Listopadové bilance

Konference o médiích jsou tradiční náplní podzimu. Hodnocení z pohledu jednotlivých vysílatelů, plány na další období, lobbying ostatních, zvědavé naslouchání politiků. Přestávky na kávu a opulentní rauty, které se protáhnou do noci. Tradiční náplň. Mezinárodní konference o digitalizaci rozhlasu -- World DAB Forum v Soulu. V Praze Kulatý stůl o digitalizaci, konference Forum Media, seminář Postavení médií v české společnosti a v EU, tradiční Českokrumlovská mediální konference. Ta udělala "tlustou čáru" za minulým volebním obdobím. Ukázalo se, že povolební změna poměrů vyvolá snahu po opětné změně vysílacího zákona a bude znamenat ještě daleko menší shodu politiků než doposud. O neshodu se postarají i sami privátní televizní vysílatelé, kteří se sice shodli na tom, že shodu chtějí nalézt, jen ale nevědí , na čem.

Stávající držitelé televizních licencí, kteří vydělávají a do budoucna může být jejich pozice ohrožena, mají jiné zájmy než žadatelé o licence na digitální vysílání, kteří už investovali a jejichž naděje prozatím zmařil soud. A jiné zájmy mají ti, jejichž programy nenadchly regulátora a z licenčního řízení byli vyřazeni. Největší změny se ale týkají rádií. Množství distribučních tras pro obsah, které se otevřelo s novým zákonem a s nástupem nových technologií, privátní vysílatele zaskočilo. Desítky let tradiční rozhlasové vysílání během měsíců vystřídá nepřeberná palata možností. Mnohé multimediální. Televize, mobilní telefony či počítače se stanou také radiopřijímači, pokud už jimi nejsou dnes. Autorádia se promění v televize s dopravním zpravodajstvím, televize se stanou domácími "videopůjčovnami", namísto jednoho rádia vám rozhlas bude moci nabídnout paletu "stanic" dle vašeho hudebního vkusu či obsahových preferencí. Hovoří se o nelineární televizi a rádiu. Uživatel si sám řekne, co chce poslouchat či vidět. Ze satelitu, kabelového příjmu, terestricky, prostřednictvím mobilních telefonů a jiných sítí, z širokopásmového internetu. A jelikož množství obsahu drasticky vzroste, množství vysílatelů též, objem peněz do klasické reklamy se nezmění a objem času diváků a posluchačů stoupá pouze velmi málo, i ti největší komerční rozhlasoví vysílatelé zjistili, že jejich dosavadní ekonomika je ohrožena. Na takový technologický skok nemají peníze. Mnohé z nich nejspíše nahradí silné zahraniční společnosti. Provozování televize a rozhlasu ani nyní není pro chudé a slabé.

Rozhlas multimediálně

Mezinárodní konference o digitalizaci rozhlasu -- World DAB Forum v Soulu proměnila digitální rozhlasové vysílání v systému Digital audio broadcasting na Digital multimedia broadcasting a změnila zvukovou normu z MPEG 2 na MPEG 4. Samotnou platformu přejmenovali delegáti na World DMB Forum. To bylo jasné už rok, neboť o nové, multimediální podobě rozhlasového vysílání jednala už loňská pražská konference a zároveň zde proběhl ukázkový test multimediálního "rozhlasového" vysílání v T-DAB -- tak trochu jiná reality show Odhalení Českého rozhlasu.

Konvergence přijímačů

Zákazníci britského operátora Virgin Mobile mohou už sledovat mobilní televizní vysílání ve formátu DVB-H. Televizní stanice doplňuje kolem padesáti digitálních rádií, šířených v normě DAB. Virgin představil i první kombinovaný mobil Motorola, který umí přijímat jak mobilní televizi DVB-H, tak i digitální rádia v normě DAB.

Parlamentní vyváženost

Poslanecká sněmovna zvolila posledního člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Stal se jím bývalý poslanec ODS Aleš Rozehnal. Poslanci zvolili i chybějící členku Rady ČTK, Pavlu Valčákovou z Ústavu pro jazyk český AV ČR. Sněmovna se též shodla na složení své Stálé komise pro sdělovací prostředky. Orgán bude mít sedm poslanců ODS , sedm ČSSD, dva KSČM, po jednom bude zastoupena KDU-ČSL a SZ. Poměrné zastoupení stran - "100 na 100" - zůstává zachován.

Divoký Oskar, internetové kamery, knížky i DVD

Český rozhlas pokračuje ve vysílání příběhů goril na internetu i na stanici Leonardo, vyrábí pro Českou televizi týdeník, v předvánočním prodeji je DVD i kniha pohádek "Moja a páv" spolu s deníčkem ošetřovatele goril "Moja". Tak trochu jiná reality show Odhalení Českého rozhlasu, která po tři měsíce přinášela podrobnosti ze života goril v pražské ZOO, byla oceněna v prestižní světové soutěži Wildscreen 2006, kde soutěžilo 412 filmů ze 45 zemí. Multimediální dvoudiskové a vícejazyčné DVD Odhalení zde získalo cenu ARKive Interactive Award, která je "divokým Oskarem" pro inovativní mediální projekty o přírodě. Český rozhlas tak v ostré mezinárodní konkurenci porazil projekt Springwatch od BBC Science&Nature Interactive, CD-ROM od Hamline University z USA i projekt Wildkey Oxfordské univerzity.

Digitální bublina Lagardere

Rozdíl mezi českými rozhlasovými provozovateli a provozovateli v západní Evropě tvoří kupní síla posluchače, která je na západě od Aše 4 -- 7 krát vyšší. Druhým kritériem je velikost trhu a tím i výrobní náklady na hodinu vysílání při výtěžnosti 1000 posluchačů. Na území České republiky o 6,5 milionech občanů v kategorii 15+ dnes vysílá 7 celoplošných rádiových stanic a více než 70 regionálních rádií. V Česku je podíl rádií na reklamním trhu cca 9,5 %, cca 1,7 mld. Kč ročně. Hrubý příjem stanic po odečtení marží, provizí a bonusů je trochu méně než polovina. 45 % tvoří lokální prodeje a z nich mají rádia hrubý příjem o málo více než polovinu. Dá se říci, že těch cca 70 stanic, včetně dvou celoplošných a jedné téměř celoplošné programové sítě má dohromady hrubý příjem cca 850 mil. Kč. Příjem veřejnoprávního Českého rozhlasu je více než 1,2 miliardy ročně (náklady dle výroční zprávy o hospodaření 1, 658 mld Kč, výnosy z rozhlasových poplatků 1,398 mld Kč, podíl na share celkem 22,4%, sledovanost v posledních sedmi dnech 30,4%, včera 19,6%, nejposlouchanější 22,6% - údaje Radio Projekt - SKMO 01. 4. 2006 - 30. 9. 2006).

výroční zpráva o hospodaření ČRo za rok 2005 ZDE

Michel Fleischmann, vůdčí osobnost největší české rozhlasové skupiny - francouzské Lagardere (podíl na share celkem 20,8%, sledovanost v posledních sedmi dnech 39,4%, včera 21,2%, nejposlouchanější 21,5% - údaje Radio Projekt - SKMO 01. 4. 2006 - 30. 9. 2006) - žádal RRTV o dvě digitální televizní licence a přitom jeho zástupce na Českokrumlovské mediální konferenci oznámil, že Lagardere se v Česku do digitálního rozhlasu nepustí, a když ano, tak jedině pod hrubým nátlakem konkurence. Jak to tedy vlastně francouzští investoři s mediální digitalizací v Česku myslí?

Poznámka autora: Michel Fleischmann se v kuloárech setkání k 15 letům duálního vysílání na MK ČR ve čtvrtek 16. 11. 2006 ohradil, že uvedený údaj 850 mil. Kč je značně nepřesný. Přesné údaje uvést ale odmítl. Rád bych je zpřesnil... Tržby Lagardere Active Radio International CZ tvořily podle informace Fleischmanna z 3. 11. 2006 pro iHNed za devět měsíců 505 mil. Kč. Provozní výsledek by podle Fleischmanna měl dosáhnout za celý rok 2006 asi jednoho sta miliónu korun.
Zdrojem původní informace v článku BL jsou údaje, které poskytl prezident Asociace provozovatelů soukromého vysílání Michal Zelenka redaktoru Radku Pešoutovi pro server Parabola dne 28. 6. 2005. Obdobné údaje komunikovali zástupci privátních rádií na jaře 2006 v Parlamentu. Pokud jsou Zelenkovy údaje nepřesné, nedá se do sdělení oficiálních údajů APSV nic dělat... 

Michal Zelenka, prezident Asociace provozovatelů soukromého vysílání v Krumlově dokonce varoval, že trh soukromých vysílatelů není na překotný rozvoj technologií připraven. Spěch by byl podle Zelenky na místě jen tehdy, kdyby České republice reálně hrozila ztráta kmitočtů. Spuštění digitálního rozhlasového vysílání v České republice prý brání nedostatek peněz komerčních vysílatelů. "Nedostatek příjmů v blízké i vzdálené budoucnosti. Poslouchám všechny ty hezounké řečičky o pluralitě a rozmanitosti, že reklamních peněz bude víc a reklamy v televizi míň a připadám si jako před volbami. Škoda, že ti, co to říkají, si nikdy nezavysílali a nenesli ty náklady. Kdyby to aspoň na chvilku zkusili, mlčeli by jako hroby," sdělil užaslým účastníkům konference Zelenka. A má pravdu. Reklamy víc nebude. Jen bude víc komerčních subjektů, kteří se o reklamní koláč poperou. Příjmy z reklamy rozdělí jejich dnes společné zájmy okamžitě poté, co zjistí, že kartelová dohod a je nanic.

Poznámka autora: Bublina je dutá, blýskavá, nesmírně křehká a nestabilní. Digitalizace je proces, ve kterém neexistuje jistota obchodních modelů. Digitální média jsou příležitost i prokletí. Příležitost pro silné a předvídavé. Prokletí pro slabé a váhavé. Je to bouřlivý expandující trh, jehož obrysy díky technologickému boomu neexistují a stabilita také ne. Co je dnes cool, nemusí být zítra. Dnes je to DVB-T, zítra to bude DAB, pozítří už širokopásmový internet. Pak Internet2. Životní cyklus technologií se počítá na pouhé roky. Orientovat se a získat znamená nečekat a nehrát na jistotu. Nápovědou pro váhavé může být největší obchod poslední doby: prodej kolaborativního serveru YouTube internetovému vyhledávacímu gigantu Google za 1,65 miliardy US dolarů. A nebo požadavek RRTV na nákup monitorovacího systému, který umí automaticky analyzovat video, obraz i zvuk, automaticky je interpretovat a umožnit jejich klasifikaci dle zadaných kritérií. To není scifi, ale realita. To je budoucnost médií.

Media včera, DNES a zítra

Řadu příležitostí si nenechají ujít velké vydavatelské domy, mající bohaté knihovny obsahu a skupující nyní producenty produktů na nosičích a nebo s nimi spolupracující. Ukázku předvedla nedávno MAFRA tím, že pod hlavičkou Media DNES přináší zdarma multimediální CD-ROMy Langmaster jako přílohu Lidových novin a MfD. Dříve nebo později budou podobné bonusy samozřejmostí. I online. Má Mafrou vlastněné Óčko stejné zájmy jako TV Pohoda Radima Pařízka anebo romantický projekt FEBIO TV? Velkou část hypotetických příjmů navíc ukrojí telefonní operátoři, pro něž je pořízení internetového rádia či nabídky multimediálního obsahu pro download do telefonů jejich zákazníků hračkou. Bonusem, neziskově doplňujícím paletu nabídky, nikoliv core businessem. Ou tú tí ví a další tí ví. Je to nerovný souboj. Proti sobě budou stát nadnárodní korporace s miliardovými obraty a malá, slabá lokální rádia. Lokální proto, že trh celé České republiky je stejně velký, jako Londýn s předměstím. Je to jako souboj hokynářů s hypermarkety... Vítěz je předem znám.

Institut demokracie pro všechny, červenec 2005: Vlastnická struktura českého mediálního trhu s ohledem na globalizační procesy ZDEBL

5. - 6. 10. 2000: referát prof. Milana Šmída, přednesený na pracovní skupině semináře "Audiovizuální politiky a kulturní rozmanitost v rozšířené Evropě" ZDE

Článek vychází ve zkrácené verzi ve čtvrtek v týdeníku Ekonom