. Toto "nové oddělení" do tří dnů nastudovalo dva tisíce stran spisu a zrušilo předchozí rozhodnutí, které však dodnes dotčená strana neobdržela! Přehled průběhu správního řízení a tabulku personálních propojení předkládám.

Vzhledem k názoru Media Observatory o naprosté nečinnosti Úřadu pro hospodářskou soutěž podala Media Observatory ČR řádné oznámení a legální stížnost k Evropské komisi podle platných zákonů Evropské unie na jednání evropských tiskových podniků na území České republiky.

Totožnou stížnost podala Media Observatory ČR tento týden k Úřadu pro hospodářskou soutěž v Brně, a to jako reakci na doporučení obsažené v odpovědi komisaře Verheugena na dopis Media Observatory. Kopii stížnosti přikládám.

Generální ředitelství Evropské komise pro soutěž v Bruselu již započalo řízení. Stížnost u Evropské komise sdílí s Media Observatory firma Mediaprint Kapa.

Media Observatory se dále obrátila na Radu Evropy, neboť Česká republika taktéž ignoruje Doporučení č. R(99) 1 Výboru ministrů Rady Evropy, jejímž je členem. V Doporučení se píše: S přihlédnutím k práci prováděné v rámci Evropské unie a jiných mezinárodních organizací v oblasti koncentrace a plurality médií doporučujeme vládám členských států zvážit zavedení legislativy zaměřené na prevenci nebo maření koncentrací médií, jež by mohly ohrožovat pluralitu médií na národní, regionální nebo místní úrovni.

"Členské státy by měly zvážit přijetí zvláštních opatření tam, kde vertikální integrace -- tj. kontrola klíčových prvků výroby, vysílání, distribuce a souvisejících aktivit jedinou společností nebo skupinou -- může narušovat pluralitu," uvádí se v Doporučení Rady Evropy, Toto je zcela v souladu se zákony o hospodářské soutěži Evropské unie.

Soutěžní právo Evropské unie uznává tři legitimní zájmy jednotlivých národních států, a to v případech, kdy zboží nebo služba je současně zbožím i politikem: je to veřejná bezpečnost, finanční služby (tedy banky, pojišťovnictví, obchod s akciemi) -- a tisk.

Evropská unie v pokynech k nařízení Rady č. 4064/89 o kontrole koncentrace podniků shledává, že je legitimním zájmem každého členského státu zachování plurality médií a zachování diverzifikace zdrojů za účelem plurality názorů a multiplicity pohledů.

Některé členské země EU proto chrání svoje národní zájmy na národních trzích s tiskem zvláštními zákony, které jsou mnohonásobně přísnější, než u běžného zboží. Nový člen Irsko v komentáři k zákonu z r. 2000 uvádí, že slučování médií "je znovu řízeno zvlášť a vzhledem k důležité roli médií v ochraně demokracie stanovilo mnoho zemí zvláštní ustanovení pro dohlížení na pluralitu a odlišnost a pluralita médií je jedním z kritérií, dle kterého může členský stát hlídat svůj legitimní zájem dle článku 21(3) ECMR.

Každé sloučení tiskového podniku v Irsku se oznamuje a šetří dle uzákoněných kriterií. Porušení tohoto zákona je trestný čin se sazbou až pět let.

V Německu reguluje fúze tisku a distribuce §38 Kartelového zákona. Podle něho je regulace distribuce a vydávání tisku dvacetinásobně přísnější než regulace jiných podniků.

Ve Francii zase mohou ze zákona mít společnosti, které vydávají a šíří tisk kapitálovou účast zahraničního vlastníka maximálně dvacet procent. Překročení této hranice je trestný čin. Za nutnou podmínku pro vydávání a šíření tisku považuje Francie transparentnost vlastníka vůči veřejnosti, která má právo vědět, kdo jí poskytuje informace a názory. U akciových společností proto musí být veškeré akcie na jméno, aby byla vždy zcela průhledná vlastnická struktura společnosti. Porušení tohoto zákona je trestný čin.

Velká Británie reguluje fúze tisku a distribuce od roku 1965, kdy Královská komise dospěla k názoru, "že je třeba podniknout opatření k regulaci zvýšené koncentrace vlastnictví novin, jež by mohla ohrozit svobodu a rozmanitost vyjadřování názorů a snad i nestrannou prezentaci zpravodajství". Souhlasu státu podléhá každá fúze novin a bez souhlasu je fúze "neplatná a nezákonná".

"Situace, která se v současnosti odehrává na trhu s tiskem v České republice, by v členských zemích Evropské unie buď vůbec nemohla nastat nebo by majitelé, vydavatelé a distributoři tisku byli stíháni jako obyčejní kriminálníci," uvedla ve svém prohlášení před dvěma měsíci Media Observatory. Také na tomto výroku i nadále trvá.

Neznamená to, že nikde neexistuje v nějaké formě na regionální či národní úrovni monopol či dohoda. Existuje, avšak je kontrolovaný a regulovaný striktními pravidly a rozhoduje o něm stát, nikoli svévolně samy firmy. Země jako Francie kontrolují svůj legitimní zájem -- tisk ještě navíc jinými prostředky.

V listopadu loňského roku odhlasoval Evropský parlament většinou napříč politickým spektrem rezoluci, která vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby sjednotily svá proti-koncentrační pravidla, chránily pluralitu a zajistily, že media v členských zemích budou svobodná a diverzifikovaná. S odkazem na proces rozšíření konstatuje Evropský parlament nutnost celoevropské regulace "za účelem nastolení demokratických principů v základech rozšířené Evropy", neboť neregulovaná média mohou vést k "nebezpečné koncentraci a ohrozit demokracii".

Česká republika nerozhoduje, nereguluje, nekontroluje a nehájí svůj legitimní zájem vůbec.

Dokonce ani výpověď svědka, dlouholetého člena managementu jednoho z podniků, před Úřadem pro hospodářskou soutěž v případu PNS, ze které vyplývá, že jde zřejmě o dlouhodobě připravovanou a koordinovanou akci evropských vydavatelů na českém trhu, dokonce ani jeho popis toho, jak bude omezena svoboda slova, nevytrhnul Úřad z letargie. Kopii předkládám.

V České republice o výkladu a způsobu vykonávání svobody slova zřejmě hodlá rozhodovat pan Joern Roeper, předseda představenstva PNS, když e-mailem instruuje managementy zbylých zahraničních firem -- vydavatele, jak se má svoboda slova v České republice vysvětlovat. Kopii předkládám.

V České republice zřejmě už brzy bude vládnout nejmocnější muž země ředitel PNS pan Juda, který ve svém dopisu píše: "...situace v Praze se začíná docela radikalizovat a bude asi ťasno. Jestli se všechno, co jsme si ve vztahu ke Kapě naplánovali, schválí, budou nervy v kýblu a později mi asi bude republika malá". Kopii předkládám.

Media Observatory ČR se zcela vážně táže, proč?

Co chtěl generální ředitel vydavatelství Ringier a současně předseda představenstva Unie vydavatelů denního tisku pan Tomáš Bohm od náměstka ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše a od ministra vnitra Stanislava Grosse právě před dvěma měsíci dne 7. listopadu 2002, kdy o schůzce s pány Burešem a Grossem e-mailem informoval právníka firmy Ringier v souvislosti s průzkumem firmy, jak si věci stojí u soudů. Kopii předkládám

Mýlila se snad Media Observatory, když komisaři Verheugenovi napsala, že nechce věřit těm, kdo jsou přesvědčeni, že už došlo k dohodě mezi tiskovým trustem a monopolem na straně jedné a vládou České republiky na straně druhé? K dohodě o hladkém přenechání trhu České republiky a obětování občanů na poslední chvíli před vstupem do Unie výměnou za klid na práci? K dohodě o vzájemné toleranci a podpoře jedněch druhými? Nebo k nějaké jiné dohodě?

Člen Evropské komise pan Guenter Verheugen napsal v odpovědi na dopis Media Observatory:

"Děkuji Vám za Váš dopis detailně popisující obavy Media Observatory o konkurenci na trhu distribuce novin a časopisů v České republice a důsledky tohoto pro pluralitu médií a tím i pro demokracii. Prosím, buďte ujištěna, že sdílím Váš pohled významnosti takovýchto událostí." Kopii plného znění dopisu přikládám

O popisované události se vážně zajímá pražská Delegace Evropské unie, ale také Spojené státy americké prostřednictvím svého velvyslance v Praze.

O událostech již začal referovat zahraniční tisk. Noviny vydávané zahraničními firmami v České republice, o věci neinformují

Vážené poslankyně, vážení poslanci, popisovaná situace a události nabyly takové vážnosti, takové významnosti a takového rozměru, že váš zásah se ukazuje jako nutný a urgentní.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, prosím vás, abyste napříč politickým spektrem žádnou stranu nevyjímaje, tak jako členové Evropského parlamentu, projevili odvahu, vůli a zodpovědnost vůči naší zemi.

Vyzývám vás, abyste zákonem začali chránit i bránit legitimní zájem země a všech jejích občanů na svobodě tisku a konkurenci názorů a informací jako základního principu demokracie.

Žádám vás o urychlené ustanovení parlamentní vyšetřovací komise, neboť jenom tak lze zastavit a osvětlit události, které už nyní mají mezinárodní rozměr, avšak bez vašeho okamžitého zásahu se zcela vymknou kontrole. Důsledky ponese Česká republika po desetiletí.

Je v zájmu všech šetřením získat odpovědi na tyto otázky:

1. Co je příčinou podle našeho názoru nečinnosti na straně jedné a taktéž podle názoru Media Observatory zvůle a jednání v rozporu se zákonem na straně druhé Úřadu pro hospodářskou soutěž?
2. Proč Česká republika ignoruje své mezinárodní závazky k Evropské unii a Radě Evropy, zvláště tak závažný závazek jako je Asociační dohoda s Evropskou unií v období před vstupem do Unie?
3. Jaké je propojení politiků s vydavateli tisku? Existuje-li, co je jeho účelem? Pokud existuje, děje se tak pouze na území České republiky nebo jsou čeští politici podporováni zahraničními vydavateli ze zahraničí například pokusy o korupci, jak se odehrály v souvislosti s tiskem v Polsku?
4. Jaké byly okolnosti privatizace státního podniku PNS a jaké jsou dlouhodobé důsledky této privatizace? Jak lze tyto eventuální důsledky odstranit?

Vážené poslankyně, vážení poslanci, prosím vás o odvahu a vůli zvrátit vážný vývoj v České republice. Prosím vás, byste nedopustili, že se Česká republika a její lidé stane hračkou v rukou několika jednotlivců či zahraničních firem.

Děkuji vám za pozornost. Současně přijměte upřímný dík za možnost předat vám tyto informace.

Irena Válová,
pověřená řízením Media Observatory,
prezident Spolku pro Media Observatory