|
19. 7. 2002
Češi žijící v zahraničí neuspěli u mezinárodního soudu ve ŠtrasburkuČeské restituční zákony nejsou v rozporu s lidskými právy. Rozhodl o tom Evropský soud pro lidská práva. Čtyři čeští "emigranti" (sic! výraz českého tisku) tak neuspěli se svou stížností na zákon, který jim upíral navrácení majetku zabaveného komunisty.
Článek vyšel v Lidových novinách a dalších denících na základě informací ČTK, poznamenává Štěpán Kotrba. Mě na tom textu zajímá jeho xenofobní přístup, podvědomě vylučující rudoprávními výrazy jako "emigranti", případně označováním neúspěšných žadatelů poangličtěnou verzí jejich jmen (aby bylo vidět, že "k nám už nepatří") žadatele o navrácení majetku z "národa", i nekritická citace českého vládního činitele, poznamenává Jan Čulík. Jde o to, že Evropský soud pro lidská práva zaujal názor, že právní úprava restitucí je plně vnitřní záležitostí postkomunistických zemí. Proto odmítá případy, kde nebylo shledáno, že by orgány státu v restitučním řízení postupovaly v rozporu s vnitrostátním zákonodárstvím. Na postupy, kterými došlo k zabavení majetku, se pravomoc ESLP nevztahuje, neboť není oprávněn se zabývat případy, které se staly před přistoupením státu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (viz např. zde: http://www.lidska-prava.cz/zakony/index.htm), vysvětluje Jaroslav Štemberk. |
|
Soudní spor týkající se restitucí majetku zabaveného komunistickým režimem vyhrála v úterý ve Štrasburku Česká republika. Evropský soud pro lidská práva zamítl stížnost českých emigrantů proti restitučnímu zákonodárství. Soudní rozhodnutí zřejmě s definitivní platností zamezí podobným právním sporům. Manželé Gratzingerovi a Polackovi ve stížnosti napadli ustanovení zákona o mimosoudních rehabilitacích, které podmiňovalo navrácení majetku českým, respektive československým státním občanstvím. Česká republika tím měla porušit jejich právo na ochranu vlastnictví. Manželské páry proto po ní požadovaly dohromady osm milionů korun. Joseph a Libuse Polackovi a Peter a Eva Gratzingerovi byli po emigraci do USA odsouzeni komunistickým soudem za opuštění republiky a jejich majetek byl zkonfiskován. O české občanství pak přišli v okamžiku, kdy se stali americkými občany. I když byli v roce 1990 rehabilitováni a předchozí rozsudky byly zrušeny, majetek zpět nedostali. Soud konstatoval, že emigranti neměli po pádu komunismu k zabavenému majetku žádné právo, a kvůli podmínce státního občanství byli vyloučeni i z práva na jeho navrácení. Vyslyšel tak argumenty vládního zmocněnce Víta Schorma, podle něhož se emigranti soudní rehabilitací bez následné restituce vlastníky nestali. Důležitější než Benešovy dekretyKomplikovaný soudní spor měl podle vicepremiéra Pavla Rychetského větší význam než současné diskuse o Benešových dekretech. Pokud by manželé se svou stížností uspěli, rozpoutalo by to další soudní podání. "Desítky tisíc restitučních případů půjdou znovu před soud, pokud Evropský soud pro lidská práva uzná, že české restituční zákonodárství z počátku devadesátých let diskriminuje držitele jiného než českého občanství," řekl letos v květnu pro britskou rozhlasovou stanici BBC Pavel Rychetský. "Kdybychom byli verdiktem evropského soudu označeni za zemi, která porušuje lidská práva, musíme to odstranit," dodal. Rozhodnutí velkého senátu štrasburského soudu se očekávalo až nazbr podzim. Případem se sedmnáctičlenný senát poprvé zabýval koncem května. Soud v úterý odmítl i další stížnost obou manželských párů, která se týkala porušení práva na spravedlivý proces v řízení před českým Ústavním soudem v Brně. Toho se měl soud dopustit, když jejich případ projednal bez veřejného slyšení. |
