Ministru vnitra Blunkettovi se nepodařilo získat v britské vládě otevřenou a bezvýhradnou podporu pro zavádění občanských průkazů do Velké Británie, které v zemi nikdy neexistovaly, tak zvolil cestu postupného zavádění identifikačních karet. Rozhodl, že britské pasy a řidičské průkazy budou mít od let 2007/08 formu karty z PVC, která bude obsahovat osobní údaje o držiteli, jeho otisky prstů a fotografii jeho duhovky. Odhaduje, že do deseti let bude přibližně osmdesát procent britského obyvatelstva držitelem takovýchto pasů či řidičských průkazů. Pak by bylo možno rozhodnout, aby bylo užívání tohoto druhu identifikačního průkazu povinně rozšířeno na celou populaci.

V letech 2007/08 dostane také osobní identifikační průkazy tohoto druhu jako první 4,6 milionů cizinců, kteří žijí v Británii.

Ani za deset let však nebude zřejmě v Británii povinné, aby občan měl svůj občanský průkaz vždy při sobě, avšak Blunkett navrhuje, že by úřady mohly kontrolovat totožnost občanů prostřednictvím mobilní technologie. Podle Blunketta prý nepůjde o vznik totalitního státu: v databázi občanských průkazů bude prý jen občanovo jméno, adresa, den narození a pohlaví.

Pozorovatelé však pohlížejí na tento plán skepticky. Identifikace osob prostřednictvím fotografie jejich duhovky dosud není z technického hlediska ani ve Spojených státech spolehlivá. Cynikové poukazují na to, že britské ministerstvo vnitra má velmi špatnou pověst, co se týče velkých počítačových projektů - několik z nich v posledních letech spektakulárním způsobem zkolabovalo.

Firma Privacy International konstatovala, že je Blunkettův projekt "matematicky i technologicky" nerealizovatelný. Má-li fungovat, biometrické informace by musely být více než milionkrát přesnější, než co je v současnosti komerčně k dispozici.

Blunkett (který podle některých pozorovatelů projevuje stalinistické tendence a kterého považují obránci lidských práv za hlavního osnovatele omezování britských svobod po 11. září) argumentuje, že pokud nyní nepřikročí Velká Británie k zavádění hypermoderních identifikačních průkazů (které podle něho brzo zavedou celá západní Evropa i Spojené státy), promarní tím stejnou příležitost, jakou v šedesátých letech promarnila britská Labouristická strana, když nepřikročila ke zkrocení nedemokratických a arogantních odborových svazů.

Blunkett uvedl v britském rozhlase v úterý ráno, že je nutno "vyřešit problémy ilegálního vstupu do Británie a ilegální práce v Británii, zneužívání veřejných služeb, které mají občané zadarmo, a všechny otázky související s organizovaným zločinem a terorismem. A to všechno budou problémy, které budou existovat po mnoho let." Hlavním problémem v oblasti kriminality je prý to, že pachatelé trestných činů mají v současnosti možnost operovat pod několikerou totožností - zavedení občanských průkazů v Británii by to eliminovalo.

Britští Liberální demokraté, což je třetí největší britská politická strana, apelovali na britskou vládu, aby diskusi o zavádění povinných občanských průkazů "zlikvidovala". Mluvčí Liberálních demokratů Mark Oaten konstatoval, že občanky nijak nenapomohou v boji proti terorismu či zneužívání podpory v nezaměstnanosti. "Namísto toho vytvoří falešný pocit bezpečí až do té doby, než začnou pachatelé trestných činů občanské průkazy falšovat," uvedl.

Channel Four News zkusmo vyzvaly televizní diváky, aby - neprůkazným - telefonním hlasováním vyjádřili svůj názor, zda jsou pro zavedení občanských průkazů anebo proti. Telefonovalo 12 000 osob a poměr hlasů byl 55 procent pro a 44 proti.