J. K. Galbraith vyučoval ekonomii na Harvardské univerzitě od roku 1948 do svého odchodu do důchodu v roce 1975, ale dál pak publikoval knihy. Zastával názor, že vláda musí pomáhat řešit sociální problémy. Zaměřoval se na otázky, jako je rozdělování bohatství ve společnosti.

Galbraith byl ve své době daleko nejznámějším a nejvlivnějším ekonomickým myslitelem. Byl populistický a uměl pracovat s médii. Využíval televize k tomu, aby vysvětloval a obhajoval své liberální myšlenky.

"Jenom komunita odráží to, v jak dobrém stavu jsou lidé a zda dokáží přežít," řekl jednou.

Galbraith se narodil v Kanadě v roce 1908. Měl vynikající akademickou kariéru. Vyučoval na univerzitách v Princetonu a v Harvardu - tam byl profesorem ekonomie téměř půl století.

Za druhé světové války stál v čele americké jednotky pro analýzu amerického strategického bombardování. Zkoumal důsledky spojeneckého bombardování na Německo a na Japonsko. Znepokojilo ho to, co zjistil.

V rámci této vojenské funkce Galbraith vyslýchal vedoucí představitele nacistického režimu před tím, než došlo k norimberskému válečnému tribunálu.

Galbraithova kniha The Affluent Society z roku 1958 zpochybnila konvenční názor, že svobodná tržní ekonomika přináší prospěch všem. Kniha se stala standardním textem pro levicové myslitele, pro něž se Galbraith stal intelektuálním guru.

Galbraithovy myšlenky byly těsně spojeny s myšlením britského ekonoma Joha Maynarda Keynese. Byl přesvědčen, že vláda musí vydávat peníze, aby ekonomika země prosperovala. Tento předpoklad zpochybnili monetarističtí ekonomové jako Milton Friedman, kteří se snažili omezovat roli státu a vlády při vydávání finančních prostředků.

V sedmdesátých letech Galbraith napsal a uváděl dokumentární seriál televize BBC The Age of Uncertainty (Věk nejistoty), v němž zdokumentoval, jak se během dvacátého století rozložila ekonomická dogmata.

Galbraithovy myšlenky byly silně nepopulární v osmdesátých letech dvacátého století. Odmítali je politikové jako Margaret Thatcherová a Ronald Reagan.

Avšak návrat levostředové vlády do Británie znamenal, že Galbraithovy myšlenky, včetně klíčových pojmů, jako je sociální vyloučenost, se dostaly opět do ohniska hospodářské a politické debaty.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE