26. 4. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Martin Bursík, foto repro: Ekonom
26. 4. 2006

SONDA EKONOMA

Zelené naděje, růžové sny

Milena Geussová, Jiří Kouda
Tradiční politické strany v Česku mladým lidem a méně konformním občanům nevyhovují. Zklamané naděje chtějí někteří naplnit podporou Strany zelených.

Předvolební boj se letos odehrává převážně v podobě licitování, kdo dá víc. O "krvi a slzách" si netroufne mluvit žádná politická strana, která má šanci dostat se po volbách do Poslanecké sněmovny. Tím spíš, že Česko se nachází na růstové křivce hospodářského cyklu. Protože však politické strany slibují za vstřícné chování u volebních uren ty nejlákavější bonusy, hodnota slibů se tím do jisté míry devalvuje. Strana zelených se od tohoto hlavního proudu liší, a v tom je možná kus jejího kouzla novosti. Program Strany zelených (SZ) obsahuje jak politicky liberální prvky, tak prvky výrazně regulativní (v energetice či dopravě) a strana samotná se na pravolevé přímce záměrně nevymezuje.

Komentátoři připomínají, že v západoevropských zemích jsou Zelení spíše nakloněni doleva a v Česku kupodivu doprava.

V Evropě však není běžné, aby v politickém spektru existovaly dvě silné levicové strany -- sociální demokraté a komunisté. Levicovost tradičních zelených stran zde proto nenaráží na problém spolupráce s komunisty. Pravolevé rozkročení je pro Stranu zelených navíc zcela nezbytné i proto, že právě takové spektrum názorů zastávají její členové. Program Strany zelených se nepokouší vypovídat o směřování strany ve všech oblastech (od zahraniční politiky až po sport a tělovýchovu). Je zbytečné jí to vyčítat, i když lze proto obtížně odhadovat, jak by si počínala třeba v oblasti zahraniční politiky. Zaujal názor, že Evropa by měla přijmout jiný obranný systém než NATO a vůči USA by měla vystupovat sebevědoměji. To je však zcela v souladu s profilem průměrného sympatizanta Strany zelených a leží to v oblasti jeho zájmu.

Kontroverznost programu je nejzřejmější v ekonomice, která se -- a to je velký posun proti akcentům Strany zelených v minulosti -- stala jeho významnou částí. Vlajkovou lodí je pak bezpochyby ekologická daňová reforma, na níž se odborně profiloval předseda strany Martin Bursík již v minulých letech. Pracoval na ní také jako poradce ministra životního prostředí, lidovce Libora Ambrozka. Tato reforma je zčásti opsaná od německých Zelených, zčásti vychází z požadavku na zdanění neobnovitelných energetických zdrojů v EU (směrnice 2003/96/ES). Její základní tezí je pak takzvaná daňová neutralita: co stát jednou rukou vezme, má zase druhou rukou vrátit. Protože Ministerstvo životního prostředí (MŽP) již teze této reformy zveřejnilo, je možné o ní seriózně diskutovat. Podle MŽP budou zdaněny jak elektřina, tak produkty pro výrobu tepla, a to postupně v letech 2007--2015. Daňová sazba u uhlí má vzrůst osmkrát, u elektřiny zhruba šestkrát a u zemního plynu dvakrát. Růst cen, který by nová daň vyvolala, by byl občanům kompenzován nižší sazbou sociálního a zdravotního pojištění, tak jako tomu bylo v Německu. Ekodaň se v Německu platí od roku 1999, slouží jako zdroj státních příjmů a z největší části se využívá na platby do penzijního systému, z malé části pak na podporu obnovitelných zdrojů energie. Právě německé zkuše nosti potvrzují, že daňovou neutralitu je možné spravedlivě zajistit jen stěží.

Zevrubná analýza daňové koncepce MŽP, která se prakticky shoduje s koncepcí Strany zelených včetně zahrnutí motorových vozidel do ekologického zdanění, byla představena odborníky ČVUT (Fakulta elektrotechnická, katedra ekonomiky, manažerství a humanitárních věd) a Vysoké školy ekonomické (katedra ekonomiky životního prostředí) počátkem dubna na semináři v Praze. Základní výtkou je, že v návrhu jsou 1,5 až 3krát vyšší sazby, než umožňuje zavést směrnice EU a zároveň obsahuje nepřehledný seznam výjimek. To vytváří úrodnou půdu pro daňové úniky. Pozoruhodné také je, že vývoz elektřiny by měl být daňově zvýhodněn. Podle ČVUT a VŠE by se v roce 2007 zvýšily výdaje domácností v důsledku zavedení ekologické daňové reformy v průměru o 0,6 až 0,7 procenta, v roce 2011 o 1,5--1,7 % a v roce 2015 o 2,6--3,0 procenta. U důchodců by to však činilo v roce 2015 dokonce 3,7--4,2 %. Vysoké sazby daně by ovšem znevýhodnily domácí firmy, protože v EU se ekologická daňová reforma nezavádí nad rámec směrnice, jak je to v našem návrhu. Zdražení energií by zřejmě nutilo spotřebitele k úsporám -- výrobce energií by však nenutilo ke změnám technologie. Také velkospotřebitelé energií by zřejmě své vícenáklady na energie započítali jednoduše do cen výrobků a služeb. Navíc např. v Německu mají na ekodani slevu. Cíl zlepšit životní prostředí proto samotná ekologická daňová reforma stěží může plnit. Jako svůj makroekonomický cíl uvádí Strana zelených ve svém programu snížení celkové daňové kvóty na 35 procent HDP, což se dá odhadnout v podmínkách roku 2005 na snížení příjmů veřejných rozpočtů zhruba o 110 miliard korun. Ekologická daňová reforma by výpadek zčásti nahradila. Již v příštím roce by přinesla 34 miliard korun do státního rozpočtu.

Dilema limitů těžby hnědého uhlí a atomu by musela Strana zelených řešit až při vyjednávání o vstupu do vlády (dostane-li se do Sněmovny). Do té doby vystačí s pouhým striktním odmítáním jak další těžby uhlí, tak budování jaderných elektráren. Šla by na nějaký kompromis, nebo by zůstala v lavicích opozice? Z energetických zdrojů je pro Stranu zelených nejpřijatelnější zemní plyn, ačkoliv jde také o fosilní zdroj. Přechod k většímu využívání plynu, zejména pak také v dopravě, by měl vyplnit přechodné období do doby, kdy se komerčně rozšíří paliva na bázi vodíku, biomasy apod. Sonda I Strana zelených politiků, navíc právě v energetice existuje největší podíl regulovaných činností. Vláda může zamezit i stavbě nových zdrojů, pokud by je pokládala za zbytečné či škodlivé. Ani těžba uhlí či její útlum není jen věcí ČEZ.

Kritiku sklidil plánovaný zákaz topení uhlím. Měl by přijít po roce 2010. Co by si počali chudší lidé, zejména na venkově? Strana zelených soudí, že by měli mít k dispozici ekologičtější palivo, např. ekobrikety nebo pelety z biomasy, jejichž cena by byla podpořena nižší daní z přidané hodnoty. Sociálně slabým domácnostem by se přitom mohlo dostat podpory při přechodu na nové palivo. Tento postup má širší vazby i na ekologickou daňovou reformu. Přirozenou součástí programu Strany zelených je podpora železnice, omezení a zdražení provozu kamionů po silnici a výstavba veřejných překladišť. Nezaměstnanost má snížit aktivní politika zaměstnanosti, částečné úvazky, flexibilní smlouvy, podpora vysokoškoláků a celková mobilita pracovních sil. Pro zvýšení konkurenceschopnosti i snížení nezaměstnanosti navrhuje snížení odvodů na zdravotní a sociální pojistné, ovšem bez přesnějších propočtů. Strana také nechce v budoucnu podporovat velké investory. S ODS se shoduje v plánu na zrušení investičních pobídek, chce podporu věnovat především středním a menším domácím podnikům a rozvoji služeb. V programu SZ ale absentují témata sociálního dialogu s odbory a zaměstnavateli a až na vyšší platy pro učitele se vyhýbá i otázkám platů a mezd.

Konkrétní záměry však nechybějí téměř v žádné kapitole. Strana chce např. zrušit povinnost platby minimální daně pro živnostníky i povinnost registračních pokladen. U daně z příjmu fyzických osob navrhuje pravidelně valorizovat daňová pásma podle růstu průměrné mzdy. Možnost společného zdanění manželů by se měla rozšířit i na nesezdané páry. Odmítá zavedení školného na vysokých školách, je však pro poplatky za recept na léky a za hotelové služby v nemocnicích. Tři procenta ze sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem chce přesměrovat na penzijní fondy v případě, že zaměstnanec přidá 3 % z vlastních peněz. Dřívější odchod do důchodu podle počtu dětí by se měl umožnit i mužům, věk odchodu prodloužit na 65 let pro muže i ženy v roce 2020. Z dalších bodů programu lze ještě upozornit na návrh na snížení volebního věku na 16 let, zavedení obecného referenda, podporu neziskových organizací, přímou volbu prezidenta, hejtmanů i starostů a omezení omezení poslanecké a senátorské imunity.

Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom

                 
Obsah vydání       26. 4. 2006
26. 4. 2006 Státní úředníci si určují, s kým budou diskutovat v televizi, a ČT je poslouchá!
26. 4. 2006 Měla by britská vojska zůstat v Iráku?
26. 4. 2006 Evropské "dohnat a předehnat" v kontextu íránské krize Karel  Dolejší
26. 4. 2006 Kořistka: "ODS zadržuje důkazy"
26. 4. 2006 Chtíč ženy přitahuje Jiří  Drašnar
26. 4. 2006 ■ ■ ■ Jan Katolista Turkyně
26. 4. 2006 Ministr vnitra Clarke propustil 1000 zahraničních zločinců
26. 4. 2006 Afrodisiakum moci?
26. 4. 2006 Vzdálené a blízké příbuzenstvo Strany zelených Pavel  Pečínka
26. 4. 2006 Zelené naděje, růžové sny Jiří  Kouda, Milena  Geussová
26. 4. 2006 Zelení: Posun hodnot Oskar  Krejčí
26. 4. 2006 Zelení: Nahoru a dolů Igor  Záruba
26. 4. 2006 Předvolební průzkumy jako uzavřený koloběh manipulace Štěpán  Kotrba
26. 4. 2006 Straní Česká televize -- nebo jde spíše o pouhý šlendrián? Michal  Rusek
26. 4. 2006 Zákon nebo soudcovské uvážení? Stanislav  Křeček
26. 4. 2006 Transparency International kritizuje korupci i v Británii
26. 4. 2006 Dovolená ve "Slovenském ráji"
26. 4. 2006 Vy jste umělec, Vy jste se o svoji maminku mohl starat, my chodíme do práce! Jan  Paul
25. 4. 2006 Hledání alternativy - Tomás Hirsch v Praze
25. 4. 2006 ČT zavádějící divadýlko nezruší, protože by to vypadalo, jako že ustupuje Paroubkovi Jan  Čulík
26. 4. 2006 Muži mají větší plat než ženy v důsledku nabídky a poptávky
26. 4. 2006 Jsou ženy opravdu neschopné? Darina  Martykánová
26. 4. 2006 Vagína místo rudé knížky? Jiří  Škuba
26. 4. 2006 Více žen do politiky!? ANO!!! Olga Anna Sedláčková
26. 4. 2006 Kdo má problém s preferenčními hlasy? Jan  Hošek
26. 4. 2006 Kolik stojí demokracie? Jan  Klusáček
26. 4. 2006 Ochuzený uran v Iráku - nedůvěryhodný článek Miroslav  Šuta
25. 4. 2006 Čtveráctví jménem republiky Jiří  Vančura
24. 4. 2006 Ženy jsou na nižším stupni vývoje Štefan  Švec
25. 4. 2006 Nejkonvenčnější střední proud Darina  Martykánová
25. 4. 2006 Vesmír, člověk - velké neznámé Miroslav  Vejlupek
25. 4. 2006 Nechápou, proč se těch pár evropských studentů pořád ptá: "A proč?" Michael  Kaethler
25. 4. 2006 They can't seem to figure out why the few European students here always ask "Why?" Michael  Kaethler
12. 4. 2006 Hospodaření OSBL za únor a březen 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Zelení RSS 2.0      Historie >
26. 4. 2006 Vzdálené a blízké příbuzenstvo Strany zelených Pavel  Pečínka
26. 4. 2006 Zelené naděje, růžové sny Jiří  Kouda, Milena Geussová
26. 4. 2006 Zelení: Posun hodnot Oskar  Krejčí
26. 4. 2006 Zelení: Nahoru a dolů Igor  Záruba
26. 4. 2006 Předvolební průzkumy jako uzavřený koloběh manipulace Štěpán  Kotrba
21. 4. 2006 Zakážeme Přátele Země a Greenpeace? Ivan  Brezina
19. 4. 2006 Aprílová lež redakce Práva Štěpán  Kotrba
18. 4. 2006 Moralisté o korupci Ondřej  Slačálek
12. 4. 2006 Jak si kopnout do Ekologické daňové reformy, tentokrát zleva Michal  Brož
7. 4. 2006 Policejně evidovaní aktivisté Štěpán  Kotrba
5. 4. 2006 Zelený postmaterialismus jako hit sezóny Pavel  Pečínka
5. 4. 2006 Oddělit mezi nevládkami "zrno od plev" Ivan  Brezina
31. 3. 2006 Zelení: Pro osvěžení paměti Pavel  Pečínka
21. 3. 2006 Strana zelených: příčiny úspěchu a perspektivy   

České volby v roce 2006 a povolební pat RSS 2.0      Historie >
26. 4. 2006 Zelené naděje, růžové sny Jiří  Kouda, Milena Geussová
26. 4. 2006 Zelení: Posun hodnot Oskar  Krejčí
26. 4. 2006 Zelení: Nahoru a dolů Igor  Záruba
24. 4. 2006 Ty naše volby české... Jakub  Rolčík
3. 4. 2006 Podobnost předvolebních postojů a možné výsledky voleb Štěpán  Kotrba
1. 3. 2006 Joker Blonde v roce 2005 Irena  Ryšánková
23. 2. 2006 Sociální ekonomie a sociální podnikání jako nástroje politiky zaměstnanosti Václav  Novotný
22. 2. 2006 Zelené preference Oskar  Krejčí
1. 2. 2006 Pomlčkové strany Oskar  Krejčí
1. 2. 2006 Klaus by měl veřejně přiznat, že jeho privatizační metody byly katastrofální Václav  Žák
30. 1. 2006 Program až na posledním místě? Štěpán  Kotrba
16. 1. 2006 KSČM: Praha už není Jurský park Štěpán  Kotrba, Irena Ryšánková