11. 11. 2003
O dětské prostituci, která "neexistuje" |
Žena si anonymně objednala v chebské kanceláři Kara testy krve na HIV pro tři lidi. Ve smluvenou hodinu však nikdo nešel. "Slyšela jsem za dveřmi dětské hlasy. Byli tam dva kluci a holka mezi devíti a jedenácti lety. Chvíli se ošívali a pak z nich vypadlo, že na testy přišli oni," vypráví Ludmila Irmscherová. Odebrat krev dětem bez souhlasu rodičů nemohla, začala si s nimi ale povídat. "Byl to šok. Seděli tam proti mně a vyprávěli mi, co se sexuálními turisty dělají a při čem je fotí. Dívka měla plnou kapsu prezervativů. Snažila jsem se zachovat klid a alespoň jí poradit, jak je správně používat. Už to ale uměla." Paní Irmscherová děti prosila, ať přijdou znovu, že se společně pokusí vymyslet, co s jejich situací dělat. Nepřišly. "Když jsme je pak potkali na ulici, ptali jsme se jich, proč nepřišly," říká Ludmila Irmscherová. "Říkaly, že za nimi do školy přišli z kriminálky, vytáhli si je ven a zakázali jim k nám chodit."
Celý článek najdete v týdeníku Respekt ZDE
|