Jiní vyhlášení kosovské nezávislosti schválili jako jedinečný a ospravedlnitelný krok směrem ke svobodě a jako nevyhnutelný důsledek historie Kosova, z něhož byla v roce 1999 vytlačena srbská vojska po válce NATO a poté, co bylo Kosovo předáno pod správu OSN.

Na množství států, které Kosovo uznají, záleží. Má-li se Kosovo rozvíjet a prosperovat, musí ho uznat většina států na světě.

Spojené státy, které samy jednostranně vyhlásily svou nezávislost r. 1776, se postavily do čela uznání Kosova. Prezident Bush uvedl: "Kosovci jsou nyní nezávislí."

Několik velkých členských zemí EU také podpořilo nezávislost Kosova. Evropská unie jako celek má klíčovou roli při dohledu na omezenou formu nezávislosti, kterou doporučila pro Kosovo zpráva OSN a kterou Kosovo přijalo.

Británie, Francie, Německo a Itálie vidí vyhlášení nezávislosti Kosova jako jednorázový akt a jako logické ukončení rozpadu někdejší jugoslávské federace.

Avšak Evropská unie nemá žádnou společnou zahraniční politiku, pokud se na ní nedohodne, a Evropská unie není v této věci jednotná. Kypr, Rumunsko a Slovensko nezávislost Kosova odmítly. Odmitlo ho i Španělsko, které má vlastní separatistické, baskické hnutí.

Španělský ministr zahraničí Miguel Angel Moratinos řekl: "Španělsko neuzná toto jednostranné vyhlášení nezávislosti... protože usuzujeme, že to nerespektuje mezinárodní právo."

Rusko

Proti uznání Kosova je i Rusko, tak jako bylo vždy. Znovu argumentuje, že před uznáním nezávislosti Kosova měla být uzavřena dohoda se Srbskem.

"Hovoříme tady o narušení všech základních pravidel mezinárodního práva v Evropě, která vznikla v důsledku mnoha let utrpení a válek a konfliktů," řekl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov.

"Ochromilo by to základ bezpečnosti v Evropě. Nutně by následovala řetězová reakce v mnoha částech světa, včetně Evropy i jinde."

Jednou otázkou je, zda bude Rusko nyní aktivněji podporovat požadavky dvou regionu v Gruzii o nezávislost.

Vedoucí představitel Jižní Ossetie Eduard Kokoyty uvedl: "Jižní Ossetie i Abcházsko mají silnější politické a právní důvodu pro svou nezávislost než Kosovo - zjevně jde o dvojí metr."

Čína

Proti uznání Kosova se postavila i Čína, pravděpodobně myslí na Tchajwan.

"čína vyjadřuje své hluboké znepokojení nad jednostranným vyhlášením nezávislosti Kosova," řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí.

Tchajwan se vyslovil ve prospěch čínské nezávislosti. "Naším postrojem je, že chceme rozvíjet styky se všemi svobodnými a demokratickými zeměmi," uvedl tchajwanský mluvčí.

Na to odpověděla Čína: "Je známo všem, že Tchajwan je součástí Číny a nemá vůbec žádné právo kohokoliv uznávat."

Izrael, který vyjednává se sousedícím státem Palestinou, zaujal opatrné stanovisko. Odmítl se přímo vyjádřžit. Izrael sám jednostranně vyhlásil v roce 1948 svou nezávislost.

Precedens

Regiony, které chtějí vyhlásit vlastní nezávislost, používají kosovského vyhlášení nezávislosti jako potenciálního precedentu pro svou věc.

"Chválím nezávislost Kosova. Žádný národ nemůže být nucen žít pod nadvládou jiného," konstatoval Mehmet Ali Talat, šéf tureckých Kypřanů.

Kosovo je "poučením jak řešit konflikty týkající se totožnosti a členství, a to mírovou formou a demokraticky," uvedla Miren Askarate, mluvčí baskické regionáloní vlády ve Španělsku.

Předseda regionu Moldova, který vyhlásil nezávislost, Jevgenij Ševčuk, zdůraznil: "Jsme přesvědčeni, že ve chvíli, kdy se část země, na základě řady historických událostí, rozhodla žít nezávisle, vznikla tím nová éra a nový systém mezinárodních vztahů. Proto tato země má právo na svou nezávislost."

Podrobnosti v angličtině ZDE