Organizace hájící skutečně lidská práva, jako Amnesty International nebo Human Rights Watch, vždy důsledně odmítaly být zneužity k okamžité politické potřebě toho či onoho režimu, byť by šlo třeba i o poslední zbývající supervelmoc.

Proto se Kotrba plete i v další věci: Článek Andrewa Stroehleina vůbec nemusí být jen nějakým "nepochopením základních geopolitických skutečností". V mém chápání jde například jen o důrazné, leč jasné konstatování s tímto obsahem: "Krátké historické období, v němž byla Evropská unie s výhradami vnímána jako obhájkyně lidských práv, je právě u konce."

Teď to jednoduše registruji -- stejně, jako registruji počínání EU v Kosovu. O mnoho víc dělat nemohu, v tom má ovšem Kotrba pravdu.

Věci se ovšem dostanou do jiné polohy, jakmile začne kdosi opět strašit potřebou "rozhodně bránit euroatlantickou civilizaci" a její hodnoty. Protože teď je docela jasné, že ani v Evropě už taková obrana automaticky neznamená obranu statu quo...