Poté, co bomba dopadla, schovali se John Simpson a Fred Scott v téže díře v zemi. Jejich hlasy se zadrhávaly jako provaz. "Já se musím dostat zpátky..." "Johne, zpátky nemůžeš! Počkej, až ta letadla odvolají. Já ho viděl! Bílej trup, červenej čumák, do prdele..."

"Do háje! To snad není možný! Já tu zasranou bombu viděl. Mám v noze kus šrapnelu. Jsem holt velkej cíl [řekl obtloustlý Simpson]."

"Velkej cíl", jemuž bomba urvala z jedné nohy nohavici od kalhot, si přiložil telefon k tomu ušnímu bubínku, který mu nepraskl, a informoval o tom, co vidí. "Je to tady scéna z pekla. Všechna vozidla hoří. Kolem mě hoří mrtvoly, kolem mě leží mrtvoly a na zemi jsou roztroušeny kusy mrtvol." Bylo usmrceno šestnáct Kurdů, mezi nimi i překladatel televize BBC, Kamaran.

Bezpečnostní strážce od BBC utěšoval umírajícího muže a řekl kameře, aby ho nenatáčela. "Kamarane, probuď se, buď s námi, chlapče. Dělej, Kame! Jdi Frede s tou kamerou, já tady s ním zůstanu. Jdi pryč, Frede." Fred, svou tvář pod maskou krve, klopýtal po potácející se zemi. Někdy kamera ukázala malou polní květinu, jindy spálenou mrtvolu. Všude bylo slyšet klaksony automobilů, jako by to byl zvuk raněných zvířat. Na obloze burácely stíhačky a maminka produkčního BBC mu zatelefonovala na mobil, aby mu popřála všechno nejlepší k narozeninám. Produkční věděl, že jeho maminka je proti této válce, a tak, aby udělal vtip, zvedl mobil k obloze, a řekl matce o burácení letadel: "Tohle, mami, je zvuk svobody." Pak byla shozena ta bomba a maminka to celé slyšela v telefonu. Kdyby mu bývala nezavolala, byl by mrtvý.

Film se vysílal k padesátému výročí pořadu Panorama.

Štáb BBC jel za konvojem amerických a kurdských zvláštních jednotek. Zastavili se na bezvýrazné planině jako velká skupina turistů, kteří si vybrali k pikniku zvlášť obyčejné místo, když na ně zaútočily americké stihačky.

Člověka při tom napadá zvučný, odsuzující verš z Otella: "Kdo spáchal tento čin?"

Panorama to zkoumala. Zjistila, že na ně zaútočila letadla z letadlové lodi Truman, pojmenované po prezidentovi, který se proslavil tím, že vždycky přiznával plně svou odpovědnost. Naléhavé a opakované dotazy z BBC vedly k tomu, že americká armáda soukromě pracovníky BBC seznámila s tím, co se stalo. Simpson zahájil svou reportáž těmito slovy: "Toto je film o tom, co se skutečně stalo. Nejmenovaný Američan v konvoji požádal o letecký úder proti iráckému tanku ve vzdálenosti půldruhého kilometru. Údajně byl pod takovým tlakem, že nemohl pilotovi poskytnout přesné souřadnice toho místa, i když štáb BBC si žádného takového tlaku nebyl vědom."

Americká armáda nevydala žádné oficiální vysvětlení ani omluvu. Jak Simpson uvedl, když se na scénu leteckého úderu vrátil. "Žádný památník. Žádný nápis. Nic." Drsný, větrný písek, se rozkládal daleko široko.