17. 7. 2002
Demokratický požadavek... |
"Váš apel na neanonymní diskuzní příspěvky se týká zřejmě jen části populace, že. Dovolím si totiž pochybovat o autenticitách jmen Hitlerův vnuk; JM Sydney ap. Uvítám Váš názor na způsob řešení dané situace," napsala Britským listům Renata Turková. Odpovídáme: "Řešit se to nedá, pokud chceme zachovat otevřenost fór, a to chceme. Žádáme ty diskutéry, kteří vstupují na naše fóra, což je soukromý prostor, aby se řídili zásadami, které jsme definovali v záhlaví fór, totiž, aby diskutovali s uvedením svého pravého jména a adresy. To, že mnozí diskutéři tento zdvořilý požadavek nerespektují, vypovídá výmluvně o míře jejich slušnosti a zároveň i o míře důvěryhodnosti jejich příspěvků. Čtenáři si musejí sami na tento jejich přístup učinit vlastní názor. Co byste si asi mysleli o člověku, kterého byste si pozvali do bytu a požádali, aby se zul, on ten požadavek ignoroval a dupal vám po obýváku v zablácených bagančatech? Poslouchali byste jeho argumenty, jak si co nejpěkněji zařídit byt? Anonymní diskuse nemá příliš mnoho společného s demokracií. Příspěvky od anonymů, týkající se politiky a demokratického provozu, nemohou být brány vážně. Úhybnost a schovávání se je pozůstatkem komunismu. K vystupování jako hrdý občan demokratické společnosti je zapotřebí i určitého množství odvahy. Jan Čulík Pseudonymní autor je ten, kdo sdělil redakci svou plnou totožnost. Z právního hlediska poznamenává Jaroslav Štemberk: Jestliže někdo vystupuje kozistentně jako třeba: JM-Sydney, skepticus maximus, případně Libor, Jirka, Jena, atd., pak nejde ve smyslu autorského zákona o anonym, ale o pseudonym. Zákon umožňuje publikovat díla s uvedením pseudonymu místo pravého jména autora (i bez jeho jména). Pokud si autor výslovně přeje publikovat anonymně nebo pod pseudonymem a vydavatel mu to umožní, pak nesmí pravé jméno autora bez jeho souhlasu zveřejnit (viz § 7 autorského zákona č. 121/2000 Sb.) a přebírá všechna práva a povinnosti autora ve vztahu k třetím osobám. Proto je požadavek na nezveřejňovaní anonymních a pseudonymních příspěvků, u kterých není totožnost autora redakci bezpečně známa, zcela oprávněný. Vydavatel by totiž nemohl vůči autorovi uplatnit náklady a náhrady škody z případných sporů, které by v důsledku zveřejnění mohly vzniknout a které je vydavatel oprávněn po autorovi požadovat, pokud by mu takto vznikly." K tomu dodáváme: Praxí Britských listů je zásadně nepublikovat příspěvky pod pseudonymy, neboť zastáváme názor, že autoři by měli být schopni se za své příspěvky veřejně postavit a obhájit je. Výjimečně publikujeme bez uvedení jména autora závažné materiály, které je třeba zveřejnit ve veřejném zájmu a kde by zveřejnění totožnosti autora ohrozilo. V tom případě však jméno, totožnost i adresa autora příspěvku musí být redakci známa (nejsou to tedy v pravém smyslu slova anonymní příspěvky). Jako nikde ve společnosti nemůže člověk publikovat pomluvy a lži, aniž by se vystavil občanskému soudnímu sporu za pomluvu, není to přípustné ani na fórech Britských listů. Proto je logické, že jestliže nějaká osoba publikuje na fórech BL žalovatelné lži, bráníme se proti nim občanským soudním sporem, případně stížností vůči zaměstnavateli, pokud k publikaci těchto lží či pomluv jejich šiřitel zneužívá podnikového počítače v pracovní době. V západním prostředí je absolutně nepřijatelné šíření hate mail ze soukromých a zejména z podnikových počítačů a zaměstnavatelé postupují - právem - proti pachatelům velmi efektivně. Zdá se tedy, že někteří přispěvatelé publikují své příspěvky na fórech BL anonymně pouze z těch důvodů, aby mohli beztrestně šířit lži, pomluvy či polopravdy. Fóra Britských listů jsou určena k demokratické diskusi, nikoliv k šíření hate mailů. Každý si může udělat svůj úsudek o etice osob, které tato fóra zneužívají k těmto nepřijatelným cílům. Poskytujeme svobodné debatní fórum, ale každý jeho čtenář si může sám udělat úsudek o tom, jakým způsobem ho uživatelé využívají či zneužívají, i o jejich etice. Renata Turková reaguje: Vážený pane Čulíku, děkuji Vám ze "rozpoutání" oné diskuse a docela mě hřeje potěšení, že jsem ji de facto iniciovala. Pobavila jsem se výborně! A zároveň jsem si ověřila platnost některých svých názorů na diskutující (JM Sydney je modelovým představitelem). Dovolte mi, abych Vás ještě několik vteřin zdržela sdělením svého osobního názoru - a konečně i (doufejme) zajímavého poznatku. Domnívám se, že právě ona pseudo-anonymita internetového uživatele vyvolává i v jinak seriozních jedincích blažený pocit nepřistižitelnosti u proslulého zakázaného ovoce ( musíš zdravit starší dámu jako první, nesmíš mluvit sprostě, tohle nikdy neříkej..). Ale stejně - v tomhle momentu zneužití své dospělosti si zasluhují těch pár výchovných na zadek ... např. touto diskusí. A onen poznatek - proč se za nom de guerre schovávají i ti, kteří uměli statečně opustit zemi a ustrašenec jako já si pod svým jménem prezentoval své názory - aby se uměl srovnat sám se svým svědomím. (Pravda, zase neoplývám tím bankovním kontem.) Ještě jednou dík a přeji hezký den! Renata Turková |