|
18. 2. 2003
Včera, dnes a zítra |
|
Prermanentním vzděláváním k vyšší flexibilitě ! V Praze začíná konference Belcom '03, věnovaná problematice spolupráce firem, státní i veřejné správy a škol při zavádění a rozvoji takzvaného e-learningu, distančního a celoživotního vzdělávání.
Realismus vynucený největší londýnskou demonstrací v dějinách
Britský ministr zahraničí Jack Straw připustil, že pro Londýn by bylo těžké jít do války proti Iráku bez podpory veřejnosti. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC však vyjádřil přesvědčení, že většina Britů by podpořila úder, kdyby byl zaštítěn OSN. To je ovšem dávno známo z průzkumů veřejného mínění.
Inteligentní starosta Londýna - dočkáme se pokračování v Praze? Prvních 30 000 lidí zaplatilo nové londýnské mýto - pět liber za právo vjet do středu metropole autem. Londýnská radnice v pondělí zavedla poplatek, který se prakticky rovná denní jízdence na městskou dopravu, aby se pokusila omezit provoz ve středu města o 15 procent a vydělat 150 milionů liber ročně pro hromadnou dopravu.
Nejméně 30 měst v Británii a řada metropolí ve světě sleduje, jak se londýnský systém bude vyvíjet. V případě úspěchu není pochyb, že ho zavedou i další města. I bývalý pražský primátor Jan Kasl se o projektu vyslovil ze zájmem. Politický autor londýnského projektu, starosta Ken Livingstone vybral za den zahájení výběru mýta první den prázdnin, takže doprava ve městě je tak jako tak menší než v běžné dny. Pravidla pro vjezd do středu Londýna od pondělního rána jsou celkem jednoduchá. Platí se za vjezd ve všední dny mezi sedmou ranní a 18:30 večer. Zaplatit je nutno nejpozději tentýž den, a to do 22 hodin. Platit je možno v trafikách, prostřednictvím internetu nebo pomocí textové zprávy SMS. Pokud motorista nezaplatí, naskočí pokuty, jejichž základní výše je 80 liber. Nejvyšší sankcí může být konfiskace auta. Celý projekt je založen na moderní technice. V ulicích města se neobjevily budky s výběrčími, ale jsou zde kamery, které snímají poznávací značky vozidel. Obrana Turecka ano, podpora USA ne Celekm 18 členských států Severoatlantické aliance (bez Francie) se po celodenním těžkém jednání v neděli krátce před půlnocí dohodlo na preventivní vojenské pomoci Turecku vojenskými systémy pasivní obrany (protiraketový systém Patriot, AWACS, protichemické a protibiologické monitorovací jednotky). Formálně toto rozhodnutí znamená, že NATO reaguje na ohrožení Turecka bez sebemenší souvislosti s americkou hrozbou vůči Iráku - tedy aniž by bralo v úvahu, že zřejmě jedině tato hrozba by mohla vyvolat irácký výpad proti Turecku.
Generální tajemník George Robertson přiznal, že čekal relativně snadnou schůzi o předem domluveném textu, Belgie to však překazila. Nakonec, po velkém hádání, se podařilo dospět k dohodě. Dokument schválený "osmnáctkou" vyjadřuje "pokračující podporu úsilí Spojených národů najít mírové řešení krize". Zdůrazňuje, že nedělní rozhodnutí "se týká výlučně obrany Turecka a není na újmu jakýmkoli jiným vojenským operacím NATO, budoucím rozhodnutím NATO nebo Rady bezpečnosti OSN". Právě o této formulaci se vedly v neděli mnohahodinové spory kvůli umíněnému naléhání Belgie, aby vazba na OSN byla zřetelná. Křesťané pod vedením biskupů pro EU nebo proti EU? 17. 2. zahajuje svou činnost konference Křesťané a Evropská unie, kterou pořádá ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí a Nadací Konrada Adenauera Česká biskupská konference a Ekumenická rada církví v ČR. Konference se zúčastní předseda České biskupské konference Jan Graubner, předseda Ekumenické rady církví Vladislav Volný, vedoucí delegace a velvyslanec Evropské komise v ČR Ramiro Cibrian a ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda.
Sjednocování postojů: Začíná mimořádný summit členských zemí Evropské unie k Iráku. Setkání, kterému má předcházet schůzka ministrů zahraničí, svolalo Řecko, jenž v tomto pololetí předsedá EU. Kandidátské země nebyly, vzhledem ke svým převažujícím proamerickým postojům pozvány, z čehož byl premiér Špidla určitě smutný... |
