Britský ministr vnitra David Blunkett zahájil mediální ofenzívu, v jejímž rámci prosazuje postupné zavádění biometrických osobních průkazů. V Británii dosud neexistují povinné občanské průkazy (tak, jak tomu bylo i v Československu před druhou světovou válkou), ale Blunkett argumentuje, že v jednadvacátém století je bezpečnostní situace jiná a že bude nutné, aby do deseti let měli všichni Britové občanský průkaz, vybavený jejich otiskem prstů a fotografií duhovky.

V reakci na pondělní vystoupení prezidenta České republiky Václava Klause v televizní stanici BBC vydává Amnesty International stanovisko k některým tvrzením, které prezident prezentoval.

Chtěl bych reagovat na zveřejněnou zprávu od AI z 11.11.2003 "Václav Klaus nemá pravdu ohledně vývozu zbraní".

Plně souhlasím se špatnou argumentaci Václava Klause v této věci a obecně uznávám autoritu a expertizu AI. Jen bych vás chtěl upozornit i na někdy odvrácenou tvář této a jiných NGO's ve smyslu jejich proklamované objektivity, píše Michal Brož. Podívejte se prosím na přiloženy link a na causu AI pobočky v Kanadě a její poměrně dost zvláštní přístup k loňskému puči ve Venezuele a především použité matoucí argumentaci. Toto téma bylo zpracováno ve filmovém dokumentu a na poslední chvíli staženo z AI festivalu z důvodů údajně příliš politicky kontroverzních (sic!). Doporučuji si přehrát přímo ten video segment (Real player) (je tam i transcript) ZDE

Do Londýna má přijet George Bush, má se setkat s Tonym Blairem a britskou královnou, ale, jak uvedla v úterý večer televizní zpravodajská relace Channel Four News, většina Britů se nestaví k Bushově návštěvě zrovna přátelsky. Podle průzkumu veřejného mínění, který v úterý otiskl deník Times, nesouhlasí šedesát procent Britů s tím, jak prezident Bush "řeší" problémy Iráku a zastává názor, že přátelský vztah mezi Blairem a Bushem není pro Británii přínosný. Ještě trapnější je podle Channel Four pro britskou vládu to, že bezpečnostní opatření pro Bushovu návštěvu v Londýně vyvolala obrovskou kontroverzi mezi americkými bezpečnostními činiteli a londýnskou policií. Citujeme z reportáže Channel Four News.

Prezident padol, nech žije prezident. Masové vystúpenie bolívijského obyvateľstva zvrhlo nenávideného najvyššieho predstaviteľa i celý jeho kabinet. Dráma, počas ktorej museli prezidentský palác pred státisícmi demonštrantov chrániť zákopy a tanky, sa skončila pokojne. Aspoň relatívne. Nový prezident Carlos Mesa v deň prevzatia úradu totiž nielen odvolal vojská z ulíc hlavného mesta La Paz, ale prisľúbil aj, že pred "spravodlivosť bez pomstychtivosti" budú musieť predstúpiť tí, ktorí sú zodpovední za smrť 60 ľudí v priebehu týždňov nepokojov. Prečo by však tieto iste dramatické udalosti mali bolieť nás?

Kalouskovo zvolení znamená vyplutí z přístavu této vlády. Kalousek ji verbálně podporuje a bude její přežívání podporovat tak dlouho, jak jenom to bude výhodné.

Ačkoli je Parlament podprůměrnými novináři popisován jako odpočívárna nezodpovědných slaboduchých lenochů, najde se v něm dost mimořádně inteligentních a mnoho pracovitých jedinců. Nevím, jestli má Miroslav Kalousek mezi zákonodárci nejvyšší IQ, ale určitě patří k nejchytřejším. Dovede seřadit úkoly podle priorit a zvolit optimální okamžik řešení i prezentace.

Časopis Respekt, na jehož článek BL odkazují ZDE, uvádí v prvním odstavci článku tuto ostudnou větu: "Každý, kdo ale někdy pohraničí v západních Sudetech navštívil, musí uznat... etc."

To nejsou žádné ZÁPADNÍ SUDETY, nýbrž ZÁPADNÍ ČECHY! Co to je, toto? Pokud by napsali "v bývalých Sudetech", neřeknu ani ň, ale tohle je naprosto incorrect. Myslel jsem si, že tisícileté zemské hranice pořád platí..., napsal nám Jakub Žytek.

JČ: Myslím si, že snad... - doufám - je to pouhý překlep... Někdo napsal v původní verzi "západní Čechy" a pak se někdo jiný neuměle pokusil to přepsat na "Sudety" a zapomněl v textu slovo "západní". I tak je však označování západních Čech slovem "Sudety" ještě dnes dost podivné... nebo ne?

Ekologický právní servis (EPS) dnes vyzval ministra Urbana otevřeným dopisem, aby přestal porušovat zákon o svobodném přístupu k informacím. 1) Ministr totiž doposud vůbec nereagoval na rozsudek Nejvyššího správního soudu, který konstatoval, že v kauze žádosti o kopii zprávy o dopadech vysílání Rádia Svobodná Evropa na zahraniční obchod dochází k nezákonné nečinnosti hlavy resortu. 2) EPS v otevřeném dopise upozorňuje ministra, že pokud nerozhodne do 15 dnů, bude o věci opět jednat soud.

Na podobnou otázku ve slušivém postmoderně mediálním oblečku se pokoušeli odpovědět teoretici, dozorci, analytici, praktici a kecalové všeho druhu, včetně mne. Server Česká média uspořádal spolu s Českým rozhlasem 6, Vysokou školou J. A. Komenského Praha a uskupením Media Observatory ČR diskusní podvečer na téma LZE MĚŘIT NESTRANNOST (ZPRAVODAJSTVÍ)? Výsledek debaty se dal předvídat předem, i když se všichni snažili dělat, jako kdyby právě objevovali Ameriku. Výsledek odpovídající českým médiím...

Banka HSBC před třemi týdny rozčílila britské odbory a šokovala své zaměstnance, když oznámila, že zlikviduje v Británii 4000 pracovních příležitostí a přesune je do Indie. Není divu: v Británii platí každému zaměstnanci call centra 18 750 liber ročně; v Indii to bude jen 2500 liber ročně. Přitom tam banka často získá kvalifikovanější a zdvořilejší pracovní síly než v Británii...

Televize BBC odvysílala film Johna Simpsona o tom, jak jeho televizní štáb v Iráku vybombardovali Američané, jako mimořádnou událost na počest padesátého výročí dokumentárního pořadu Panorama. Doufejme, že ho českým televizním divákům neodepře ani Česká televize. Proč ho neodvysílat v ČR? - Citujeme z - pozoruhodné - recenze tohoto výjimečného filmu, kterou v pondělí otiskl deník Guardian:

Minulý týden prohlásil vedoucí představitel zpravodajství BBC Mark Damazer ZDE, že je válečné zpravodajství BBC příliš "vydezinfikované" a nezobrazuje skutečné hrůzy války, a že se to změní. Zdá se, že mimořádný, pětasedmdesátiminutový dokumentární film reportéra Johna Simpsona In the line of fire (Terčem útoků) o tom, jak americká letadla letos v dubnu zaútočila na vlastní vojenský konvoj, v němž jela i vozidla televize BBC, byl první ukázkou takovéto novinářské práce.

Od doby stávky v České televizi se u nás v poměrně krátkých časových periodách opakují debaty o politických tlacích na média. V těchto dnech se takováto debata rozhořela i ve Spojených státech, a to poté, co se celoplošná televizní síť CBS rozhodla stáhnout ze svého programu dvoudílný film The Reagans, zabývající se životními osudy Ronalda a Nancy Reaganových. Uvedení první části čtyřhodinové hrané minisérie bylo naplánováno na 16. listopadu. Vedení CBS však od svého plánu nakonec ustoupilo a film raději přenechalo placenému kabelovému kanálu Showtime, který stejně jako CBS patří společnosti Viacom. CBS nyní čelí ostrým výtkám, že podlehla kampani, kterou proti uvedení filmu rozpoutala řada vlivných konzervativců, bedlivě střežících památku své ikony. Jedná se pravděpodobně o první případ, kdy jedna z hlavních celostátních televizních sítí stáhla kvůli politickému nátlaku a hrozbě reklamního bojkotu ze svého programu již hotový projekt.

Závěr knihy Tyranie médií nazval její autor - profesor teorie audiovizuální komunikace na universitě Denis-Diderot v Paříži Ignacio Ramonet, Informovat se unavuje. Je to optimistický konec, který po předcházejících kapitolách, jež popisují konec "občanské" žurnalistiky a nástup "spotřebitelské komunikace", dává čtenáři přeci jen naději, že i v přicházející záplavě zbytečných informací je možné se s jistým úsilím orientovat a uchovat si postavení svobodného občana.

Copak to nebyla dokonalá demokracie, která ctila dvě nejzákladnější lidská práva -- svobodu projevu a politickou svobodu? A nic na tom nemění ani skutečnost, že tento "dokonale demokratický" stát stále pošlapával právo na práci, bydlení, zdravotní péči, vzdělání, výživu a tolik dalších práv neméně základních. V Bolívii žije sotva 8,5 miliónů obyvatel. Nachází se zde jedny z největších nalezišť nerostného bohatství, avšak tyto zdroje ovládá už dvě stě let nepatrná hrstka lidí, která má ve svých rukách i politickou moc. Oproti tomu 60 % Bolívijců žije pod hranicí chudoby. Původní obyvatelé jsou diskriminováni, dětská úmrtnost dosahuje ostudné výše, nezaměstnanost nikdy neklesá, negramotnost je všeobecná a 51 % lidí nemá doma zavedenou ani elektřinu. Ani to však nemění to podstatné -- jedná se totiž o "demokracii".

Dnes ve čtvrtek 13. listopadu v 15 hodin v kavárně v prvním patře knihkupectví Academia na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice v Praze představíme nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují. Vydává ho k letošnímu výročí 17. listopadu pražské nakladatelství Libri ve spolupráci s Občanským sdružením Britské listy ZDE. Výhradním distributorem knihy je firma Kosmas. Objednat si ji můžete už nyní emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání. Kniha stojí 390 Kč.

Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v říjnu 2003 na jejich provoz celkovou částkou 4902,60 Kč 15 osob.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.