Přinášíme český překlad projevu Olgy Jonášové, tajemnice fondu "Free Czechoslovakia Fund" před Helsinským výborem amerického Kongresu, který se dne 16. července 2002 zabýval problémem restitucí ve středovýchodní Evropě.

Článek vyšel v Lidových novinách a dalších denících na základě informací ČTK, poznamenává Štěpán Kotrba. Mě na tom textu zajímá jeho xenofobní přístup, podvědomě vylučující rudoprávními výrazy jako "emigranti", případně označováním neúspěšných žadatelů poangličtěnou verzí jejich jmen (aby bylo vidět, že "k nám už nepatří") žadatele o navrácení majetku z "národa", i nekritická citace českého vládního činitele, poznamenává Jan Čulík.

Polský prezident Aleksander Kwasniewski publikoval před svým setkáním s americkým prezidentem Bushem v deníku New York Times velmi neslané-nemastné prohlášení (viz níže). Vůbec se nezmiňuje o obrovském množství problémů, které pravděpodobně zdrží rozšiřování Evropské unie směrem na východ. V prohlášení není ani zmínky o vznikajících problémech s Německem ohledně oněch etnických Němců, kteří byli "odsunuti" po ukončení druhé světové války z východního Pruska a západního Polska do Německa. Velmi povrchně a přehnaně optimisticky se Kwasniewski zabývá úspěchy polského hospodářství za posledních deset let. Vůbec se nezmiňuje o tom, "vzestupu levice", k němuž došlo ve středovýchodní Evropě v minulých měsících. Tím mám na mysli, že v komunálních volbách v Berlíně a ve všeobecných volbách v Polsku, v Maďarsku a v České republice zvítězily různé levicové strany. Některé z nich, zejména KSČM v České republice, v jejímž čele stojí Miroslav Grebeníček, jsou v podstatě nereformovaní komunisté ze staré školy, napsal Martin D. Brown pro BlueEar Forum a pokračoval:

Možná si někteří lidé chybně myslí, že marxismus/socialismus/bolševismus přestal v roce 1989 existovat. No, jak se zdá, prožívá obrození na východě od staré "železné opony" - která mimochodem nepřestala existovat, jen by se jí dnes mělo přesněji říkat "opona zabraňující volnému pohybu lidí, přístupu k příjmům a k zaměstnanosti". Ale podle Kwasniewského je všechno v pořádku. (Jeho článek je v angličtině zde.)

Argumentuji vždycky znovu a znovu, že je v tom případě jedinou nápravou případy vydírání systematicky a jmenovitě zveřejňovat. Není to ponižující pracovat pro lidi, kteří se takto chovají? Je to otroctví...

Ze strany obětí vydírání v ČR se mi často dostává poraženecké odpovědi: že to nemá smyslu, protože to stejně všichni považují za normální a nikdy se nic nezmění... Je to skutečně pravda?

Ať je tomu jakkoliv, v Británii vznikají ohledně pokusů o vydírání ve sdělovacích prostředcích často skandály. Tak nyní konstatoval Piers Morgan, šéfredaktor deníku Daily Mirror, že se prý manželka Tonyho Blaira systematicky snaží přimět jeho nadřízené, aby ho z listu vyhodili. (Podrobnosti v angličtině jsou zde.) (JČ):

Česká pošta samozřejmě jak jinak od 1.září 2002 zase zdražuje své služby. Není to už žádné překvapení, a protože monopol má své výhody, kdo jiný než zákazník má zvyšování nákladů zaplatit. "Napište to na Špidlu", chce se ironicky říci, jenomže Česká pošta je administrativně hodně přebujelý orgán, jehož zaměstnanci až příliš viditelnou změnou osobní iniciativy během dvanácti let neprošli. Jsou stále nepružní, otráveni rodinnými problémy a v mnoha případech zažívám stále týž pocit, že je svými požadavky obtěžuji. Hlavní obrat jistě dělají řadový občané, rozesílajíce své pozdravy po všech koutech České republiky, nicméně vstřícnost státního subjektu k soukromé sféře je viditelnější.

Zdá se to být relativně malá změna: nesezdaní partneři a homosexuální rodiče mají v Británii právo legálně adoptovat děti už dlouhá léta, avšak dosud směl být z právního hlediska rodičem jen jeden partner - dvojice právo dosud neuznává jako společné rodiče, pokud nejsou sezdáni. Avšak i takováto málo významná změna vyvolala kontroverzi. Shrnujeme, co o tom napsal v neděli 14.7. týdeník Observer:

Program má využívat nejméně 4 procent amerických občanů k tomu, aby informovali policii o "podezřelé činnosti".

"Váš apel na neanonymní diskuzní příspěvky se týká zřejmě jen části populace, že. Dovolím si totiž pochybovat o autenticitách jmen Hitlerův vnuk; JM Sydney ap. Uvítám Váš názor na způsob řešení dané situace," napsala Britským listům Renata Turková.

Odpovídáme:

"Řešit se to nedá, pokud chceme zachovat otevřenost fór, a to chceme.

Žádáme ty diskutéry, kteří vstupují na naše fóra, což je soukromý prostor, aby se řídili zásadami, které jsme definovali v záhlaví fór, totiž, aby diskutovali s uvedením svého pravého jména a adresy.

To, že mnozí diskutéři tento zdvořilý požadavek nerespektují, vypovídá výmluvně o míře jejich slušnosti a zároveň i o míře důvěryhodnosti jejich příspěvků. Čtenáři si musejí sami na tento jejich přístup učinit vlastní názor. Co byste si asi mysleli o člověku, kterého byste si pozvali do bytu a požádali, aby se zul, on ten požadavek ignoroval a dupal vám po obýváku v zablácených bagančatech? Poslouchali byste jeho argumenty, jak si co nejpěkněji zařídit byt?

Anonymní diskuse nemá příliš mnoho společného s demokracií. Příspěvky od anonymů, týkající se politiky a demokratického provozu, nemohou být brány vážně. Úhybnost a schovávání se je pozůstatkem komunismu. K vystupování jako hrdý občan demokratické společnosti je zapotřebí i určitého množství odvahy.

Jan Čulík

Pseudonymní autor je ten, kdo sdělil redakci svou plnou totožnost. Z právního hlediska poznamenává Jaroslav Štemberk:

Jestliže někdo vystupuje kozistentně jako třeba: JM-Sydney, skepticus maximus, případně Libor, Jirka, Jena, atd., pak nejde ve smyslu autorského zákona o anonym, ale o pseudonym. Zákon umožňuje publikovat díla s uvedením pseudonymu místo pravého jména autora (i bez jeho jména). Pokud si autor výslovně přeje publikovat anonymně nebo pod pseudonymem a vydavatel mu to umožní, pak nesmí pravé jméno autora bez jeho souhlasu zveřejnit (viz § 7 autorského zákona č. 121/2000 Sb.) a přebírá všechna práva a povinnosti autora ve vztahu k třetím osobám. Proto je požadavek na nezveřejňovaní anonymních a pseudonymních příspěvků, u kterých není totožnost autora redakci bezpečně známa, zcela oprávněný. Vydavatel by totiž nemohl vůči autorovi uplatnit náklady a náhrady škody z případných sporů, které by v důsledku zveřejnění mohly vzniknout a které je vydavatel oprávněn po autorovi požadovat, pokud by mu takto vznikly."

K tomu dodáváme: Praxí Britských listů je zásadně nepublikovat příspěvky pod pseudonymy, neboť zastáváme názor, že autoři by měli být schopni se za své příspěvky veřejně postavit a obhájit je. Výjimečně publikujeme bez uvedení jména autora závažné materiály, které je třeba zveřejnit ve veřejném zájmu a kde by zveřejnění totožnosti autora ohrozilo. V tom případě však jméno, totožnost i adresa autora příspěvku musí být redakci známa (nejsou to tedy v pravém smyslu slova anonymní příspěvky).

Jako nikde ve společnosti nemůže člověk publikovat pomluvy a lži, aniž by se vystavil občanskému soudnímu sporu za pomluvu, není to přípustné ani na fórech Britských listů. Proto je logické, že jestliže nějaká osoba publikuje na fórech BL žalovatelné lži, bráníme se proti nim občanským soudním sporem, případně stížností vůči zaměstnavateli, pokud k publikaci těchto lží či pomluv jejich šiřitel zneužívá podnikového počítače v pracovní době. V západním prostředí je absolutně nepřijatelné šíření hate mail ze soukromých a zejména z podnikových počítačů a zaměstnavatelé postupují - právem - proti pachatelům velmi efektivně.

Zdá se tedy, že někteří přispěvatelé publikují své příspěvky na fórech BL anonymně pouze z těch důvodů, aby mohli beztrestně šířit lži, pomluvy či polopravdy. Fóra Britských listů jsou určena k demokratické diskusi, nikoliv k šíření hate mailů. Každý si může udělat svůj úsudek o etice osob, které tato fóra zneužívají k těmto nepřijatelným cílům.

Poskytujeme svobodné debatní fórum, ale každý jeho čtenář si může sám udělat úsudek o tom, jakým způsobem ho uživatelé využívají či zneužívají, i o jejich etice.

Renata Turková reaguje:

Vážený pane Čulíku,

děkuji Vám ze "rozpoutání" oné diskuse a docela mě hřeje potěšení, že jsem ji de facto iniciovala. Pobavila jsem se výborně! A zároveň jsem si ověřila platnost některých svých názorů na diskutující (JM Sydney je modelovým představitelem).

Dovolte mi, abych Vás ještě několik vteřin zdržela sdělením svého osobního názoru - a konečně i (doufejme) zajímavého poznatku. Domnívám se, že právě ona pseudo-anonymita internetového uživatele vyvolává i v jinak seriozních jedincích blažený pocit nepřistižitelnosti u proslulého zakázaného ovoce ( musíš zdravit starší dámu jako první, nesmíš mluvit sprostě, tohle nikdy neříkej..). Ale stejně - v tomhle momentu zneužití své dospělosti si zasluhují těch pár výchovných na zadek ... např. touto diskusí.

A onen poznatek - proč se za nom de guerre schovávají i ti, kteří uměli statečně opustit zemi a ustrašenec jako já si pod svým jménem prezentoval své názory - aby se uměl srovnat sám se svým svědomím.

(Pravda, zase neoplývám tím bankovním kontem.)

Ještě jednou dík a přeji hezký den!

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.

Nový správce redakčního systému Britských listů Dominik Joe Pantůček nyní energicky dokončuje různé dosud nedodělané funkce redakčního systému, za což mu velmi děkujeme. Právě byl zprovozněn seznam článků podle autorů, zatím od 1. 10. 2001. Klikněte na Autory Britských listů a v seznamu pak u každého jména na uvedený počet článků: zobrazí se vám odkazy na všechny texty, které jednotliví autoři pro BL napsali od loňského října.

Omlouváme se, že stále není z technických důvodů zprovozněno vyhledávání na tomto serveru. Na věci se pracuje. Prosíme, používejte zatím vyhledávače www.google.com. Zvolte "Pokročilé vyhledávání" a omezte hledání na domény www.bĺisty.cz (BL od 1. 10. 2001 do dneška), popř. na www.britskelisty.cz (BL od července 1996 do 30.9.2001). Děkujeme za strpení.

Omlouváme se čtenářům za dočasnou nefunkčnost fotogalerií a části archivu starších článků. Děje se tak v souvislosti se zvyšováním bezpečnosti redakčního systému a s tím souvisejícím přepsáním některých částí redakčního systému za plného provozu, což se neobejde bez "ladění"... Doufáme spolu s programátorem D.J. Pantůčkem, že nepříjemná omezení funkčnosti nebudou trvat příliš dlouho.