V podobném duchu vystupovalo ostatně celé vládní trio - osočování, osobní útoky, zesměšňování. Lubomíru Zaorálkovi všichni tři familiérně tykali. Nejspíš proto, že my soudruzi si přeci tykáme, ne? Jejich projev tak vypadal jako kárání neposlušného hocha a ne jako debata rovnocenných politických partnerů. Zesměšňovali jak zástupkyni Ne základnám, tak přítomné občany. Vrcholem byl Vondrův útok ve stylu "Kde jste byli, když přišli Rusové" a Bursíkovo nařčení zmíněné zástupkyně Ne základnám z normalizačních praktik. Pan předseda patrně nezná aféru Watergate a neviděl film Všichni prezidentovi muži (Deep Throat:" Follow the money."). V případě své neviny by totiž těžko vydával tuto otázku za za bolševickou praktiku, ale naopak by ji přivítal jako možnost prokázat, že z jeho strany je vše v naprostém pořádku. Jeho reakce však spíše připomíná pořekadlo o té potrefené huse, která nejvíc křičí.

Naprosto souhlasím s Ladislavem Hinnerem ("Veřejnost si v Borovně nechala vnutit režii ČT") - s dodatkem, že veřejnost v sále si nechala vnutit nejen režii ČT, ale i režii vládního tria. Ze strany ČT měla bohužel celá debata několik zásadních neprofesionálních znaků.

Prvním, do očí bijícím, bylo, že v roli oponentů představitelů vlády, dalo by se říci "profesionálních zastánců radaru", nestáli "profesionální" zastánci referenda a odpůrci radaru. Pravda, někteří byli v publiku, ale kromě nich v něm také byla spousta dalších lidí, mimo jiné i dalších příznivců základny, jimž skoro náhodně uděloval slovo moderátor.

Tím byl téměř zneškodněn jejich argumentační potenciál, protože zatímco radarové trio mohlo postupovat silně konzistentně a v odpovědi v podstatě na každou otázku opakovat svou propagandu, druhé straně často nebylo umožněno reagovat s poukazem na další a další otázky, jimž je třeba dát prostor. Rozděl a opanuj - jednoduché jako facka (ale jak účinné, že?).

Druhou zásadní chybou bylo již zmíněné zavlékání osobních invektiv v režii pánů Vondry a Bursíka, které padá na hlavu Václava Moravce jakožto moderátora.

Třetí absurdní věc - celá konfrontace byla prezentována jako "debata", ačkoliv většinu času mluvili propagátoři radaru a většina pokusů o "debatování" byla V. Moravcem nekompromisně likvidována. Zeptejte se, nezdržujte, vlastní názor či připomínky pokud možno neprezentujte.

Zásadní chybou ze strany zastánců referenda bylo akceptování kurzu nastoleného ČT. Když se ukázalo, že Lubomír Zaorálek není schopný odrážet útoky a osočování pánů Vondry, Bursíka a Svobody, natož vést přímý samostatný argumentační útok, zbylo to na přítomných. Ovšem nenašel se (nebo nedostal slovo?) nikdo, kdo by to udělal. Jediný Jan Tamáš projevil pokus o nastolení rovnováhy v diskuzi. Čas vymezený jeho projevu byl ale trapně nedostačující, zkrácený navíc nejapnými vstupy moderátora. Bylo potřeba říci jasně a v celku:

1) Smlouva, i kdyby nakrásně v rámci NATO, je jasně bilaterální, což je ve sporu s politikou EU (a zájmy ČR). Kromě toho je známo, že USA, stejně jako každá velmoc, dodržují smlouvy dotud, dokud se jim to hodí.

2) Neexistuje žádný smluvní ani morální závazek, který by ČR zavazoval k vybudování takové základny.

3) Základna se nestaví ani tak kvůli radaru, ale kvůli americké přítomnosti ve střední Evropě (viz M. Topolánek), což jasně implikuje snahu o znemožnění silného sjednocení Evropy.

4) Systém protiraketové obrany, tak jak je koncipován USA dnes, je žalostně neúčinný.

Tím pádem by:

5) rozhodně neochránil před případným útokem ani ČR ani jiné evropské státy.

6) Naopak, razantně by zvýšil bezpečnostní rizika nejen pro ČR, ale pro celý evropský kontinent.

7) Podle analýzy expertů na radiolokaci představuje uvažované zařízení vážné riziko jak pro zdraví občanů (nejen) v přilehlých oblastech, tak pro životní prostředí tamtéž.

8) Závažná je rovněž problematika trestní odpovědnosti případné americké posádky. Špatných zkušeností je z celého světa víc než dost.

9) Vláda nemá naprosto žádný mandát k rozhodnutí takového významu. A to navíc přes odpor valné většiny občanů ČR.

10) je nutné, aby občané přestali sedět doma, ale formou občanské neposlušnosti dali najevo svůj postoj.

Toto samozřejmě není výčet všech protiargumentů, ale z mého pohledu jsou to ty nejdůležitější. Ano, něco z toho zaznělo, ale celkové vyznění nebylo zdaleka tak razantní jako bylo potřeba. Je nutné si uvědomit, že v tomto sporu jsou na jedné straně občané a budoucnost republiky a na druhé smečka arognatních krys schopných a ochotných bez skrupulí obětovat národ. Tím rozhodně nechci říct, že je třeba se snižovat na jimi prosazovanou úroveň přisprostlých výrostků. To určitě ne. Ale argumentace musí být přesná a neúprosně logická, jako útok v Kendó. Jinak se vymezený čas rozmělní (nutno říci, že nepochybně k jejich spokojenosti) hádkami o tom, kdo co začal, kdo co mohl, kdo co kdy řekl. Věcmi v momentální situaci naprosto nedůležitými. Nyní je (snad ještě) poslední šance jednat. Konfrontovat, projevovat nesouhlas. Jiné možnosti již nezbývají.