Toto je reakce na tento článek.

Všechno je jinak, Kathryn! Samozřejmě, že ministerstvo kultury bude i nadále finančně podporovat vydávání literárních časopisů. Dlužno k tomu ale zároveň dodat, že finanční podpora ministerstva kultury jakékoli umělecké kulturní činnosti je podmíněna nejen ekonomickými možnostmi resortu, ale také způsobem jejího využití. A proto peníze na podporu literatury nemohou směřovat například k financování politické či ekologické publicistiky, byť bych s ní i třeba mnohdy souhlasil.

Ale ono nejde vůbec o můj názor či sympatie. Ministerstvo, které řídím, má ze zákona podporovat kulturu a umění. Nikoli politiku. A tak kupříkladu Literární noviny budou propříště dostávat podporu úměrnou jejich podpoře literatury, i kdyby mne Jakub Patočka za to démonizoval ještě daleko více než to činí dnes. Nemůže být pro mě rozhodující argument, který mi špitl do ucha jeden z lidí kolem Literárek. "Vždyť my jsme levicoví," pravil mi. Ale to je mně a literatuře opravdu jedno.

Jak včera informovali Kathryn Murphy zde a Jan Čulík zde, řešila se v posledních dnech existence či neexistence českých literárních časopisů. Jak jsme dnes zjistili přímo v redakci brněnského HOSTu, ministr Dostál telefonicky přislíbil podporu časopisu do konce tohoto roku a pak během celého následujícího roku 2003, což platí i pro časopisy Tvar a Revolver revue.

Vážení kolegové,

dovoluji si opravdu moc poprosit o pomoc pro pana Michala Miláčka, který má za úkol vystěhovat vytopené sklepy sídla Syndikátu novinářů ČR, Pařížská 9, Praha 1.
Pan Miláček je v tuto chvíli zcela sám a fyzicky nemůže zvládnout tahat skříně, židle a další předměty nasáklé vodou z bahna nahoru na ulici. Díky magistrátu dnes sehnal jednoho dobrovolníka od 17,00 hodin, avšak práce je tak těžká, že ji nemohou zvládnout ani ve dvou.
Pokoušet znovu se bude zítra od rána od 09,00 hodin a bude upřímně vděčný za každý projev účasti a pomoci.
tel. 0724/178 337
Děkuji, Irena Válová

Čeští jazykovědci mají, zejména péčí Karlovy univerzity, k dispozici - na počítačích a částečně i na internetu - tzv. Český národní korpus. Je to soubor nejrůznějších textů (literárních, novinových, záznamů řeči) za posledních cca let, které obsahují dohromady více než sto milionů slov. Jazykovědci na základě tohoto materiálu zkoumají úzus: způsob, jak se které výrazy užívají v současné češtině a jaké jsou jejich frekvence a význam.

Na bohemistické konferenci Obce spisovatelů, která se mezitím přesunula do Zemské knihovny v Brně, hovořila ve středu dopoledne jedna brněnská jazykovědkyně o "zkušenosti s tvorbou korpusů češtiny na filozofické fakultě Moravské univerzity". Vědci se snaží neustále rozšiřovat stylistický rejstřík českého národního korpusu texty, které v něm dosud nejsou. Tato pracovnice ho doplňuje mj. jazykem soukromých dopisů, které zpracovává: dostává je většinou od studentů.

Ušetřím vás technických podrobností jejího výkladu, pro jazykovědce jistě zajímavých, ale zaujala mě jedna věc. Vědkyně si při zpracovávání dopisů povšimla, že existují velké rozdíly mezi dopisy, kteří píší muži a ženy.

Muži píší dopisy, které jsou soustředěné absolutně jen na ně samotné. Nikdy nebo skoro nikdy se v nich nevyskytne otázka partnerce: "Co děláš? Jak se cítíš?" Naopak dopisy od žen jsou především plné zájmu o druhou osobu, o své partnery.

Vypovídá to něco o odlišnostech, jak jsou v Čechách vychováváni muži a ženy?

A ještě jedna věc: Když nám tuto zkušenost pracovnice, doplňující Český národní korpus, sdělila, konstatovala defenzívně: "Ale já nejsem žádná feministka."

Proč bylo nutné to říct?

Jan Čulík, šéfredaktor Britských listů, se tento týden účastní v Praze a v Brně pravidelného výročního semináře, který pro zahraniční bohemisty pořádá Obec spisovatelů. Proto budou zřejmě Britské listy tento týden vycházet v trochu méně rozsáhlé verzi.

Právě se jedná o tajné dohodě o kriminální problematice , vyšetřovacích postupech a o společných vyšetřovacích týmech, avšak bez účasti zákonodárných sborů jednotlivých států či Evropského parlamentu. Organizaci Statewatch, která dohlíží na transparentnost dohod a procedur v EU, byla odmítnuta žádost seznámit se s plným textem dokumentu, týkajícího se této věci. Zdůvodněním znělo, že "zájem na ochraně cílů Rady převažuje nad zájmem demokratické kontroly, kterým argumentuje žadatel" Statewatch nicméně získal kopie tajné agendy vyjednávání dohody mezi EU a USA.

Tato dohoda by se měla týkat spolupráce mj. ve věcech trestního řízení a vyšetřování, a proto může mít závažné dopady na lidská práva a svobody. Agenda se týká trestu smrti, extradikce (vyhošťování), vytváření společných vyšetřovacích týmů a "společného přístupu k vyhledávání, zabavování a odposlouchávání telekomunikací".

Návrh dohody by se měl poprvé podrobně projednávat na neformálním setkání ministrů vnitra a spravedlnosti na summitu EU v Kodani 13. září - účastnit se jich bude i John Ashcroft, generální prokurátor USA.

Tony Bunyan ze Statewatch varuje: " V demokracii je nemyslitelné, aby se smlouva s nečlenským státem EU je vyjednávála v tajnosti, bez toho, že by se mohly vyjádřit národní parlamenty, Evropský parlament a občanská společnost. Toto je nejvážnější příklad, jak se evropské vlády vzdávají ochrany základních práv, kterých bylo v Evropě za desetiletí snah dosaženo proto, aby vyhověly USA a jejich "válce proti terorismu", argumentuje organizace Statewatch.

Informaci připravila Helena Svatošová.