Majitelé malých s.r.o. s obratem do 10 miliónů a ziskem kolem jednoho milionu ročně nepochybně získají na sebevědomí - budou hrdě prohlašovat "Platím stejnou sumu na daních jako Škoda Mladá Boleslav nebo ČEZ!"

Opět stovku měsíčně.

Pan Šimůnek to dokonce spočítal - zaměstnanci zaplatí 5,4 mld Kč, firmy 900 miliónu ročně.

Logicky tedy dolních x miliónů obyvatel , disponujících nesrovnatelně menšími osobními prostředky zaplatí absolutní většinu této daně. A pro pana Šimůnka je to v pořádku.

Jsem přesvědčen, že se pan Šimůnek považuje za součást elity tohoto státu. Jenže elita je jen tehdy elitou, jestliže pro společnost, stát , národ dělá více než onen průměrný pan Novák. Kdysi to tak elity cítily. Kdesi jsem četl, že mužští příslušnici britské šlechty měli procentuálně daleko větší počet vojáků a padlých, než odpovídalo jejich procentuálnímu zastoupení v britské společnosti. ( za první i druhé světové války.)

Teď samozřejmě válka není, a nikdo po panu Šimůnkovi nechce jeho život. Přesto by mu, podle mého názoru, nemuselo dělat problém, podílet se na povodňové daní stejným procentem ze svého příjmu, jako onen hypotetický pracující s minimálním platem.

Autor článku tvrdí, že tato daň bude administrativně nenáročná - je to docela možné. Pokud bude opravdu předepsána všem.

Jenomže já bych přece jen neměl odvahu těch dvanáct set korun za rok chtít po někom, komu právě spadl dům anebo provozovna a vymáhat po ČEZU nebo Telecomu stejných 1200Kč.

Autor článku uvedl německý příklad, kdy " Německo, postižené podobnou katastrofou, chce odložit plánované daňové škrty, jinými slovy zavést také časově omezenou povodňovou daň."

Jenomže německé opatření je něco zcela jiného ! Chtěli původně snížit celkovou daňovou zátěž, a současně zmírnit daňovou progresi. Teď usoudili, že na to nemají. Fakticky by bylo za této situace zbytečné vypisovat další daně, ať už jakéhokoli systému. Jediné schůdné řešení je ponechat daně tak, jak jsou. Výška daní zůstane, a progrese také.

Ale přesto se dá v Německu najít paralela naší dnešní situace.

Po sjednocení Německa se německý parlament rozhodl považovat komunistickou vládu v bývalé NDR také jako cosi podobného živelné katastrofě. A vypsal na likvidací těchto následků solidární daň (Solidaritatzuschlag) ve formě přirážky k vyměřeným daním z příjmu, ze které je financována přestavba "nových spolkových zemí."

Pan Šimůnek se bojí zvyšování daní "socialistickou vládou" (přítomnost koaličních členů pravicově- středové orientace zřejmě nestačil zaregistrovat). Ale tuto solidární daň zavedla pravicová vláda Helmuta Kohla.

A div se světe, není pro každého stejná. Dělá 5,5 % vyměřené daňové povinnosti. (do roku 98 7,5 % .)

Ti bohatí tedy samozřejmě platí víc.

Pokusit se navrhnout něco takového, jako pan Šimůnek se zřejmě neodvážil nikdo. Asi by se nadosmrti znemožnil.

Většinou jsem rád, že jsem Čech. Tohle je případ, kdybych byl docela rád Němcem. Na ten Solidaritatzuschlag bych byl docela hrdý.

Na pana Šimůnka ne.

NÁZORY
MF DNES - 21. srpna 2002

Je čas na povodňovou daň

PETR ŠIMÚNEK

Mimořádná doba žádá mimořádné věci. Nikdo nepochybuje, že letošní povodňová smršf je věcí zcela mimo veškeré řády. Na zacelení děr po bezprecedentním řádění vodního živlu je proto třeba mimořádného opatření - povodňové daně.

To, co se stalo ve 40 okresech a 504 obcích a městech, včetně toho hlavního, je katastrofa nebývalých rozměrů. S likvidací jejích následků si nemůže poradit sám stát při normálním, běžném hospodaření. Bude muset pomoci každý občan. A to nejen teď, v době vzedmuté vlny solidarity, ale i v časech, kdy opadne a ona opadne bohužel relativně brzy.

Jak by taková pomoc každého z nás mohla vypadat? Povodňová daň by měla být plošná a stejná pro každého, bez ohledu na výši jeho výdělku. Vodní živel si nevybíral, ničil infrastrukturu pro chudé i bohaté.

Škody se dnes odhadují na 60 až 90 miliard korun. Není moc důležité, jak přesné tyto odhady jsou, jde o první hádání z ruky katastrofy. Ne všechny tyhle škody bude hradit stát, velká část zůstane přímo na bedrech lidí, kus ponesou pojišfovny. Jisté však je, že "společné škody" půjdou do desítek miliard korun.

Z této sumy plyne, že povodňová daň, uvalená na každého z nás, nemů že být jediným lékem na otevřené rány země. Zaplatit 90 miliard korun například během dvou let by znamenalo přispět pro každého z 4,5 milionu daňových poplatníků deseti tisíci korun ročně. To je částka neúnosná a neadekvátní - na obnově se nemají podílet jen občané novou daní, uskrovnit a změnit se musí i státní rozpočet. Povodňovou daní by však měl každý z nás vyjádřit solidaritu se zraněnou zemí. Povodňová daň by mohla činit například 100 korun měsíčně po dobu dvou let pro každého výdělečně činného. To by ročně vyneslo 5,4 miliardy korun - mimochodem částka nutná pro různá opatření proti budoucím povodním. Sto korun nemusí pro někoho s podprůměrným platem být úplně malé peníze, ale dá se to snést -jsou to dvě krabičky cigaret měsíčně nebo deset piv v laciné restauraci. To se dá po dobu dvou let unést. Stejnou částkou ročně - tedy 1200 korun - by měly přispět i firmy. To by přineslo dalších 900 milionů ročně. Správa daně by přitom nebyla drahá a náročná - rovnost daně je jasná.

Povodňová daň bude zároveň sloužit jako hráz proti socialistickým nápadům, které má tato vláda zakódovány ve své povaze. I když o tom teď zatím nemluví, existuje nebezpečí, že může chtít zalepit povodňové díry ještě větším schodkem rozpočtu, než si už naplánovala. A to buď otevřeně - prohloubením 157miliardové plánované rozpočtové jámy, nebo skrytě přesunutím některých závazků na další roky.

Povodňová daň, která musí být striktně časově omezená, zároveň zamezí choutkám na zvyšování jiných daní ve jménu likvidace záplavových škod. Nikdo totiž nemůže vyloučit, že letos či příští rok nepřijde socialistický kabinet před sněmovnu s myšlenkou zvýšit příjmové či spotřební daně pod vlajkou obnovy země. A tyto daně by pak zůstaly zvýšeny napořád a poškodily by výkonnost hospodářství.

Podmínkou ovšem je, aby vláda s takto vybranými penězi nakládala maximálně veřejně a přísně účelově. ; Německo, stižené podobnou katastrofou, chce odložit plánované daňové škrty, jinými slovy zavést také časově omezenou povodňovou daň. Přišel čas odhodit ideologická klišé a učinit totéž i u nás.