Z hlediska tematické struktury zpravodajské relace ČT nejčastěji informovaly o jednání vlády ČR s administrativou USA (12 % z odvysílaných výpovědí), kampani o umístění základny v ČR (8 %), konkrétním místě pro radar v Brdech (7 %) a úvahách o schvalování smluv v referendu (6 %). S nejvyšším podílem negativity referovalo zpravodajství ČT především v důsledků výroků opozičních politiků a aktivistů z iniciativy Ne základnám o radaru jako potenciálním cíli útoků. S vysokým podílem nepříznivě vyznívajících referencí byla základna spojována z hlediska postoje veřejnosti k projektu (6. nejčastěji zmiňované téma), postoje Ruska k základně (5. nejčastější téma), radaru jako hrozby pro bezpečnost jiných zemí či z prizmatu možného dopadu základny na zdravotní stav obyvatelstva.

Jednání české vlády s administrativou USA nejčastěji popisovali T. Pojar a M. Topolánek. Na třetí příčce se umístil kritik postupu vlády L. Zaorálek, na čtvrté příznivce projektu M. Barták. Členové iniciativy Ne základnám se v kontextu daného aspektu vyjadřovali stejně jako šéf ČSSD J. Paroubek k postupu vlády pouze v kritickém duchu.

Vládní kampaň týkající se umístění radaru v ČR nejčastěji vysvětloval T. Klvaňa. Zástupci opozice a iniciativy Ne základnám byli ke kampani ostře kritičtí.

V aspektu „postoj veřejnosti k radaru“ byli nejčastějšími autory výpovědí zástupci protestujících občanů, na druhé příčce se z hlediska četnosti výroků umístil J. Tamáš, na třetí starosta Trokavce J. Neoral. Všichni zmiňovaní mluvčí byli k projektu výrazně kritičtí.

T. Klvaňa byl ze sledovaných subjektů prezentován ve zpravodajství ČT s nejvyšším podílem negativity a 50 % referencí o jeho osobě mělo nepříznivé vyznění, když se s výjimkou Reportérů ČT a M. Hejla o něm všichni ostatní autoři výpovědí vyjadřovali pouze v negativním duchu. Vláda ČR byla ve spojitosti se svými aktivitami týkajícími se jednání o možném umístění radarové základny prezentována v nepříznivém duchu ve 25 %. Prezentace iniciativy Ne základnám se nesla ve výrazně neutrální rovině, když zpravodajství ČT referovalo s převahou nejčastěji o protestech aktivistů a jejich postoji k možné výstavbě radarové základny v ČR.

Vláda ČR byla nejčastěji kritizována v souvislosti s kampaní o umístění základny v ČR a v kontextu jednání s administrativou USA. T. Klvaňa referoval o činnosti vlády s vyváženým podílem pozitivity a negativity, M. Topolánek prezentoval její aktivity v souvislosti s daným projektem v neutrální rovině. Zástupci opozičních stran, iniciativy Ne základnám a občanské veřejnosti byli k vládě ostře kritičtí.

Nejčastějšími autory výpovědí o výstavbě základny v ČR byli M. Topolánek a T. Klvaňa (2,9, resp. 2,8 % z celkového počtu odvysílaných výpovědí). Na třetí a čtvrté příčce se umístili ostří kritici projektu z opoziční ČSSD L. Zaorálek a J. Paroubek (2,3, resp. 1,7 % z celkového počtu výpovědí). Nejčastějším zahraničním mluvčích se stal na sedmém místě prezident Ruska V. Putin, který se k projektu vyjadřoval s vysokou mírou negativity. Na osmé a deváté příčce se z hlediska intenzity výroků umístili zástupci občanské veřejnosti, kteří se k výstavbě radaru vyjadřovali s vysokou mírou negativity, stejně jako starosta Trokavce J. Neoral či zástupci iniciativy Ne základnám v čele s J. Tamášem a J. Májíčkem. Na strukturu autorů výpovědí umožňuje analýza několikarozměrný pohled. Z hlediska politických stran zastoupených v PSP ČR lze konstatovat, že nejčastěji se k projektu vyjadřovali politici ČSSD (43 % výpovědí z celkového počtu výroků členů parlamentních stran o sledované problematice) před zástupci ODS (32 %), KSČM, SZ a KDU-ČSL (11, 8, 6 %). Opoziční politici byli tedy autory 51 % výpovědí, oproti 49 % pro zástupce koaličních stran. Z daného hlediska lze považovat prostor poskytnutý oběma hlavním politickým pólům ve zpravodajství ČT za vyvážený. Zástupci státu byli autory 11 % z celkového počtu výpovědí o dané problematice.

Z hlediska tematické struktury a složení nejčastějších autorů výpovědí se ostatním relacím jako specifický vymezoval Večerník z Čech, v jehož rámci se stali nejčastějšími mluvčími občané brdských obcí vyjadřující svůj nesouhlas s projektem, na druhé příčce se v rámci daného pořadu umístil M. Topolánek, na třetí zástupci iniciativy Ne základnám, na čtvrté J. Řihák, na páté J. Neoral. Večerník z Čech jako jediný ze sledovaných pořadů nereferoval nejčastěji o jednání mezi vládami ČR a USA. Relace se naopak zaměřila na reference o konkrétní lokalitě pro možné umístění základny, možnost schvalování příslušných smluv v referendu, finanční kompenzace obcím v Brdech a vládní kampaň o radaru v souvislosti s návštěvou politiků v regionu.

Marek Síbrt

Media Tenor je původně hlavním projektem občanského sdružení InnoVatio, které bylo založeno v roce 1985 ve Švýcarsku. Dnes je Media Tenor přední světovou asociací zabývající se obsahovou analýzou mediálních sdělení. V rámci mezinárodní sítě kanceláří v ČR, Německu, USA, Velké Británií, Švýcarsku, Rusku, Namibii a JAR jsou detailně analyzována média prakticky z celého světa.

V roce 1996 byl v České republice zahájen unikátní projekt kontinuální obsahové analýzy klíčových médií, v němž Media Tenor na exkluzivních datech analyzuje, jakými způsoby česká i zahraniční média informují o vybraných tématech, organizacích a osobách. V rámci asociace je Media Tenor ČR zodpovědný především za metodologický a technologický vývoj v oblasti analýzy elektronického zpravodajství a publicistiky.

http://www.mediatenor.cz/