11. 2. 2003
Postoje "staré" a "nové" EvropyAd.1 Co ovlivňuje postoj imaginární veličiny ČR definovat nelze. Postoj lidí ovlivňuje velmi široká škála faktorů - vzdělání, osobní zkušenosti, kulturní vnímavost. Negativně, neboť velmi povrchně, média. I tento čtenář odpověděl na pět otázek německého publicistického týdeníku ZDE |
Ad.2 Myslím, že příspěvek k osvobození od nacismu a komunismu je velmi dostatečným motivem k vděčnosti Spojeným státům. Ad.3 Kdo bude tzv. proamerickým trojským koněm v EU, závisí na aktuálním politickém obsazení v jednotlivých evropských zemích a rovněž v USA. Stabilně snad tuto funkci zaujímala VB, ale vztahy USA - VB jsou formovány kulturním vývojem překračujícím staletí, geografickou polohou apod. Žádný jiný evropský stát ničím podobným, jako VB, pro USA být nemůže. Pokud bych zmírnil ono označení "trojský kůň" řekněme na "obhájce proamerického kurzu v EU", pak by snad bylo možno obecné konstatování, že tuto pozici budou zastávat zpravidla ty státy, které se budou ve společenství cítit v roli outsiderů. A vracím se na začátek. Dalo by se to zjednodušit na onen známý spor mezi tzv. euroskeptiky a eurooptimisty. A ještě hloupěji na českém příkladu - ODS proamerická, soc. dem. proevropská. (Nevím, jestli ČR může mít ambici stát se trojským koněm či něčím podobným, přijde mi to poněkud absurdní jak z hlediska rozlohy USA, tak také unijní Evropy. Myslím, že Češi už i tak trpí přeceňováním vlastního významu v Evropě a ve světě.) Ad.4 Domnívám se, že Havel učinil spontánní gesto, celkem srozumitelně zapadá do schémat a postojů, které hlásá trvale. Nehledal bych za tím žádnou proamerickou osu! Havel hájí svébytný názor navzdory silné opozici. Jedni mu to trvale vyčítají, druzí to velmi obdivují. A vox populi? Věřím, že bude-li každý tento vox vystupovat stejně svébytně jako Havel, vzejdou konstruktivní debaty a spory, ubude těch věčně nas. vox. Ad.5 Společná zahraniční politika - jedna složka jednoho z pilířů EU - je velký problém. Zůstane jím ještě dlouho možná vždycky. Myslím, že v současnosti nemá smysl uvažovat o ničem víc, než o jakémsi modu vivendi, který by umožnil koordinovaný postup při řešení zásadních problémů v této oblasti. (Koncepce nové evropské ústavy možná leccos napoví, doufám.) Problém Iráku zajisté je zásadní, avšak onen dopis nelze považovat za žádné řešení a význam, který je mu přikládán, se z populistických důvodů přeceňuje. (Souhlasím v tomto směru s pojetím ministra Svobody - postoj ČR, jakožto aktéra mezinárodní politiky, je dán něčím jiným.) |
Otázky německého týdeníku | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
11. 2. 2003 | Proč se odlišují postoje "staré Evropy" od postojů "nové Evropy"? | Lenka Vytlačilová | |
11. 2. 2003 | Postoje "staré" a "nové" Evropy | Milan Kynický | |
6. 2. 2003 | Hluboce se stydím za Václava Havla | Petr Cironis | |
6. 2. 2003 | Okázalá servilita vůči Americe | Jindra Vavruška | |
6. 2. 2003 | Dostali jste to, co si zasloužíte | Ondřej Čapek | |
6. 2. 2003 | Odpověď na pět otázek | Jan Friedlaender | |
6. 2. 2003 | Ohrozil Havlův podpis pod "dopisem osmi" společnou zahraniční politiku EU? | Jan Čulík | |
6. 2. 2003 | Havlův podpis, bobos a zahraniční politika | Štěpán Kotrba | |
5. 2. 2003 | Už je to tady | Jan Čulík | |
30. 1. 2003 | Aznarův dopis Bushovi "odhalil neshody v Evropě" |