Může útok na Jiřího Dolejše překrýt fakt, že mezi antikomunisty, čili lidi, kteří odmítali ideologii komunistických stran, patřili demokraté jako Masaryk, Čapek nebo Peroutka a Horáková -- a že mnoho demokratů pro svůj antikomunismus (mezi nimi i sociální demokrat Jiří Loewy) muselo skončit v lágrech a na šibenicích? Komunistické strany hlásaly a uskutečňovaly všude, kde se pevně chopily moci, totalitu podobnou navlas té nacistické. Toto jejich učení a praxe byly kritizovány mnoha a mnoha generacemi demokratů: ať už konzervativců, liberálů či socialistů (vzpomeňme Mitterandovu podporu československému disentu) -- budeme se snad v roce 2006 kvůli napadení poslance Dolejše, které připomíná komunistické praktiky a které není řádně vyšetřeno, vzdávat kritického odstupu od učení, jež může za genocidium na Ukrajině, za monstrprocesy a za masakry v Kambodži atd.? Máme tu jen tak hodit přes palubu čtyřicet let lži a útlaku našeho národa, čtyřicet let násilí: fyzického, hospodářského a především morálního?

Kdyby nějaký anarchista (antifašista) zmlátil neonacistu (skinheda), cítil by se pan Kalous ze solidarity jako neonacista? Přestala by pro něj být Osvětim Osvětimí? Mně osobně by stačilo takový útok odsoudit jako hanebný a nedůstojný principů demokratické společnosti a právního státu.

Nechápu, proč lidem činí problém zaujmout ke kauze Dolejš korektní hledisko, jaké jsem zaujal ve svém článku pro Britské listy -- proč předjímají vyšetřování, proč bezdůvodně viní jakési paušalizované "antikomunisty" z nedemokratičnosti a proč vyvyšují komunisty do role obětí.