29. 4. 2006
Skutečná cena salátu:Independent: Vy platíte 40 Kč. Afrika dává 50 litrů vodyPro vás je to jeden obyčejný salát, který si hodíte při nákupu do vozíku v supermarketu. Avšak pro zemědělce v Keni, jimž je odpírána voda, kterou využívají tamější velké latifundie k pěstování salátu, to může znamenat likvidaci. Svět začíná mít nedostatek vody a zákazníci britských supermarketů přispívají ke globálnímu suchu, argumentují ekologické organizace. Zákazníci, kteří v supermarketech Tesco, Sainsbury či Waitrose kupují španělská rajčata, egyptské brambory či keňské růže, přispívají k zhoršování celosvětového nedostatku vody, nejcennějšího zdroje lidstva. Channel Four TV: A World Without Water (Svět bez vody), sobota 29.4. 19:30 ZDE |
V Keni se na export pěstují především různé druhy salátu, dále hrášek a brokolice. I malý padesátigramový pytlík se salátem potřebuje téměř 50 litrů vody v zemi, kde je voda nesmírně cenný přírodní zdroj. Jeden pytlík míchaného salátu, v němž jsou rajčata, celerová nať a okurka, vyžaduje více než 300 litrů vody. Bruce Langford, vysokoškolský učitel v oboru přírodních zdrojů na University of East Anglia, varuje: "Vyvážíme sucho. Intenzivní zemědělské farmy sice prospívají hospodářství těchto zemí, ale jejich dopad na chudobu v zemi je velký. V suché sezóně zjišťují farmáři níže po toku řeky, kteří jsou závislí na zavodňovacích projektech, že řeka prostě nemá vodu." Televize Channel Four bude v sobotu večer vysílat film Svět bez vody. Ten vysvětluje následky šířícího se nedostatku vody a blížící se boje o přístup k vodě. Voda je nyní považována za cenný a drahý obchodní artikl a za zdroj zisků. To znamená, že nejchudší členové společnosti přicházejí o přístup k tomuto základnímu životnímu zdroji. Mnoho salátů, které se prodávají v britských supermarketech, se kromě Afriky pěstuje i v jižním Španělsku, vážně postiženém suchem, kde počet srážek loni byl rekordně nejnižší od doby, kdy se to začalo zaznamenávat. Pěstování rajčat vyžaduje používání provozů na odsolování mořské vody, které využívají velké množství energie a vedly k zintenzivnění koncentrace soli v moři u španělského pobřeží. Oblasti, které jsou pokryty igelitem, jsou nyní tak velké, že jsou viditelné z vesmíru. V Egyptě se stalo pěstování zeleniny na export tak důležité, že vláda pohrozila vojenským zásahem proti každé zemi, která by se pokusila postavit na horním toku řeky Nilu nebo jeho přítoků přehradu. Polovina řezaných květin, prodávaných v britských supermarketech, pochází z Keni. Objem vývozu do Británie tam stoupl v letech 2001-2005 o 85 procent. Likviduje to jezero Naivasha. Fred Pearce, autor knihy When The Rivers Run Dry (Když vysychají řeky) konstatuje: "Dnes pěstuje svět dvakrát tak více potravin než před jednou generací, ale používá k tomu třikrát více vody. Je to neudržitelné." Charitativní organizace varují, že zatímco dosavadní konflikty se týkaly ropy, budoucí konflikty budou o vodu. Zákazníci by měli kupovat ty odrůdy plodin, které vyžadují malé množství vody. Například odrůda brambor Maris Piper vyžaduje množství vody, zatímco odrůda Desiree je odolná vůči suchu a lze ji pěstovat bez zavodňování. Podrobnosti v angličtině ZDE |