12. 11. 2003
Občan Klaus překročil RubikonObčan Klaus překročil Rubikon a zahájil svůj boj proti celému světu: britský parlament, český ombudsman, německé krajanské svazy i mezinárodní nevládní organizace jsou mu už pouze terči, do nichž vysílá své smrtonosné šípy. Jen malou chvíli nám bylo dopřáno doufat, že Klaus na Hradě bude jiným Klausem než ten, jenž coby premiér namísto argumentace rozdával oponentům nálepky. Smířlivý a státotvorný make-up aplikovaný v dobách prezidentské volby v posledních měsících kvapem opadával; pondělní rozhovor pro Hardtalk smetl i poslední jeho zbytky.
|
Nikdo zajisté nehodlá občanu Klausovi upírat právo kritizovat úřad ombudsmana nebo zastávat exotické názory ohledně "politického" charakteru mezinárodně uznávaných nevládních organizací. Co více: jeho SOUKROMÁ kritika americké zahraniční politiky nebo evropské byrokracie je legitimní a zčásti snad i oprávněná. Jenže občan Klaus je shodou okolností a božím dopuštěním právě prezidentem a jeho VEŘEJNÁ vyjádření sebou nesou nezanedbatelné důsledky pro celý stát. Navíc se nelze ubránit dojmu, že tohle velepřísné oko má svou slepou skvrnu, a to velmi zvláštně umístěnou. Čtenář uvyklý hardtalku zažije hned celou sérii překvapení, když se na osobních stránkách hlavy státu seznámí s naprosto "softtalkovým" rozhovorem pro ruský list Izvěstija. Kdo by od ekonomického liberála čekal výhrady vůči státní kontrole médií a klíčových průmyslových odvětví, spletl by se. Kdo by si myslel, že se zastánce státní suverenity ohradí proti našeptávání středovlnného Hlasu Ruska a jeho bídné češtině, byl by zcela vedle. Kdo by se domníval, že se dočte cosi o volné tvorbě cen ruských surovin, nemohl by se zmýlit víc. Nic takového. Jen jako když másla ukrajuje. Amerika ani Evropa Klausovi příliš nevoní, zato Rusko -- podle všeho na konci další ze svých "zapadnických" period - se mu zřejmě náramně líbí. Stanou se zbožnění vládci východních říší vzorem liberálního konzervativce 21. století? Při pohledu na veškeré to nadělení se nicméně vnucuje dojem, že když několik málo prezidentských gest z plastelíny české zahraniční politiky vykrouží objekt prapodivných tvarů, nelze to považovat za výhradní Klausovu zásluhu. Sametová revoluce je už obnošenou vestou a část Čechů vystřízlivěných z jejích iluzí přešla od "blbé nálady" k restauračnímu cynismu. Nápoj hořčí absintu má v sobě autoritářství, nedůtklivost, nedůvěru a kdovíjaké další utrejchy. Občan Klaus překročil Rubikon a doufá, že jeho stádce jej bude následovat. Opravdu to udělá? Autor je koordinátorem akce "Zbraně pod kontrolu" v české pobočce Amnesty International. Článek však nevyjadřuje stanovisko Amnesty International ČR |