"Polská média se na rozdíl od českých sebemrskačsky nevěnují polské "vině za odsun Němců". Polsko vždy zaujímalo k odsunu Němců jasný a nekompromisní postoj a dokázalo si v rámci podepsání smlouvy 2+4 při sjednocení Německa vynutit záruky svých západních hranic. Jsem toho názoru, že současný útok je veden proti České republice proto, že v případě úspěchu v prolomení dekretů prezidenta E. Beneše a majetkové restituce by tento krok byl precedentem pro obdobný útok i proti dalším zemím, tedy zejména proti Polsku. Odsun Němců z Polska humánnější rozhodně nebyl." To je jedna z odpovědí dvou českých historiků v onlinové diskusi Britských listů o Benešových dekretech.

14. 5. 2002 jsme v Britských listech publikovali Stanovisko Sdružení historiků České republiky, protestující proti účelovému politickému zkreslování historických událostí ve střední Evropě během dvacátého století, zejména ve vztazích mezi Čechy a Němci. Ve čtvrtek 13. června se od 15 do 17 hodin se v souvislosti s tímto textem konala v Britských listech živá onlinová diskuse s dvěma českými historiky, Jindřichem Dejmkem, nar. 1965, pracovníkem Historického ústavu Akademie věd ČR v Praze, který se specializuje se na dějiny československé zahraniční politiky a mezinárodních vztahů ve 20. století a na vydávání edic československých diplomatických dokumentů, a Janem Němečkem, nar. 1963, taktéž pracovníkem téhož Historického ústavu AV ČR, který se zabývá historií československého domácího a zahraničního odboje za druhé světové války a také rediguje edice československých diplomatických dokumentů. Historikové nestačili ve vymezeném čase zodpovědět všechny otázky, jichž bylo hodně, odpoví na ně během víkendu. Onlinový rozhovor najdete zde.

STANOVISKO Sdružení historiků ČR
TEMATICKÝ VÝBĚR článků k Benešovým dekretům
KNIHA Opožděná svědectví
KNIHA Cesta Čechů a Němců ke dnešku
ONLINE DISKUSE Britských listů

"Odvaha a drzost nechyběla osmadvacetiletému převaděči z Čech, který se pokusil v pondělí propašovat přes hraniční přechod do Polska a Německa v Hrádku nad Nisou čtyři emigranty ze Srí Lanky." - Pozoruhodnou zprávu, étosem připomínající pohraničnický aktivismus vojenského týdeníku Obrana lidu před cca dvaceti lety, vydala včera ČTK, upozornil Tomáš Pecina. Zde je její text:

Většina mladých lidí v muslimském světě nepovažuje Spojené státy a Británii za "Satanášovo sídlo", ale jsou to pro ně nejobdivovanější země světa, zjistil průzkum britské kulturní organizace the British Council, který byl zveřejněn tento týden. (Podrobnosti v angličtině viz zde.) Jde o průzkum názorů 4672 muslimů ve věku od 15 do 25 let v devíti různých muslimských zemích. Vyplývá z něho mj., že není pravda, že se postoj muslimů vůči Americe od 11. září přitvrdil.

Z průzkumu veřejného mínění se zjistilo, že 19 procent dotazovaných sice konstatovalo, že pohlížejí na Británii od 11. září méně příznivě (byli to hlavně Palestinci, Egypťané, Pákistánci a Saúdští Arabové), skoro stejný počet, asi 18 procent dotazovaných, hlavně Indonésané, Nigerijci a Turkové uvedli, že se jejich postoj vůči Británii od "války proti terorismu" zlepšil.

Pro mladé muslimy z devíti zemí, mezi nimiž byl i Bangladéš a Malajsko jsou spojené státy nejobdivovanější zemí světa. Na druhém místě je pak Japonsko a Egypt a na čtvrtém Velká Británie a na pátém Francie.

Průzkum British Councilu konstatuje, že mladí muslimové považují Velkou Británii za "úspěšnou multikulturní společnost, navzdory vědomí, že tam existují a rasistické hlubinné proudy". Nejvíce si na Británii mladí muslimové cení monarchie, vzdělávacího systému a sdělovacích prostředků. I Palestinci, kteří z historických důvodů považují Británii za hlavní příčinu své tragédie, protože hrála roli při vytvoření státu Izrael, obdivují na Británii "silnou ekonomiku, svobody a demokracii". Mladí Palestinci také mají rádi britskou pop music a sport a podporují anglické týmy, když hrají proti jiným evropským zemím.

Muž, kterého obvinily americké úřady, že plánoval proti USA teroristický útok tzv. "špinavou" bombou (viz zde), zahájil právní kroky, jimiž usiluje zpochybnit legalitu své vazby, informoval včera ve 22 hodin v publicistickém vysílání Svět dnes večer rozhlas BBC. Ukázalo se, že zatčený Abdullah al Mujahir, obviňovaný z kontraktů s organizací al Qaeda, je americký občan. Přesto je zadržován jako "nepřátelský bojovník". Z Washingtonu podrobněji informoval reportér BBC Justin Webb:

"Právnička Donna Newmanová sdělila reportérům, že nemá pravomoc hovořit na veřejnosti o podrobnostech stížnosti, kterou podala soudu, avšak potvrdila, že zpochybnila právní důvody, kvůli nimž je její klient, Abdullah al Mujahir, zadržován ve vazbě. Navzdory tomu, že je al Muhajir americkým občanem, byl klasifikován jako 'nepřátelský bojovník'a v této kategorii může být vězněn po dobu neurčitou, aniž by bylo proti němu vzneseno jakékoliv obvinění. Právní stížnost, kterou včera v Americe podala jeho obhájkyně, je velmi pravděpodobně počátkem dlouhého a spletitého právního boje. Americká vláda tvrdí i nadále, že z morálního i právního hlediska je to, co učinila, správné. Náměstek ministra obrany Paul Wolfowitz opakoval, že podle jeho názoru je al Muhajir velmi nebezpečný člověk a prezident Bush ho charaterizoval jako 'špatného' a dodal, že se nyní intenzivně pronásledují jiní agenti al Qaedy."

Výbor nakladatelství Dokořán obsahuje především Gellnerovy trpké milostné verše - nestěžuje si na nedostatek sexu, ale na nedostatek lásky. Jsou to básné skeptické a antilyrické, jsou pozoruhodně mnohostranné. Neuspokojivost a nedostatečnost života je tu kontrastována s jemným, vždy nakonec zrazovaným a ničeným ideálem. Kdo ho ničí? Mnohdy i básník sám, vždyť i on je součástí onoho neuspokojivého a nedostatečného života:

Mne těší jen, že každý zbytečný je,
poslední trhan jak muž výtečný,
že zbytečné je všechno, co tu žije
i nežije. - Jsem člověk zbytečný.

Vždycky mě fascinuje autentické svědectví z minulosti, které dokáže přesně a přesvědčivě evokovat (jako ona Proustova sušenka), s dokumentární intenzitou, chuť atmosféry, zvyklosti i chování lidí určité, dávné doby. Jako bychom si přes nepřeklenutelnou časovou propast mohli podat ruku. Stejně pozoruhodně jako nynější výstava edinburských fotografií ze čtyřicátých! let devatenáctého století, i Gellner je fascinující svou otevřeně neformální a nesmírně dynamickou výpovědí o životě a způsobech chování lidí dávno zaniklé éry. S překvapením zjišťujeme, že v roce 1843 v Edinburku, i kolem roku 1900 v Praze a ve Vídni se lidi zřejmě chovali stejně jako vždycky - tedy i jako dneska. Stojí za to citovat Gellnerovu trpkou, inteligentní, skeptickou ironii, založenou na pozorování "normálního" života kolem sebe a vyjádřenou antipoetickým hovorovým jazykem:

Obávám se, že to je jeden z manipulačních mýtů, které politici tak rádi šíří. Mají totiž příjemnou vlastnost: vinu za potíže nedávají svým voličům, ale těm druhým, kteří všechno pokazili. Není to nic nového. Tendenční interpretace minulosti jsou standardním nástrojem politických manipulací, jimiž politici přitahují voliče snad ještě lépe než med mravence. Historie někdy skutečně skýtá poučení. Podobné zvraty, jakým byl listopad 1989, přece neprožíváme poprvé; byla jím i druhá světová válka. Tehdejší děje jsou důležité i proto, že řešení, která česká politika zvolila, ovlivňují svými důsledky dnešek.

Nevím, co to je plánovat volný čas, co to je svobodná možnost, rozhodovat se podle vlastního výběru a uvážení." - Jan Paul argumentuje jasně: systém státního zdravotnictví není vstavu poskytnout starým občanům, jako je jeho matka, dostatečně humánní péči na to, aby přežili. Existují-li rodinní příslušníci, kteří jsou ochotni se o své staré příbuzné sami starat, stát by jim měl poskytnout efektivní finanční pomoc - bylo by to daleko účinnější a humánnější než péče o tyto lidi v neosobně jednajících státních institucích. - Autor pokračuje:

Bernard Weiner přednáší o americkém vládním systému a mezinárodních vztazích na Western Washington University a San Diego State University, po téměř dvacet let psal pro San Francisco Chronicle a publikuje v řadě médií jako The Nation, Village Voice, The Progressive, Northwest Passage a v rozsáhlé míře i na internetu. - (Zdá se poněkud zaujatý ve prospěch amerických Demokratů, pozn. JČ.)

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.

"Stačí konfrontovat byť i jen tisícinu zločinů, spáchaných Němci proti nám s poválečnými událostmi v ČSR. Jde o dvě naprosto nesrovnatelné doby. I proto je nutno odsoudit celý ten sudetoněmecký cirkus, už půl století uměle vytvářený proti nám ze špatného svědomí a z trvalé víry, že Němci mají jakési přirozené právo na expanzi a na nadvládu nad českým národem."

To tvrdí autor kontroverzní knihy, kterou vydalo v papírové podobě nakladatelství Aventinum. Autor, historik a učitel, iniciátor "Kruhu občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí" se pokusil o zmapování politicky výbušného tématu. Kniha je odpovědí na sudetoněmeckou publikaci "Sudetští Němci - etnická čistka - vyhnání", která byla na přelomu roku 2000-2001 vydána v češtině a distribuována vydavatelem zdarma školám, zvláště ve Slezsku a na Moravě. Macháčkova publikace není "hlasem chladného rozumu", autor nepopírá svou zaujatost, nepopírá ani své obavy z hrozeb sudetských Němců vůči České republice. Hlavním problémem je koncept kolektivní viny: těžko obviňovat z nacistických zločinů celý německý národ, stejně jako je obtížné obviňovat ze zločinů, po ukončení druhé světové války spáchaných na Němcích v Československu, český národ. Podivné je také černobílé, zastaralé vidění "oni a my". Sporná je také představa, že se německý národ snaží "ovládnout středoevropský prostor". Macháčkova kniha je - kontroverzním - protipólem snah "prosudetských" autorů, jejichž názory jsou plná současná "německá" média, vycházející v ČR v českém jazyce. Některé tyto autory nazývá Macháček "stipendisty" mnichovských univerzitních kruhů...

Kniha Pavla Macháčka "Cesta Čechů a Němců k dnešku" byla veřejnosti představena ve středu 5. června v 17:00 v pražském kině Blaník. Úvodní slovo přednesl profesor Jaroslav Valenta z Historického ústavu Akademie věd. Jaroslav Valenta se specializuje na moderní historii a historii odboje.

Knihu "Cesta Čechů a Němců k dnešku" vydávají Britské listy se souhlasem autora bezplatně na internetu ve formátu HTML (jako samotatnou část BL, která není součástí BL e-mailem) a PDF (11 MB). Současně s tím vám před stavujeme - prozatím v protoypové, statické verzi - rozšíření redakčního systému o KNIHOVNU. V ní bychom chtěli publikovat původní texty či překlady, které svým rozsahem či strukturou vylučují možnost zveřejnění v redakčním systému jako článek.