|
19. 2. 2007
SKANDÁL: Česká televize si dělá databázi politické orientace občanů, které zve do pořadu
|
Neuvěřitelný je dotazník, který musíte vyplnit, aby vás veřejnoprávní Česká televize vzala do dvouhodinového pořadu Otázky Václava Moravce, který se má konat 4. března 2007 za účasti publika. Jediným tématem pořadu bude umístění radarové stanice systému americké protiraketové základny v ČR.
Pokud se chce někdo jako divák zúčastnit této diskuse, musí "laskavě" vyplnit formulář elektronické databáze, ve kterém sdělí České televizi své jméno, adresu, telefon, email, věk, vzdělání, zaměstníní, politickou volební orientaci a případné členství v nějaké politické straně. Musí také odpovědět na otázku, jestli si americkou základnu v Česku přeje nebo ne. Podle tohoto dotazníku má být kýmsi vybráno přes 250 účastníků "debaty", kteří budou emailem pozváni do Kongresového centra v Praze, odkud se pořad vysílá. Snaha je to chvályhodná - po vyváženosti diskuze. Kolik ale jakých občanů bude, nikdo z televize veřejně neřekl, stejně jako nikdo neřekl, jak dál naloží se shromážděnými daty.
|
Nepřijatelnost takovýchto dotazů vůči občanům, kterří mají dělat v televizi "veřejnost", je více než zřejmá. Sběr a skladování informací o politických preferencích a členství v politických stranách konkrétních osob hraničí se zákonem na ochranu osobních údajů i s ústavou, pro instituci veřejné služby je naprosto nepřijatelným, fízlovským jednáním. Využití těchto údajů dramaturgy pořadu totiž zavání manipulací veřejným a možným zneužitím shromážděných dat. Česká televize má právo na jediné: pozvat veřejnost a nestarat se, kdo přijde, prvních 250 osob pak vpustit do sálu, ostatní ponechat ve veřejně přístupných částech Kongresového centra, kde nainstaluje několik velkoplošných obrazovek... O vyváženosti publika nemůže být řeč a o reprezentativnosti vzorku obyvatel už vůbec ne. Řešení v souladu se zákonemJak zajistit vyváženost publika a zároveň celý problém s citlivými osobními údaji systémově řešit? Jednoduše. Anonymním dotazníkem, na jehož konci by byly veřejné podmínky natáčení. Ty by musel každý odsouhlasit před tím, než dostane další pokyny. Po jeho vyplnění a odsouhlasení podmínek by dotyčný dostal unikátní anonymní identifikační číslo (virtuální totožnost) a zároveň by mu bylo sděleno, kam a kdy se má s tímto číslem dostavit. A nebo také ne, pokud by počítač zjistil, že předem nastavená kritéria "vyvážensoti" už má splněna. Každý, kdo vejde do sálu, obdrží ještě jednou veřejné podmínky natáčení - aby se pak nemohl vymlouvat na právní kličky. Po kontrole čísla u vchodu do sálu by dále nebyl občan zvaný "veřejnost" obtěžován jakýmikoliv dotazy nebo lustrací totožnosti. Žádný systém není odolný vůči lži při vyplňování dotazníku - čili není zaručeno, že občan bude stejně jako do dotazníku, reagovat i ve studiu. Ve vysílání je na režisérovi i moderátorovi diskuze, aby zajistili podíl názorů z obou stran politického či názorového spektra. Přitom nemusí porušovat ústavní práva občanů i zákon na ochranu osobních údajů. Důvěra se těžko buduje, ale lehce ztrácí. "Dotazník" České televize ZDE |
