Abychom zjistili, jakým způsobem tyto transakce fungují a jak by se banky v těchto případech zachovaly, položili jsme jejich mluvčím jednoduchý dotaz:

Ukázalo se, že banky v této věci nepostupují stejně. Například Česká spořitelna umožňuje zasílat prostřednictvím příkazu BEN minimálně 2 tisíce korun a pokud je částka nižší, platba se neprovede a banka pošle příkazci storno avízo. Podobně je na tom Poštovní spořitelna:

říká Denisa Salátková. To Volksbank to řeší jiným způsobem a poplatky v takovém případě vůbec neúčtuje:

odpovídá Petr Žibřida.

Naproti tomu Raiffeisenbank by poplatek, který převyšuje zaslanou částku strhla z účtu příjemce, zároveň, ale uvádí, že by v odůvodněných případech poté poplatek mohla odpustit:

reaguje mluvčí banky Tomáš Kofroň.

Další banky na náš dotaz dosud nereagovaly (KB, UniCredit).

Jak je vidět, každá banka reaguje jinak. V zásadě lze ale konstatovat, že si této hrozby banky jsou vědomy a buď vůbec neumožní převod peněz, jenž je nižší než poplatek a nebo mohou zpětně klienti v rámci reklamace požádat o vrácení poplatku. V tomto případě ale banka nemusí vždy vyjít vstříc.

Stěžejní je ale také vůbec výše bankovních poplatků za zahraniční transakce. Ta se pohybuje v řádech stokorun a je většinou složena z pevné a pohyblivé sazby (v závislosti na výši částky v příkazu). Tyto bankovní poplatky nejvíce kritizují živnostníci a podnikatelé, kteří pravidelně využívají zahraniční převody. Bankovní poplatky tak mohou tvořit značnou část jejich nákladů. A to nemluvíme o situaci, kdy někdo bude potřebovat poslat skutečně banální částku a zároveň s tím související poplatky. Paradoxem pak bude, že poplatky za takovou transakci budou převyšovat samotnou částku.