30. 4. 2006
Stranické preference, volbní prognózy - jaký je v tom rozdíl?Rizika a limity průzkumů veřejného mínění - to bylo téma semináře pro redaktory, editory a šéfredaktory Českého rozhlasu. Na pozvání Rady Českého rozhlasu se pokusili vysvětlit prorektorka prof. Ing. Stanislava Hronová, CSc. a rektor Vysoké školy ekonomické v Praze prof. Ing. Richard Hindls, CSc. základní termíny, metody průzkumů, rozdíly mezi nimi, limity a úskalí medializace složitých abstraktních modelů výzkumných agentur. Rada tak reagovala na mediální zmatení, které mnohdy zaměňuje preference stran s volebními prognózami, stejně tak jako mnozí novináři přeceňují relevanci průzkumů v meziměsíčních pohybech a medializací vyšších než pětiprocentních průzkumů bez odpovídajícího varování posluchačům tak může dojít k manipulaci rozhodnutí voličů. Výběrová statistická chyba a tím i limit přesnosti průzkumů, které dosahují i plus mínus tří procent - to je něco, co se do zpráv většinou nedostane... Veřejnou službou ale není mediální spoluvytváření volebních nálad, ale všestranné a nestranné informování občanů. |
Oba přednášející se snažili programovým pracovníkům rozhlasu osvětlit faktory ovlivňující přesnost, vypovídací schopnost výzkumů veřejného mínění, obecná rizika prognostického potenciálu výběrových zjišťování, faktory vedoucí k vyšší přesnosti či k nižší přesnosti průzkumů, k vyšší či nižší vypovídací schopnosti. Přednášející se snažili osvětlit i vliv výzkumů veřejného mínění buď na dosud nerozhodnuté voliče, nebo na ty voliče, kteří původně rozhodnuti sice byli, ale průzkumy jim později ukazují, že jejich "favorit" může mít potíže s 5%-ní hranicí volitelnosti. Velmi malá pozornost se podle přednášejících věnuje analýze (ne)přímého vlivu jiných zcela běžných výběrových zjišťování, jimiž jsou např. míra nezaměstnanosti, tempa HDP, inflace (ISC) atd., na předvolební preference. V těchto případech se mnohdy nemalá část voličů řídí jen intuitivním pojmovým vnímáním a je snadno ovlivnitelná jednoduchými kampaněmi a floskulemi, protože si těžko může představit např. význam konjunkturních zjišťování či vliv tempa HDP na ekonomickou úroveň země či na životní úroveň svou. Rada i vedení Českého rozhlasu má zato, že k objektivitě a přesnosti mediální prezentace výzkumů veřejného mínění musí patřit i elementární vzdělanost redaktorů v této oblasti. Profesor Hindls na VŠE přednáší statistické metody, garatem je pak u předmětů výběrová šetření, statistiky a analýzy vývoje ekonomických ukazatelů. Profesorka Hronová vyučuje národní účetnictví a garantem předmětu sociálněhospodářská statistika. prof. Ing. Stanislava Hronová, CSc. - profil ZDE prof. Ing. Richard Hindls, CSc. - profil ZDE
seminář "Rizika průzkumů veřejného mínění" 48 kbpsp | 44 kHz | 37 MB WMA prezentace - metody a limity PPT
prezentace - vážená procenta PPT
Autor je členem Rady Českého rozhlasu |
České volby v roce 2006 a povolební pat | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
30. 4. 2006 | Odpovědnost za verbální šíření nenávisti | Štěpán Kotrba | |
30. 4. 2006 | Stranické preference, volbní prognózy - jaký je v tom rozdíl? | Štěpán Kotrba | |
29. 4. 2006 | Pražští mediální propagandisté mají strach | Jan Čulík | |
26. 4. 2006 | Zelené naděje, růžové sny | Jiří Kouda, Milena Geussová | |
26. 4. 2006 | Zelení: Posun hodnot | Oskar Krejčí | |
26. 4. 2006 | Zelení: Nahoru a dolů | Igor Záruba | |
24. 4. 2006 | Ty naše volby české... | Jakub Rolčík | |
3. 4. 2006 | Podobnost předvolebních postojů a možné výsledky voleb | Štěpán Kotrba | |
1. 3. 2006 | Joker Blonde v roce 2005 | Irena Ryšánková | |
23. 2. 2006 | Sociální ekonomie a sociální podnikání jako nástroje politiky zaměstnanosti | Václav Novotný | |
22. 2. 2006 | Zelené preference | Oskar Krejčí | |
1. 2. 2006 | Pomlčkové strany | Oskar Krejčí | |
1. 2. 2006 | Klaus by měl veřejně přiznat, že jeho privatizační metody byly katastrofální | Václav Žák | |
30. 1. 2006 | Program až na posledním místě? | Štěpán Kotrba |