|
31. 10. 2006
Nepleťe si internet se sítí elektronických komunikacíreakce na článek Radka Dreslera z 30. 10. 2006 na serveru RadioTV pod názvem "Soud rozhodl, že i internetové vysílání musí být regulováno"
Přestože loňská novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání říká, že internetové vysílání není vysíláním ve smyslu tohoto zákona, Městský soud v Praze rozhodl jinak. Zamítl totiž žalobu společnosti Telefónica O2 CzechRepublic, která se bránila proti pokutě udělené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání za za vysílání do mobilních telefonů bez oprávnění. Eurotel testoval internetové vysílání přes síť UMTS loni v prosinci v Praze a v Brně a svým zákazníkům nabízel program hudební stanice Óčko za 20 korun na den. Tak přesně takto vzniká rozsáhlá dezinformace, která spolehlivě rozpoutá mediální hysterii. |
|
Autor na stránkách odborného média si nehodlá uvědomit, že "internetové vysílání" musí splňovat podmínku všeobecné dostupnosti a síť UMTS je uzavřenou sítí elektronických komunikací - obdobnou, jakou je podle zákona o elektronických komunikacích jiná síť s podmíněným přístupem - například síť kabelových operátorů. Do ní se také pomocí Internet Exploreru nedostanete. IPTV není jen TV pomocí IP... IPTV -
Internet Protocol Television Jde o službu, která umožňuje šíření televizního vysílání přes počítačovou síť na základě protokolu IP. Ve světě popularita IPTV narůstá a jedná se o plné digitální vysílání se všemi výhodami pro uživatele. IPTV může distribuovat zároveň s klasickým vysíláním (broadcast) i videa on-demand (VoD -- video na vyžádání), takže si uživatel může vybrat konkrétní pořad z aktuální nabídky dostupných pořadů. Ilustračně je taková služba podobná audio- video půjčovně. V rámci IPTV lze distribuovat i samotné audio (rozhlasové vysílání) a EPG. Pro samotný příjem stačí speciální set-top-box, který má zabudované rozhraní pro zpětný kanál nebo počítač s připojením na internet. Internetovou cestou dopravovaný zvuk a obraz -- via TCP/ IP Transmission Control Protocol / Internet Protocol Pro internetové vysílání rádií nebo streamování on-demand medií je nutné vybrat vysílací server s podporou potřebného formátu a zvolit protokol, který samotné vysílání/media dopraví k uživateli. Real-time Transport Protocol (RTP) je protokol určený pro distribuci audia a videa na internetu. Od jeho prvního zveřejnění v roce 1996 byl zabudován do mnoha aplikací, které se využívají např. u videokonferencí. Od svého počátku byl vyvíjen jako multicast, ale kvůli potřebám internetu byl zabudován většinou do unicastových aplikací. Real Time Streaming Protocol (RTSP) je protokol, který vyvinula firma Netscape a Progressive Networks v roce 1998 a vycházel z protokolu RTP. Protokol RTSP se využívá pro streamování medií na internetu s tím, že uživatel má plnou kontrolu nad poskytovaným mediem. Může přehrávání pozastavit a následně ze stejného místa pustit dál, může přetáčet atd. Firma Real Networks tento protokol integrovala do svých produktů Real server a Helix server, většina multimediálních přehrávačů má zabudovanou jeho podporu. Microsoft Media Services (MMS) je unicast protokol vyvinutý společností Microsoft. Umožňuje streamování medií na internetu s plnou kontrolou medií a je zabudován v Microsoft Windows media serveru. Protokol mms a s ním svázaný formát windows media je v Evropě velmi oblíbený a v poslední době i využívaný v kombinaci s DRM (Digital Rights Management). V současné době se na internetu používá pro vysílání převážně unicastová technologie, která velmi zatěžuje vysílací servery, a to především jejich samotné připojení na internetu. Každý uživatel, který se chce připojit na internetový stream, se připojuje přímo na server a ten ho odbavuje. V tu chvíli zabírá část pásma z internetového připojení serveru. V praxi to znamená, že např. u připojení 100Mbps lze odbavit streamem ve střední kvalitě odhadem asi 1500 posluchačů. V současné době je možné v rámci určitého segmentu internetu využít i multicastové vysílání. To oproti unicastovému vysílání nezatěžuje samotný vysílací server, ale využívá k distribuci jiné prvky na síti/internetu. Zatím některé projekty tento protokol nepodporují (např. Icecast), ale je jasné, že v budoucnu se distribuce přenosu dat bude muset řešit a multicast je možná cesta. Fakt, že "nějaká" síť používá stejného hardware (např. routery), protokolu (TCP-IP) či kabeláže nebo vysílacích tras, jako celosvětová soustava vzájemně propojených sítí elektronických komunikací, zvaná laicky internet, ještě neznamená, že je to internet. Chápu, že zákon č. 127/205 Sb. (zákon o elektronických komunikacích - ZEK) je normou nemediálně odbornou, technicistní, neuvěřitelně dlouhou a nesmírně složitě provázanou. Když s ním měli problémy i poslanci, kteří zákon schvalovali, ale i lobbisté, kteří se jim do toho snažili "kecat", nedivím se, že mu nerozumí nikdo mimo několika málo mediálních právníků a zpravodaje, který řídil v Parlamentu hlasování. Před ním smekám... Nicméně... Už §2 ZEK, který upravuje terminologii zákona, definuje v odstavci h) síť elektronických komunikací jako nadřazenou množinu, zahrnující do sebe přenosové systémy, popřípadě spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí s komutací okruhů nebo paketů a mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášené informace, V odstavci j) ale zákon definuje veřejnou komunikační síť, jako síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. V odstavci k) pak zákon definuje veřejnou telefonní síť jako síť elektronických komunikací, která slouží k poskytování veřejně dostupných telefonních služeb a která umožňuje mezi koncovými body sítě přenos mluvené řeči, jakož i jiných forem komunikace, jako je faksimilní a datový přenos, V odstavci n) definuje zákon negativně služby informační společnosti, čímž se myslí o nen "internet" a služby které nabízejí obsah prostřednictvím sítí , a zároveň definuje pozitivně službu elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací To je nejdůležitější odtavec paragrafu 2, neboť definuje postavení poskytování obsahu (i multimediálního). V odstavci o) pak zákon definuje veřejně dostupnou službou elektronických komunikací, o které zákon praví, že je službou elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen. § 2 zákona č. 127/205 Sb. ZDE A jelikož je síť elektronických komunikací UMTS sítí, z jejíhož využívání jsou vyloučeni všichni, kteří nezaplatí a zároveň sítí, používající vyhrazené kmitočty rádiového spektra (netotožné se sítí pro rozhlasové či televizní vysílání - zkráceně rozhlasovou službu) pro veřejnou telefonní síť (dle schváleného kmitočtového plánu), tak podle § 17 zákon vyžaduje individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů i k jinému účelu. Čili k poskytování obsahu. § 17 zákona č. 127/205 Sb. ZDE A tím se dostáváme ke kompetenci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Protože provozuje-li někdo v síti elektronických komunikací, používající vyhrazené kmitočty rádiového spektra obsah, šířený vysíláním (všesměrovým šířením - broadcast. Neplést si s anycast, unicast, multicast), pak musí být jeho vysílání ošetřeno dle jiného zákona 231/2001 Sb. - zákona o rozhlasovém a televizním vysílání . A tím se liší internet od Outú tíví. O2TV šíří televizní vysílání všesměrově ve specifické síti elektronických komunikací, která není veřejně přístupným internetem, a to i ve chvíli, kdy o toto vysílání uživatel koncového komunikačního zařízení nestojí a nevyžádal si jej prostřednictvím dálkového přístupu k bodu, kde je uloženo. Prostě jej anténa zařízení přijímá, i když jej uživatel nechce. Pouze jej jeho zařízení nezobrazuje. V rámci internetu naopak musí uživatel nejdříve poslat speciální požadavek - úmyslné přistoupení k obsahu, aby onen distribuční bod (server) přinesl konkrétní obsah právě jen a jen k němu, pouze do jeho prohlížeče. Pro tento malý, ale důležitý rozdíl není podle mého názoru rozhodnutí Městského soudu ve sporu RRTV a O2 v rozporu se zákonem 231/2001 Sb. o rozhlasovém a televizním vysílání, i když podle §2, odst 2 e) tohoto předpisu se za rozhlasové a televizní vysílání nepovažuje "vysílání prostřednictvím dálkového přístupu (internetu)." Odstavec 2 b) téhož paragrafu totiž praví, že převzatým rozhlasovým a televizním vysíláním příjem vysílání původních rozhlasových a televizních programů nebo jejich podstatných částí, včetně služeb přímo souvisejících s programy nebo s podstatnými částmi programu, a jejich současné, úplné a nezměněné šíření pro veřejnost prostřednictvím sítí elektronických komunikací... § 2 zákona č. 231/2001 Sb. ZDE Podle tohoto odstavce paragrafu 2 zákona o rozhlasovém a televizním vysílání soud rozhodoval. Cesta k obejití těchto paragrafů a tím i povinností vůči zákonu 231/2001 Sb. existuje. I IPTV prostřednictvím UMTS a dalších generací digitální telefonie může zůstat svobodným, neregulovaným prostorem. Ale to by si nemohl O2TV své příjmy zjednodušovat až do té míry, jak tak činí dnes. Bývalý Český telecom totiž nikdy neměl a dodnes nemá vlastně ani tak zájem o vlastní obsah, jako o peníze za něj. Tudy ale cesta do multimediální budoucnosti nevede. Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání ZDE |
