12. 11. 2003
Krátké "turné" Liz Lochhead po Čechách i MoravěO skotské literatuře ví se v našich zeměpisných šířkách nemnoho a i leckterý anglista se začne červenat, budete-li se ho ptát, jaký má na ni názor a po čem by vám doporučil pátrat při příští návštěvě knihovny. O skotském dramatu, které je i v "Zemi bodláku" velmi mladé, to platí dvojnásob. O to cennější byla série autorských čtení, dílen a přednášek skotské básnířky, dramatičky, překladatelky a herečky Liz Lochhead, které se v uplynulém týdnu (pod záštitou Britské rady) konaly v Praze, Plzni a v Brně.
|
Autorka přijela do České republiky na premiéru jedné ze svých posledních her Perfect Days, kterou v českém překladu uvedlo v pátek 7. listopadu pražské divadlo Na zábradlí. Na včerejší besedě se studenty a veřejností, která proběhla na brněnské JAMU, o české inscenaci řekla, že ji zaujala, třebaže pro vystižení atmosféry provinčního velkoměsta, které není ani dost malé ani dost velké (právě tak jako Glasgow, dějiště Perfect Days), by bylo možná ještě lepší Brno nebo třeba Plzeň. Impulsem k napsání hry -- jak se dočtete se na internetových stránkách divadla Na zábradlí -- prý byla otázka: "A to nedokážeš napsat něco, co končí dobře?" Hlavní hrdinka se zde potýká s problémem, kterému čelí nejedna úspěšná žena. Barbs Marshall je glasgowská kadeřnice, táhne jí na čtyřicet a má všechno: kariéru, vlastní pořad v televizi, vlastní salón. Teď by chtěla ještě něco: dítě -- ale s kým? Perfect Days (píše se tamže) jsou laskavou i ironickou parafrází na klasické holywoodské romantické komedie plné klišé. Liz Lochhead se stále snaží o provokující humor, který ji při všem feministickém zaměření jejích textů chrání před jakýmkoliv dogmatismem a dává jejím hrám kýženou lehkost výrazu. Na již zmiňované besedě však Liz Lochhead víc než o svých vlastních hrách mluvila o minulosti a přítomnosti skotského divadla; především pak o autorech a autorkách, kteří na ni měli největší vliv a změnili také její dosavadní náhled na drama: John Byrne, Sue Glover či Tony Roper. A také hovořila o svém pohledu na vztah mezi Skotskem a Anglií, mezi malou literaturou a literaturou velkou, mezi téměř neznámým jazykem-dialektem a jazykem, jímž se mluví takřka po celém světě. (Zvlášť ji v této souvislosti zajímaly paralely se situací v "malé zemi uprostřed Evropy"...) Při všech těchto úvahách jí nechyběl humor a ironický odstup, který je ostatně charakteristický i pro její básně a hry. Pobyt skotské dramatičky v České republice končí, pokud jste ji však tentokrát nezažili, nezoufejte. Prý se jí tady líbí, není tu koneckonců poprvé. A až půjdete příště do knihovny, určitě po jejích knihách pátrejte. Třeba budete mít štěstí. (Další informace viz www.britishcouncil.cz či www.nazabradli.cz ) |