Od doby stávky v České televizi se u nás v poměrně krátkých časových periodách opakují debaty o politických tlacích na média. V těchto dnech se takováto debata rozhořela i ve Spojených státech, a to poté, co se celoplošná televizní síť CBS rozhodla stáhnout ze svého programu dvoudílný film The Reagans, zabývající se životními osudy Ronalda a Nancy Reaganových. Uvedení první části čtyřhodinové hrané minisérie bylo naplánováno na 16. listopadu. Vedení CBS však od svého plánu nakonec ustoupilo a film raději přenechalo placenému kabelovému kanálu Showtime, který stejně jako CBS patří společnosti Viacom. CBS nyní čelí ostrým výtkám, že podlehla kampani, kterou proti uvedení filmu rozpoutala řada vlivných konzervativců, bedlivě střežících památku své ikony. Jedná se pravděpodobně o první případ, kdy jedna z hlavních celostátních televizních sítí stáhla kvůli politickému nátlaku a hrozbě reklamního bojkotu ze svého programu již hotový projekt.

Ve dnech 6. -- 7. listopadu 2003 proběhla v Praze konference o marginalizovaných menšinách, pořádaná mezinárodní organizací United, což je celoevropská síť proti nacionalismu, rasismu, fašismu a na podporu migrantů. Na konferenci zazněla celá řada zajímavých příspěvků, ale z důvodu omezenosti místa bych vám chtěl dnes reprodukovat alespoň dva - sice o dvou asi nejznámějších marginálních skupinách v ČR: o Romech a skinheadech.

Petr Hanousek, autor reportáže, která přirovnávala politiky k termitům, je na odchodu z České televize. "Nechci pracovat v instituci, kterou budou nepřímo řídit politici," vysvětloval v Mladé frontě Dnes. Přitom je to jinak, což všichni cítí. Janeček prohlásil, že Hanouskova reportáž "dramaturgicky" do reportážního pořadu Fakta nepatřila... Poté, co na Hanouska nepřímo zaútočili členové kulturního výboru Parlamentu - při projednávání návrhu na zvýšení koncesionářských poplatků trvali zástupci opozice na předložení plánu restrukturalizace a pak teprve o navýšení poplatku ze současných 75 na 95 Kč, věděl ředitel České televize Janeček, že svému osudu neuteče.

Jako totální porážka vládnoucího křídla se dají popsat skončené volby nového vedení KDU-ČSL. Ministr zahraničí a současný předseda při nich ztratil vše. Novým Mojžíšem křesťanských demokratů se stal ekonomický expert a konzervativec Kalousek. 1. místopředsedou pak jeho spojenec Jan Kasal. I když nový šéf strany dal najevo, že změny ve vládě nechystá, jeho slibům věří málokdo. Do čela strany se tak patrně vrátí ti, které umírněná Svobodova skupina vytěsnila z vedení na jaře 2001. Otázkou dne je, jak dlouho může zůstat šéf vládní strany mimo vládní kabinet. Otázkou je i to, jak pevná zůstane koalice, v níž většinu mají sociální demokraté, což je poltická orientace pro nevého předsedu těžce přijatelná. Půjde vládní politika "doprava" a nebo Kalousek "doleva"? Politika se začíná radikalizovat....

Místopředsedy se v prvním kole stali Libor Ambrozek (157/296, 53,0 %) a Milan Šimonovský (150/296, 50,6 %). Do druhého kola postupuje Roman Línek (148/296, 50,0 %), bývalý předseda Cyril Svoboda (136/296, 45,9 %), senátorka Zuzana Roithová (104/296, 35, %) a poslankyně Michaela Šojdrová (110/296, 37,1 %).

V druhém kole byli mísopředsedy zvoleni pardubický hejtman Roman Línek (166/293, 56,6 %) a Cyril Svoboda, (152/293, 51,8 %).

Evropská ústava, tak jak je navržena Konventem, je typickou ukázkou určitého průzkumu bojem. Její projednávání je velkým testem připravenosti evropských států opustit status quo a zahájit novou etapu evropského uspořádání. Není pochyb o tom, že jde o významný krok k federálnímu uspořádání a budoucímu vytvoření toho, čemu se s nádechem pejorativnosti říká v politickém a novinářském žargonu superstát. Tato okolnost má pro dosavadní evropské státy některé důsledky, které jsou různě vykládány a hodnoceny, nicméně existují - a to je to jediné podstatné, co o nich lze říci.

Myslím, že tahanice o plot na stránkách BL musí už čtenáře nudit. Abych ji zbytečně dále neprodlužoval, ochotně uznávám, že plot mezi Židy a Araby žádné ideální řešení není. Hlavně proto, že oddělit dvě etnika tak promísená, jako je tomu na území dnešního Izraele, nelze bez alespoň částečného jejich přemístění. Jinak vždycky někdo zůstane na té nesprávné straně plotu.

Nicméně nacistické konečné řešení "oplotit nebo vyhladit" je mi podsouváno neprávem.

Vaterland je v němčině středního rodu a znamená v překladu vlast, přesněji asi otčinu a má spíše geograficky charakter.

A ejhle, prvního listopadu 2003, na Dušičky, se mi tato slova náhodou znovu vybaví. Znovu tedy boj. (Že by je nekonečný?)

Dosavadní, Britskými listy už rok kritizovaný trend poklesu sledovanosti ČRo 6 (bývalé Pecháčkovy Svobodné Evropy) se prohloubil. Dnes se už dá hovořit o nesledovanosti. Hlásnou troubu konzervativní, převážně křesťansky a proněmecky orientované pravice, jejíž vysílání stojí Český rozhlas 60 milionů ročně, poslouchá zase o několik tisíc lidí méně než před třemi měsíci... Zatímco Radiožurnál si udržel stále první příčku a už půl roku je nejsledovanějším rádiem s denní poslechem 961 000 posluchačů, ČRo 6 klesá na už téměř neměřitelné hodnoty 22 000 posluchačů denně.

Chce li generální ředitel Kasík ušetřit v rozpočtu média veřejné služby peníze na rozvoj vysílání pro mladé (doposud nerealizovaný projekt ČRo 4) či na masivnější podporu nových technologií, stačí jen otočit vypínačem. A pak může jít s klidným svědomím spát. Nic se nestane.

Jessica Lynch. Jméno mediálně nejznámější, dvacetileté vojačky Spojených států, zneužité ve vládní propagandistické mašinérii. Řada vyznamenání za zaseklý závěr pušky - Bronzová hvězda za válečné zásluhy a Purpurové srdce za válečná zranění. Rambo-style hero US forces. Autobiografie průměrnosti. Film o hrdinství, které nikdy nebylo hrdinstvím, hollywoodská režie kruté válečné reality s opravdovými vojáky v roli herců této frašky. Iluze, když už se nedostává optimismu reality. I taková je současná Amerika - "kolébka demokracie". Ve jménu vlastních ideálů jsou tyto ideály pošlapány. Inu, svět se mění. K horšímu.

Nepřiměřená reakce českých médií na zprávu UNICEF o údajném výskytu pedofilní prostituce v českoněmeckém pohraničí mě konsternovala. Byla zbytečně defenzivně nacionalistická - překvapivá v zemi, která se má zanedlouho stát členem EU. Snad nejdále došel svým komentářem v deníku Neviditelný pes Václav Vlk, který vydání zprávy označil za součást pokračujícího kolektivního německého spiknutí proti českému národu. "Odměnou" za "vstřícnost pánů Mandlera, Doležala, Placáka, Karáska, lidovců a unionistů" vůči Němcům je tu podle Vlka nyní facka: když nevyšel Temelín ani Benešovy dekrety, Němci se "nás" rozhodli kritizovat za pedofilii! Cílenou urážkou českého národa bylo podle autora i to, že "německá" zpráva o "české pedofilii" byla (záměrně?) vydána v den, kdy slavíme státní svátek, 28. října.

Vyšlo jako "Úhel pohledu" ve čtvrtek v Lidových novinách ZDE

Evropské sociální fórum, nejvetší setkání rozličných antiglobalizačních, antikapitalistických a sociálních hnutí se koná v Paříži od 11. do 16. listopadu 2003.

Dnes ve čtvrtek 13. listopadu v 15 hodin v kavárně v prvním patře knihkupectví Academia na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice v Praze představíme nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují. Vydává ho k letošnímu výročí 17. listopadu pražské nakladatelství Libri ve spolupráci s Občanským sdružením Britské listy ZDE. Výhradním distributorem knihy je firma Kosmas. Objednat si ji můžete už nyní emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání. Kniha stojí 390 Kč.

Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v říjnu 2003 na jejich provoz celkovou částkou 4902,60 Kč 15 osob.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.