Obávám se, že to je jeden z manipulačních mýtů, které politici tak rádi šíří. Mají totiž příjemnou vlastnost: vinu za potíže nedávají svým voličům, ale těm druhým, kteří všechno pokazili. Není to nic nového. Tendenční interpretace minulosti jsou standardním nástrojem politických manipulací, jimiž politici přitahují voliče snad ještě lépe než med mravence. Historie někdy skutečně skýtá poučení. Podobné zvraty, jakým byl listopad 1989, přece neprožíváme poprvé; byla jím i druhá světová válka. Tehdejší děje jsou důležité i proto, že řešení, která česká politika zvolila, ovlivňují svými důsledky dnešek.

Americká vláda včera oznámila, že se jí podařilo zlikvidovat plánovaný pokus organizace al Qaeda zkonstruovat a odpálit ve Washingtonu "špinavou" jadernou bombu, která by usmrtila velké množství lidí. Generální prokurátor John Ashcroft konstatoval, že byl 8. května zatčen údajný terorista z organizace al-Qaeda, Abdullah al Mujahir, který se pokoušel přiletět z Pákistánu do Chicaga. Al Muhajir, také známý pod jménem José Padilla, je zadržován americkou armádou v Charlestonu v Jižní Karolině a podle Ashcrofta je s ním zacházeno jako s "nepřátelským bojovníkem", z čehož zřejmě vyplývá, že se připravují plány na první vojenský tribunál, před nějž má být tato osoba postavena. (Podrobnosti v angličtině jsou např.zde.)

V dívčí střední škole všechny studentky nadšeně kvitovaly možnost studovat. Na dotaz, kdo z nich podporuje Ismaila Khana, nezvedla ruku ani jedna.

Bernard Weiner přednáší o americkém vládním systému a mezinárodních vztazích na Western Washington University a San Diego State University, po téměř dvacet let psal pro San Francisco Chronicle a publikuje v řadě médií jako The Nation, Village Voice, The Progressive, Northwest Passage a v rozsáhlé míře i na internetu. - (Zdá se poněkud zaujatý ve prospěch amerických Demokratů, pozn. JČ.)

"Polská média se na rozdíl od českých sebemrskačsky nevěnují polské "vině za odsun Němců". Polsko vždy zaujímalo k odsunu Němců jasný a nekompromisní postoj a dokázalo si v rámci podepsání smlouvy 2+4 při sjednocení Německa vynutit záruky svých západních hranic. Jsem toho názoru, že současný útok je veden proti České republice proto, že v případě úspěchu v prolomení dekretů prezidenta E. Beneše a majetkové restituce by tento krok byl precedentem pro obdobný útok i proti dalším zemím, tedy zejména proti Polsku. Odsun Němců z Polska humánnější rozhodně nebyl." To je jedna z odpovědí dvou českých historiků v onlinové diskusi Britských listů o Benešových dekretech.

14. 5. 2002 jsme v Britských listech publikovali Stanovisko Sdružení historiků České republiky, protestující proti účelovému politickému zkreslování historických událostí ve střední Evropě během dvacátého století, zejména ve vztazích mezi Čechy a Němci. Ve čtvrtek 13. června se od 15 do 17 hodin se v souvislosti s tímto textem konala v Britských listech živá onlinová diskuse s dvěma českými historiky, Jindřichem Dejmkem, nar. 1965, pracovníkem Historického ústavu Akademie věd ČR v Praze, který se specializuje se na dějiny československé zahraniční politiky a mezinárodních vztahů ve 20. století a na vydávání edic československých diplomatických dokumentů, a Janem Němečkem, nar. 1963, taktéž pracovníkem téhož Historického ústavu AV ČR, který se zabývá historií československého domácího a zahraničního odboje za druhé světové války a také rediguje edice československých diplomatických dokumentů. Historikové nestačili ve vymezeném čase zodpovědět všechny otázky, jichž bylo hodně, odpoví na ně během víkendu. Onlinový rozhovor najdete zde.

STANOVISKO Sdružení historiků ČR
TEMATICKÝ VÝBĚR článků k Benešovým dekretům
KNIHA Opožděná svědectví
KNIHA Cesta Čechů a Němců ke dnešku
ONLINE DISKUSE Britských listů

Britský soudce: "Lidé mají právo na soukromí, avšak veřejné osobnosti musejí počítat s tím, že jejich chování budou podrobně zkoumat sdělovací prostředky."

Angus Deayton, moderátor dlouholetého, intelektuálního satirického politického pořadu televize BBC "Have I Got News For You" nechal vydat proti deníku Daily Mail soudní příkaz, zabraňující listu, aby o něm publikoval jakékoliv informace. List se zamýšlí proti soudnímu příkazu odvolat, pravděpodobně bude argumentovat veřejným zájmem. Polobulvární deník Daily Mail (něco jako česká Mladá fronta Dnes) chce publikovat nová tvrzení o Deaytonově soukromém životě, která prý "znepokojí i jeho nejbližší přátele". Letos v květnu poskytl bulvární list News of the World obrovskou publicitu informaci, že prý strávil Deayton v Manchesteru noc s prostitutkou a při sexuálním styku požíval kokain.

Deník Guardian poznamenává, že soudní příkazy tohoto druhu byly v minulosti nakonec zrušeny. Nejposlednějším příkladem je případ fotbalisty Gary Flitcrofta z klubu Blackburn Rovers, jemuž se dařilo umlčovat soudním příkazem bulvární list Sunday People téměř rok. List Sunday People chtěl zveřejnit informace o celé řadě Flitcroftových nevěr. Flitcroft původně u soudu úspěšně argumentoval, že Sunday People zamýšlí porušit jeho soukromí a porušuje jeho lidská práva a zákon o ochraně informací, když chce publikovat příběhy žen, s nimiž měl poměr. Avšak letos v březnu tento soudní příkaz zrušil soudce lord Wolf. Argumentoval, že osoby ve veřejné aréně mají sice právo na soukromí, avšak musejí počítat s tím, že jejich chování budou zkoumat sdělovací prostředky.

Jsou to jistě do určité míry spekulace, ale: zaprvé: Kubičko neumí anglicky a hanopis obsahuje určité spontánní pravopisné charakteristiky pisatele zřejmě zvyklého víc na anglický než český pravopisný úzus.

Nevím, co to je plánovat volný čas, co to je svobodná možnost, rozhodovat se podle vlastního výběru a uvážení." - Jan Paul argumentuje jasně: systém státního zdravotnictví není vstavu poskytnout starým občanům, jako je jeho matka, dostatečně humánní péči na to, aby přežili. Existují-li rodinní příslušníci, kteří jsou ochotni se o své staré příbuzné sami starat, stát by jim měl poskytnout efektivní finanční pomoc - bylo by to daleko účinnější a humánnější než péče o tyto lidi v neosobně jednajících státních institucích. - Autor pokračuje:

Výbor nakladatelství Dokořán obsahuje především Gellnerovy trpké milostné verše - nestěžuje si na nedostatek sexu, ale na nedostatek lásky. Jsou to básné skeptické a antilyrické, jsou pozoruhodně mnohostranné. Neuspokojivost a nedostatečnost života je tu kontrastována s jemným, vždy nakonec zrazovaným a ničeným ideálem. Kdo ho ničí? Mnohdy i básník sám, vždyť i on je součástí onoho neuspokojivého a nedostatečného života:

Mne těší jen, že každý zbytečný je,
poslední trhan jak muž výtečný,
že zbytečné je všechno, co tu žije
i nežije. - Jsem člověk zbytečný.

Vždycky mě fascinuje autentické svědectví z minulosti, které dokáže přesně a přesvědčivě evokovat (jako ona Proustova sušenka), s dokumentární intenzitou, chuť atmosféry, zvyklosti i chování lidí určité, dávné doby. Jako bychom si přes nepřeklenutelnou časovou propast mohli podat ruku. Stejně pozoruhodně jako nynější výstava edinburských fotografií ze čtyřicátých! let devatenáctého století, i Gellner je fascinující svou otevřeně neformální a nesmírně dynamickou výpovědí o životě a způsobech chování lidí dávno zaniklé éry. S překvapením zjišťujeme, že v roce 1843 v Edinburku, i kolem roku 1900 v Praze a ve Vídni se lidi zřejmě chovali stejně jako vždycky - tedy i jako dneska. Stojí za to citovat Gellnerovu trpkou, inteligentní, skeptickou ironii, založenou na pozorování "normálního" života kolem sebe a vyjádřenou antipoetickým hovorovým jazykem:

Co to znamená? Že státní moc má vylámané zuby i za vlády ČSSD. A to nemluvíme o rozvratu policie a soudnictví, odkud se ztrácejí doklady a doličné předměty ze spisů, ani o vězeňské službě, kterou si někteří přičinliví šéfové 'zprivatizovali' natolik, že není jasné, řídí-li vězení nebo hampejz. V některých věznicích prý dokonce vozí bossům na cely "dámy" pro potěšení.

Ať dopadnou příští volby jakkoliv, nedá se očekávat, že se 'tah na branku' podstatným způsobem zlepší. Spíš naopak - bude-li ministrem spravedlnosti např. místopředseda ODS Langer, který podnikl výlet na Kilimandžáro se šumperským 'podnikatelem' zapleteným do miliardových úniků v kauze lehkých topných olejů a několika vražd; poslanec, který jako předseda parlamentní Komise pro sdělovací prostředky nese výraznou odpovědnost za 'převzetí' TV NOVA Vladimírem Železným, který veřejně ovlivňoval orgány činné v trestním řízení, může jen skalní optimista předpokládat, že se situace nezhorší natolik, aby potíže se stíháním neměli nakonec lidé jako Tošovský nebo Mertlík, kteří se proti moci lobbistických skupin odvážně postavili. Skepse je proto na místě," argumentuje autor v rozsáhlé analýze politiky v České republice za poslední čtyři roky, kterou napsal pro dvojměsíčník Listy (k dostání u lepších knihkupců, viz zde).

Souhrnnou kapitolu (včetně četných statistických údajů) v angličtině o nynějším stavu českých sdělovacích prostředků napsal pro příručku Euromedia, kterou vydává Evropská unie, Jan Čulík. (Autor děkuje tímto za pomoc četným českým institucím, ministerstvu kultury ČR, Svazu českých knihkupců a zejména Janu Burešovi z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, který připravil velmi podrobné podklady.) K dispozici je na internetu k referenčním účelům tento text nyní také zde.

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.

"Stačí konfrontovat byť i jen tisícinu zločinů, spáchaných Němci proti nám s poválečnými událostmi v ČSR. Jde o dvě naprosto nesrovnatelné doby. I proto je nutno odsoudit celý ten sudetoněmecký cirkus, už půl století uměle vytvářený proti nám ze špatného svědomí a z trvalé víry, že Němci mají jakési přirozené právo na expanzi a na nadvládu nad českým národem."

To tvrdí autor kontroverzní knihy, kterou vydalo v papírové podobě nakladatelství Aventinum. Autor, historik a učitel, iniciátor "Kruhu občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí" se pokusil o zmapování politicky výbušného tématu. Kniha je odpovědí na sudetoněmeckou publikaci "Sudetští Němci - etnická čistka - vyhnání", která byla na přelomu roku 2000-2001 vydána v češtině a distribuována vydavatelem zdarma školám, zvláště ve Slezsku a na Moravě. Macháčkova publikace není "hlasem chladného rozumu", autor nepopírá svou zaujatost, nepopírá ani své obavy z hrozeb sudetských Němců vůči České republice. Hlavním problémem je koncept kolektivní viny: těžko obviňovat z nacistických zločinů celý německý národ, stejně jako je obtížné obviňovat ze zločinů, po ukončení druhé světové války spáchaných na Němcích v Československu, český národ. Podivné je také černobílé, zastaralé vidění "oni a my". Sporná je také představa, že se německý národ snaží "ovládnout středoevropský prostor". Macháčkova kniha je - kontroverzním - protipólem snah "prosudetských" autorů, jejichž názory jsou plná současná "německá" média, vycházející v ČR v českém jazyce. Některé tyto autory nazývá Macháček "stipendisty" mnichovských univerzitních kruhů...

Kniha Pavla Macháčka "Cesta Čechů a Němců k dnešku" byla veřejnosti představena ve středu 5. června v 17:00 v pražském kině Blaník. Úvodní slovo přednesl profesor Jaroslav Valenta z Historického ústavu Akademie věd. Jaroslav Valenta se specializuje na moderní historii a historii odboje.

Knihu "Cesta Čechů a Němců k dnešku" vydávají Britské listy se souhlasem autora bezplatně na internetu ve formátu HTML (jako samotatnou část BL, která není součástí BL e-mailem) a PDF (11 MB). Současně s tím vám před stavujeme - prozatím v protoypové, statické verzi - rozšíření redakčního systému o KNIHOVNU. V ní bychom chtěli publikovat původní texty či překlady, které svým rozsahem či strukturou vylučují možnost zveřejnění v redakčním systému jako článek.