Velmi zajímavě na toto téma argumentuje irácký exulant Faleh A. Jabar, výzkumník na School of Politics and Sociology, Birkbeck College, University of London.

Tony Blair se v úterý odmítl vyjádřit k tomu, jaký bude režim po porážce Saddáma Husajna - přestože argumentuje, že likvidace jeho režimu je "morální imperativ".

Na středeční tiskové konferenci v Londýně se Tony Blair třikrát vyhnul konkrétním otázkám reportérů, zda bude režim v Iráku demokratický. Uvedl, že Irák bude "na cestě k demokracii", avšak že diskuse o tom, co se stane po vojenské invazi teprve probíhají.

Jon Snow z Channel Four News se Blaira zeptal, zda bude mít právo šiitská většina na jihu Iráku zvolit si náboženskou vládu.

"O budoucnosti Iráku se teprve bude jednat v OSN. Bude se muset řešit množství obtížných otázek," řekl Blair.

Blair opakoval, že "územní celistvost Iráku" bude zachována, avšak odmítl odpovědět na otázku jednoho reportéra o přítomnosti 40 000 tureckých vojáků v severním Iráku.

Nvzdory tomu, že o minulém víkendu Blair řekl veřejně, že odstranění Saddáma Husajna je "otázkou morálky", zdůraznil nyní, že likvidace Saddámova režimu není součástí politiky britské vlády a že to, zda bude či nebude Saddám Husajn svržen, závisí na nebezpečnosti jeho zbraní.

Blair apeloval na to, co charakterizoval jen jako "tisíce demonstrantů", aby naslouchali svědectvím iráckých emigrantů o hrůze iráckého režimu a o tom, že je zapotřebí jeho režim svrhnout. Argumentoval, že protiváleční demonstranti "plně nechápou" podstatu Saddámova režimu. Poukázal na to, že podle jednoho průzkumu veřejného mínění nesouhlasí velký počet lidí s výrokem "Saddám je krutý tyran." "Je to selhání komunikace a pokud tomu tak, je, přebírám za odpovědnost," řekl Blair.

6. listopadu 2000 změnil Saddám Husajn měnu, kterou používal pro prodej své ropy. V listopadu 2000 měl Irák blokováno 10 miliard dolarů na bankovním účtu v New Yorku. Ta změna stála Saddáma hodně peněz, neboť euro mělo hodnotu jen asi 80 centů za dolar. O půl roku později se iráckému diktátoru podařilo proměnit celé toto konto na eura. Irák má druhé největší ropné rezervy na této planetě.

Irák byl od 1534 do 1914 součástí osmanské, t.j. turecké říše. V mezidobí 1914 až 1932 byl Irák britskou kolonií.

Obě tyto vládnoucí moci měly plné ruce práce, aby zamezily občanské válce, nejvýraznější konflikt je mezi sunnity a šiity, jako znepřátelenými potomky proroka Mohameda.

Spojené státy v neděli odmítly sobotní protiválečné demonstrace milionů lidí po celém světě i úsilí vedoucích evropských politiků odložit vojenský konflikt s Irákem. Konstatovali, že takové protesty a postoje posilují Saddáma Husajna a v jejich důsledku bude válka pravděpodobnější.

Condoleezza Ricová, hlavní poradkyně prezidenta Bushe pro zahraničněpolitické otázky, konstatovala, že americké rozhodnutí zda zahájit útok proti Iráku zůstává otázkou "týdnů, nikoliv měsíců". Ricová, poradkyně pro národní bezpečnost řekla v televizi NBC, že evropské naléhání na to, aby byla válka odložena, "hraje do rukou Saddáma Husajna".

Tony Blair zdůraznil, že je rozhodnut dál prosazovat svou dosavadní strategii navzdory neúspěchům v OSN i doma. Po obrovské sobotní protiválečné demonstraci, která se konala v Londýně, zdůraznil, že jeho vláda "překoná tuto krizi tím, že se bude pevně přidržovat toho, v co věříme," konstatoval deník Financial Times.

Listu Guardian řekl jeden vysoce postavený "zdroj": "[Demonstrace] nezměnily nic. Čím rychleji se to provede, tím lépe. Kdybychom teď ustoupili, byl by to ten nejhorší výsledek. Neměli bychom vůbec žádnou důvěryhodnost, kdyby zůstal Saddám Husajn u moci."

V neděli zorganizovala britská vláda veřejná vystoupení několika ministrů, kteří veřejně obhajovali a podporovali postoj Tonyho Blaira. Navzdory veřejnému sebevědomí britské a americké vlády, poznamenává list Guardian, existují známky, že obrovský rozsah víkendových protestů, spolu s páteční zprávou Hanse Blixe, ochromily americké a britské diplomatické plány. Společná americko-britská rezoluce, která měla být rozeslána o víkendu členům Rady bezpečnosti OSN, rozeslána nebyla a Washington a Londýn nově promýšlejí svou taktiku.

V pondělí 17. února vešel v Londýně platnost předpis, podle něhož se nyní účtuje automobilům za vjezd do centra města 5 liber denně. Účelem je odstranit nyní už téměř trvalé zácpy po většinu dne. Kontroverzní opatření vyvolalo velkou veřejnou diskusi a nejrůznější varovná prohlášení od odpůrců. V důsledku zavedení poplatku však byl automobilový provoz v centru Londýna v pondělí o hodně slabší než jindy, avšak zároveň to byl den, kdy začaly pololetní prázdniny. Očekává se, že zavedení poplatků za vjezd do centra Londýna sníží dlouhodobě počet vozidel o 10 - 15 procent. O zavedení takovýchto poplatků uvažují i jiná britská města. Do 15 hodin zaplatilo poplatek za vjezd do Londýna 66 000 řidičů.

Demonstrace byla skromná, na účasti se podepsala pozdní propagace (samolepky se objevily až den předem, plakáty o tři dny dříve), mrazivé počasí a časná hodina, kdy všichni potenciální demonstranti samozřejmě vyspávají páteční večer. Svolavatelem akce byl pan arch. Tomáš Kotas, na akci se dále podíleli Nesehnutí a Hnutí za přímou demokracii. Kromě dvou zástupců těchto organizací promluvil ještě Tomáš Kotas a L. P. Fish. Zúčastnilo se odhademi na 60, posléze tak 120 osob, vyjma policistů. Avšak ty hloučky "podivných postav" a dvojice na brněnské demonstraci mne rozesmály tím, jako by z galerie BL vypadly, tak jsem neodolal a vyfotil.

K vidění byly asi čtyři transparenty, několik dětí, jeden hipísák, pár psů. Podepisovala se petice, následoval krátký průvod ulicemi přilehlými k Nám.Svobody, kde akce začínala. K žádné mimořádné události nedošlo.

Deset milionů lidí na celém světě, včetně 400 000 demonstrujících v New Yorku, se 15. února 2003 účastnilo mírových shromáždění. V New Yorku však demonstrace bohužel narazila na zákaz. Policie použila tyče, pepřový chemický sprej a násilně napadla pokojné demonstranty. International Peace Marchers v Praze tímto vyjadřují podporu mírovým aktivistům v New Yorku, kteří se postavili proti válečné politice své vlády. Míroví aktivisté byli zavřeni do těsných ohrad jako zvířata, fyzicky napadáni a bylo jim bráněno v tom, aby využili svého demokratického práva vyjadřovat klidným způsobem své názory. Během pokojné demonstrace v New Yorku bylo v sobotu uvězněno 320 lidí a mnozí z nich byli ve vazbě ještě v neděli večer - s těsnými pouty a bez přístupu k jídlu, vodě nebo WC, podle National Lawyers Guild in the United States (Celostátní svaz právníků USA).

anglická verze tiskové zprávy BL

Řekl doslova: "Cena za to, že se jeden stát stal jedinou světovou velmoci je ta, že jsou jeho motivy podrobovány kritice ostatními státy. Velkou sílu nepovažují ostatní za neškodnou (benigní). Ne všichni lidé na světě jsou ochotni věřit tomu, co USA hlásají". Po těchto slovech okamžitě ujistil Spojené státy o kanadské podpoře a dodal, že je zásadně nutné, aby mohly Spojené státy počítat se světovou podporou. Argumentoval ale, že jakékoliv vojenské akce proti Iráku musejí být potvrzeny Radou bezpečnosti, jednak aby byl konflikt "legitimizován" a také aby se vytvořil předpoklad pro způsob, jakým jednat ve všech budoucích krizích. O jeho projevu informuje Miloš Kaláb.

četl jsem si Váš článek o solidaritě odborářů. Po teoretické stránce není špatný, jenomže bohužel Vámi použitý příklad o stávce tramvajáků ukazuje, že zřejmě své jediné informace čerpáte ze zpravodajství ČT.

Pane Kotrbo,

velmi mne mrzi, ze jste se pred svym odsudkem Arniky ZDE neseznamil radne s ekologickymi problemy pred tim, nez jste se pustil do kritiky prace sdruzeni Arnika. Mozna byste pak zjistil, ze argumenty Arniky jsou relevantni. A vyhnul byste se tak tomu, abyste zopakoval nesmirne hloupe chovani nekterych ceských politiku.

Toto konstatoval v nedělním satirickém pořadu britské komerční televize Channel Four Rory Bremner. Tyto informace jsou přesné, viz tento zdroj v češtině ZDE

Začátkem ledna jsme citovali ze satirického pořadu Bremner, Bird and Fortune speciálně věnovaného problému Iráku komický dialog o potížích britské armády na manévrech na Blízkém východě; česky viz ZDE. Citace vyvolala velký ohlas čtenářů a ptali se nás, zda nemůžeme zprostředkovat video. Celý pořad je nyní k dispozici na internetových stránkách Channel Four ZDE, zmíněný rozhovor je v jeho čtvrté části.

Přinášíme podstatné části z projevu londýnského primátora Kena Livingstona na sobotní protiválečné demonstraci v Hyde Parku. Transkript podle přímého přenosu televize BBC ze sobotní demonstrace.

O tomto plánu jednali na příkaz amerického ministra zahraničí Donalda Rumsfelda činitelé Pentagonu a vedoucí představitelé americké armády. Američtí "jestřábi" jsou přesvědčeni, že potrestají-li Spojené státy Německo jako odstrašující příklad, donutí to jiné země, které silně závisí na obchodu se Spojenými státy, aby si v budoucnosti rozmyslely jakoukoliv případnou "zradu" Ameriky.

"Děláme to z jediného důvodu: abychom poškodili německou ekonomiku," sdělil týdeníku Observer minulý týden jeden americký zdroj.

Z Německa zamýšlí Donald Rumsfeld přesunout americké vojáky směrem na Východ, do Polska, do České republiky a do pobaltských zemí, jejichž vlády silně podporují plánovaný americký útok proti Iráku.

Práca na pôde je cieľavedomá činnosť, ktorá nie je človeku vrodená. Formuje sa priamo v pracovnom procese, je teda súčasťou ľudskej kultúry. Pre spoločenstvá ľudí, ktorí na území dnešného Slovenska žili, bolo poľnohospodárstvo od neolitickej revolúcie až do 50. rokov 20. storočia rozhodujúcou súčasťou výrobných síl, od ktorej sa odvíjala nielen ich materiálna kultúra, ale i ostatné stránky spôsobu života -- kultúra sociálna i duchovná.

Tiež sme sa mohli presvedčiť, že naše problémy, hodnotové založenie, prevaha negatívnej energie (sebectvo, hrubosť, závisť, nenávisť a pod.), mizerné právne vedomie, nádeje, neraz dosť naivné, frázovitosť politikov sú porovnateľné s našimi postkomunistickými susedmi. Na druhej strane si nemožno nevšimnúť, že politická kultúra a hodnotová orientácia Slovákov vykazuje rad zvláštností, že medzi nimi rezonujú vo verejných i súkromných diskusiách i témy, ktoré susedov netrápia, že Slováci zaujímajú ku kategóriám ako národ, občan, demokracia, menšina, vlasť a pod. polarizovanejšie postoje.

Pamätník Bratislavčanom, ktorí padli v prvej svetovej vojne, stojaci vo vilovej štvrti okolo Slavína, sa aj s pozemkom vo svojom okolí dostal do súkromných rúk. Dnes sú snahy pamätník z tohto miesta odstrániť. Preto, aby na jeho mieste vyrástla milionárska vila.

Všichni spolupracovníci časopisu na něm pracují ve veřejném zájmu zadarmo, případně ho dotují z vlastních zdrojů, někteří velmi podstatně. Finanční dary nám umožní dělat více práce ve veřejném zájmu s větším počtem spolupracovníků a profesionálněji.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558).Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.