23. 5. 2008
"Bezstarostná jízda" na hybridní pohon v nejen ropné krizi USAProč vůbec vybírat, když je můžeme spojit?V USA je před volbami. Před volbami, které jsou výjimečné. Výjimečné tím, že kdyby bylo možné udělat hybrid z Obamy a Clintonové (viz foto), tak nemají voliči co řešit už před půl rokem a bez volební kampaně. Jenže kdyby nebyla drahá volební kampaň, volič by se domníval, že prezidentem může být každý chudák. |
Bohužel, spousta investic vložených lobbyisty do kandidátů a také americká vlastnost „Either First“, se projevila v ten nejnevhodnější moment. (pozn.aut.: slovo Either má asi jedenáct významů od „buď první“, přes „jeden ze dvou“ až po „ani ten, ani onen“). Demokrati vědí, že Bushova politika je snadný cíl, ale jejich schizma proměnilo volební boj v to, co vidíme dnes – masochismus vlastní strany. Objektivně viděno, G. W. Bush po sobě zanechává Ameriku „v troskách“. Zvenku je to vidět lépe než zevnitř. Američanům možná pomohou „Císařovy nové šaty“ podzimního střihu, ale pro svět bude platit dál, že „Král je nahý“. Dost dobře je to vidět na posledních misích C.Riceové, kdy stále častěji přijíždí domů s tezí „dohodli jsme se, že se (někdy) dohodneme“, a to i po čtvrté návštěvě v roli žadatelky. Nejzásadnější věci řeší USA ovšem dál silově, eventuálně diplomacií embarg a seznamů „rošťáků“. Jako v křivém zrcadle se odrazily v průběhu „volební kampaně“ všechny problémy země, která se domnívá, že všechny záležitosti světa lze vyřešit skrze své kongresmany z jednoho místa na mapě Washingtonu D.C. Jenže ti kongresmani jsou ze severu i jihu USA a jak se začíná USA nedařit, tak se zvětšují i rozdíly mezi Severem a Jihem, což přenáší dosud jednotnou vůli na světové scéně do vnitřní politiky, kde jsou mnohá hlasování kompenzována profity v jednotlivých státech Unie. Ta tak drží pohromadě jen na třech principech – prezidentský systém (možnost téměř cokoli nařídit), obrovský vnitřní dluh (hašení problémů jednotlivých států z federálních zdrojů) a zdáním vnějšího nepřítele (Irák, Irán, terorismus). Což v podstatě determinovalo Bushovo druhé volební období. Republikáni ani Demokrati nemají program pro celou zemi, mají jen eklektickou směs selektivních slibů pro jednotlivé státy. Programem pro „celou zemi“ bývalo mít se dobře za každou cenu - ber kde ber, což pomáhalo udržet voliče mimo přímý zájem o politiku. A to teď pomalu selhává. Jenže nikdo zatím není schopen současné problémy ostře popsat vlastním voličům a také odpovědět na otázku jak dál. Odpovědi jsou nasnadě – jen průměrný volič je nechce slyšet, a poradci kandidátů to dobře vědí. Zatím voličům stačí, že po známých silných slovech (o daních, zdravotnictví, zaměstnanosti a osobních kvalitách kandidátů) periodicky se opakujících každé čtyři roky, se na něj snese záplava nafukovacích balonků vyrobených v Číně. Tento formální stereotyp primárek má u voliče vzbudit dojem, že země má kontinuitu prosperity, jak ji znal minulých 40 let a ten cítí (podvědomě), že ať bude zvolen kdokoli, je jeho povinností se „odvděčit“ pokračováním blahobytu. Tragické je, že volič upjat na volební kampaň jako sumarizaci kontinuity není schopen do rovnice platící pro USA tj. „prosperita = spotřeba“ dosadit novou konstantu (byť proměnnou), a to „spotřeba = prosperita“ ve zbytku světa. Nepochopil, že když se nepodělí o profity, budou mu prostě odepřeny standardními ekonomickými mechanismy, které sice jde „zlomit“ kaskádou embarg, celních bariér, dovozních limitů, fiskálního monopolu, fiskální politiky jako celku a v neposlední řadě vojenskými zásahy. Na konci těchto opatření by ale u obyvatel USA nabyla vrchu reminiscence „zlatých časů“ izolacionismu (možná jen jako výraz uražené ješitnosti), kteréžto rétoriky se můžeme nadít v dalších volebních kampaních, kde mimo „opatření proti terorismu“ jako ohrožení „svobody“ bude stále častěji zaznívat „ohrožení ekonomiky“, jako výraz kolapsu „amerického snu“. Řešení obou ohrožení stejnými mechanismy – za ochranářstvím země za cenu ztráty svobody osobní (Patriot Act I 2001 a Patriot Act II 2003) – by mohl následovat „Economic Act 20??“, který by stejným způsobem zdevastoval svobody podnikání. Diskuse o něm by jednak potlačila a dala zapomenout na negativa obou Patriot Acts', a navíc by byla (ovšem ještě před kolapsem) vydávána za vlasteneckou záchranu ekonomiky USA. Současná kampaň má zatím ovšem formu kampaní minulých (jen je 2x dražší) a obsah bezobsažný. U stran bez členské základny tomu ani jinak být nemůže. Dialekticky má být forma v jednotě s obsahem, a tedy v této kampani je výsledkem jen za hodně peněz hodně prázdná show podle starých scénářů. Voličům to celkem nevadí - prázdných show je v TV 365 večerů do roka a tak jedna na víc, je jak den v přestupném roce. Problémy kongresmanů a vlády země, která se ještě stále domnívá, že má sama sílu k jejich řešení jsou v podstatě tyto :
Vím, že rozbor výše zmíněných bodů je v jednotlivostech asi dostatečně znám, ale za půl roku po (jakékoli) volbě prezidenta budou tyto body na stole stále - a neméně palčivé. Je symptomatické, že právě k většině těchto bodů nepadají žádné jednoznačné odpovědi – nebo jen dle kandidáta zhruba tyto: Válka v IrákuMcCain (R): Vydržíme. Vyhrajeme. Posílíme. Máme poslání. Neodejdeme. Žádný druhý Vietnam.
Válka v AfghánistánuMcCain (R): Válka se musí vyhrát. My Irák. Zbytek světa Afganistan. Pak se šábnem o profit. Možná.
Kolaps domácího akciového trhuMcCain (R): Na něj doplatí jen hodně bohatí. Střední třídy se nedotkne, ta je solí této země. Posílí nás to.
Obrovský státní dluhMcCain (R): FED ví co dělá. Můžeme si dovolit i 2x tolik. Jme v podstatě ostrov s vlastními pravidly.
Propad dolaru na světovém trhu s financemiMcCain (R): Američani jsou vlastenci a žijí tady. In God We Trust. Utrácejte doma – pořád je za co.
Vypjatý antiamerikanismus zbytku světaMcCain (R): Nemají nás rádi, protože jsme nejlepší. Vy jste nejlepší. Se mnou budete ještě lepší.
Paranoia vůči všemu co by mohlo, ale také nemohlo ohrozit „Americký sen“ jako reziduum událostí WTCMcCain (R): Když budete VY sami ve dne v noci jako ostříži, MY budeme moci polevit. Vaše NRA.
Čína, Rusko, část Latinské Ameriky a EUMcCain (R): Kissinger vždy preferoval Čínu, pak se to zvrtlo. Brzezinsky zase Rusko, a pak se to zvrtlo.
Neuvědomění si, nebo nepochopení současné situace domácím obyvatelstvemMcCain (R): Byli jste, jste a budete výjimeční. Máte největší průměrný obsah motoru aut na hlavu ve světě.
Úpadek vnitřní demokracie zabetonováním se konzervativní lobby na postech politického života zeměMcCain (R): Kontinuita je důležitá. Co byla tradice bez kontinuity. Vy by jste chtěli opustit naše tradice...?
Současné volby jsou symptomatické i tím, že nikdo nechce být pokračovatelem Bushe, koneckonců jen 27% voličů si myslí, že to dělá dobře. Jak snadné bude letos vyhrát volby v nejmocnější zemi světa....!
David Bowie - Changes YouTube |