Totalitní systém nepotřeboval osobnosti, čili samostatně myslící a jednající bytosti, ale jen poslušnou masu. Nic nebylo za komunismu tak trestné jako odlišnost nejen v myšlení, ale vlastně v čemkoliv. I jiný účes, třeba dlouhé vlasy u mužů, mohly být trestným činem, proto všichni chovanci totalitní společnosti působili tak zoufale stejně. Lidem byla vnucena jistá pravidla hry, která většina společnosti přijala. Tato pravidla se stala programy v osobnosti každého člověka, říká se jim kognitivní skripta. Podle nich pak člověk jedná a ony pomáhají ovládat stres. Komunismus zmizel v propadlišti dějin, programy ale zůstaly.

Zmíníte-li se ve Španělsku, že jste z České republiky či Česka, často narazíte na nechápavý pohled,píše nám autor ze Španělska. Vyřknete-li v takové souvislosti " Praha", společník s úlevou zvolá " ach, ano, Československo". Slováci jsou na tom ještě hůře: Španělé někdy o jejich zemi nevědí vůbec, a když už, tak si ji pletou se Slovinskem.

V tomto směru však nastal zásadní obrat. Jednou z hlavních zpráv, která plnila stránky novin během minulého týdne, je rozhodnutí koncernu Volkswagen přesunout část výroby SEATu do Bratislavy. V této souvislosti se ovšem psalo i o historii, zeměpisné poloze a poměrech na Slovensku a věřím, že díky souvislostem si již Španělé budou Slovensko pamatovat.

Zpráva vyvolala ohromný rozruch, protože v sobě skrývá hrozbu nezaměstnanosti, pokles hrubého národního důchodu, snížení prestiže značky, na které si Španělé zakládají, a jiné nepříjemnosti. Ostatně politické špičky jak španělské, tak zejména katalánské, vyvinuly značné úsilí, aby vedení Volkswagenu od záměru odvrátily. Na jednání s vedením Volkswagenu se vydal osobně šéf katalánské autonomie, Jordi Pujol, doprovázen minitrem průmyslu. Nedosáhli však vůbec ničeho.

Z příběhu, který se nás zdánlivě netýká, vyplývají dvě důležitá poučení. Především to, že vlády se jakkoli mohou nadýmat pýchou na svou moc a třeba se i stavět na uši, ale o podstatných věcech v oblasti národního hospodářství nakonec stejně rozhodnou nadnárodní monopoly. Specielně pro nás vyplývá z katalánského vývoje mrazivé varování: až zjistí světové automobilky, že stejně dobře, jako my, ale podstatně levněji bude pro ně auta vyrábět někdo jiný, od nás odejdou. Výrazná orientace našeho průmyslu na výrobu automobilů se tak v budoucnu může stát problémem.

Poznámka JČ: V podobné situaci se octla britská firma na výrobů elektrických nástrojů Black and Decker, která byla nucena pod tlakem levného dovozu z Dálného východu propustit 950 zaměstnanců a která se nyní pokouší zachránit se přesunutím části svého provozu do České republiky, viz zde.

Projekt nového vládního tajného spojení vláda schválila s tím, že o jeho finančním zabezpečení rozhodne spolu s dokončením návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2003.

Ministr vnitra Stanislav Gross požadoval 25 milionů korun z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa. Ministři toto rozhodnutí odložili.

Peníze chtěl ministr použít na vypracování projektu a zkušební provoz nové sítě. Veškeré náklady na vybudování zcela nového tajného spojení vládních a ústavních činitelů, které zůstává v provozu i po výpadku veřejné komunikační sítě, však budou mnohem vyšší.

Ukazuje se, že privatizace Českého Telecomu s sebou nenese pouze příjmy, ale také výdaje. Vládní komunikace pro necelé dvě stovky účastníků není z těch nejdůležitějších. To, co zamává s příjmy státu budou náklady na krizové hlasové a datové spojení všech státních institucí a jejich klíčových zaměstnanců a pracovišť...

Profesor Jiří Zlatuška, rektor o kterém se také mluví (nejčastěji v souvislosti s odsuzovaným i vzývaným školným na vysokých školách) a několik jeho podřízených informatiků si touží změřit své síly s novým vrchním ředitelem sekce SIPVZ MŠMT, Zdeňkem Svobodou (který stejně "za nic nemůže", neb je v pořadí několikátým, i když posledním šéfem tohoto nevděčného projektu. Jeho předchůdce nemilosrdně smetly mediální vlny zájmu o projekt, do kterého se mělo v průběhu lety nainvestovat několik miliard). Téma je to opravdu hořlavé - INDOŠ, navíc vtipně prokombinované s pořádáním Invexu. Přímý přenos pomocí webkamer portálu Atlas, mediální účast podtržena místem pořádání - konferenčním sálem ombudsmanovy kanceláře v Brně. Bude snad prezidentský kandidát pískat tento mač? Být placen za PR, plesám... Co víc si přát?

Snad jen u diskutujících míru objektivity "větší než malou", méně ideologie "trhu vzdělání" "bez přívlastků" a na druhé straně důslednost v uplatňování oné opravdové svobody informačních zdrojů - důsledný boj proti tmářům na ministerstvu školství, kteří by chtěli nejraději celý internet proměnit na soustavu intranetů, přehrazených firewally, od kterých by JEN ONI měli "roota".

Termín konání konference o portálu INDOŠ: středa 9. října 2002 od 13 hodin, Kancelář veřejného ochránce práv, Brno.

Blunkett oznámil, že britská vláda přijme - zejména vůči českým žadatelům o azyl a osobám z jiných středoevropských a východoevropských zemí - zaprvé tento krok:

Deset zemí, které se mají v roce 2004 stát členem Evropské unie, bude Velká Británie od nynějška považovat - bez ohledu, co se v nich děje - za země bezpečné. Jde o politováníhodný precedens. Dosud se o žadatelích o azyl rozhodovalo individuálně, na základě osobního svědectví a osobních důkazů, nikoliv na základě generalizujícího tvrzení o obecném stavu lidských práv v určité zemi.

Mezi tyto země, poznamenává deník Times, patří i Polsko a Česká republika. Jen v červenci roku 2002 bylo předloženo v Británii 850 žádostí o azyl z České republiky (jedna žádost většinou znamená celou rodinu). Podle zpráv mezinárodních lidskoprávních organizací (např. Amnesty International) má Česká republika i nadále vážný problém, neboť není schopna před násilnými útoky a před strachem z nich uchránit svou romskou menšinu.

Britské vládní úřady odmítají poskytovat azyl žadatelům z České republiky, přestože se tito žadatelé stávají v ČR terčem hrubého násilí. Při rozhodování o udělování azylu sice britské imigrační tribunály mnohdy přiznávají, že žadatelé z ČR dokázali rasistický útlak , jemuž byli v ČR vystaveni, případně četná fyzická zranění (která viděl u bezbranných osob i redaktor Britských listů), avšak že "rasistický útlak v ČR nedosahuje takové intenzity, aby to opravňovalo české žadatele k získání azylu v Británii". Toto odmítnutí (které je pak mnohokrát zkoumáno v odvolacích řízeních, a v některých případech bývá zrušeno) pak tragicky interpretuje česká většinová společnost, že prý "ani Británie nebere žádosti o azyl českých Romů vážně, takže jsou bezpodstatné". Británie je často však zcela vážně bere, avšak britská vláda odmítá českým Romům pomáhat čistě z ekonomického a politického sobectví.

Paralely některých institucí i části veřejnosti z protesty proti MMF a Světové bance OPH nesdílí. Nepovažují za užitečné vyvolávat vášně a nepřiměřeně zveličovat obavy veřejnosti. Podle našich informací lze maximálně počítat s dvěma až třemi tisíci demonstrantů. Příjezd tisícových davů ze zahraničí nelze očekávat. Podle právního koordinátora OPH Jiřího Kopala je důvodem pro tento odhad zejména menší obliba protestů proti vojenským organizacím oproti ekonomickým i obava z postupu české policie. Navíc novým trendem ve vyjadřování nesouhlasu s politikou některých mezinárodních organizací se stávají solidární akce pořádané rozdrobeně v jednotlivých státech. Ke snížení počtu účastníků by měl přispět i kontroverzní záměr nepouštět případné zahraniční účastníky přes hranice. V souvislosti s touto otázkou budou OPH apelovat na dodržení právního postupu a mezinárodních závazků v oblasti lidských práv ze strany cizinecké policie. Tyto závazky vyžadují individuální postup u každé osoby, který by neměl směřovat k arbitrárnímu odepření vstupu libovolně vybraným skupinám a tím odejmutí shromažďovacího práva a svobody projevu zaručenými na celoevropské úrovni Evropskou úmluvou o lidských právech. Při splnění nastaveného trendu by mohla účast klesnout na pouhých několik stovek protestujících. Odhady policie o padesátitisícových davech v září roku 2000 se rovněž nepotvrdili, konečný počet deseti až dvanácti tisíc demonstrantů byl přesně v intencích odhadu zástupců OPH.

Toto je tisková zpráva OPH

Pokud k této válce skutečně dojde, jejím účelem je potvrdit oficiální vznik Spojených států jako plnoprávného globálního impéria, které si přisvojilo samo jedinou světovou odpovědnost a pravomoc jako planetární policista. Tato válka bude vyvrcholením plánu, který se realizuje už déle než deset let, a plní ho ti, kteří jsou přesvědčeni, že Spojené státy musejí využít příležitosti k tomu, jak dosáhnout globální nadvlády, i když to znamená stát se oněmi "americkými imperialisty", kteroužto nálepku nám vždycky dávali naši nepřátelé.

Jakmile vám tohle začne být jednou jasné, vyřeší se i veškerá jiná tajemství. Například, proč se americká vláda vůbec nezabývá strategií, jak z Iráku po svržení Saddáma Husajna odejít?

(Zde je v angličtině oficiální manifest Bushovy vlády ze 17. září Strategie bezpečnosti státu pro USA, jímž se zabývá tento článek.)

Konstatovala to minulý týden zveřejněná vědecká zpráva. (POdrobnosti v angličtině viz zde.) Avšak určitý druh starších žen možná kouření před rakovinou chrání. Vědci zjistili, že ženy po přechodu, které od 18 let svého života tloustnou a které začaly kouřit až po svém prvním těhotenství, jsou ohroženy jen padesátiprocentním rizikem rakoviny, ve srovnání s nekuřáky.

Z toho vyplývá, že léta dospívání, kdy dívčí prsa teprve rostou, jsou pro ženy obdobím maximální zranitelnosti. Toxické látky jako tabák vážně ohrožují mladé, teprve rostoucí tkáně. Avšak o kouření je také známo, že blokuje vliv hormonu oestrogenu, který podporuje vznik rakoviny prsu. Tloustnutí je spojováno se zvýšenou produkcí oestrogenu a u starších žen převažuje ochranný vliv tabáku v případě rakoviny prsu nad jeho zápornými vlastnostmi.

Studie byla provedena mezi 2000 ženami v Kanadě. Výsledky byly publikovány v časopise Lancet.

Programy na ochranu dětských a ženských práv, stejně jako na ochranu základních práv občanů při zásazích policie, které působily pod hlavičkou nevládní právní organizace Ekologický právní servis se rozhodly působit v České republice samostatně. Založení nevládní organizace "Liga lidských práv" ^[1] je logickým vyústěním již tříletého působení lidskoprávních programů v rámci spíše environmentálně orientované právní nevládní organizace. Program Poradny pro ženy v tísni vznikl v roce 1999, program Občanských právních hlídek a Centra pro právní pomoc dětem pak v roce 2000. Ekologický právní servis umožnil lidskoprávním programům nerušený vývoj bez ohrožování jejich transparence a objektivního hodnocení situace lidských práv na základě práce na konkrétních případech porušování lidských práv v ČR a právní interpretace problémů nedodržování mezinárodních závazků v této oblasti. Podle vyjádření Jiřího Kopala, který je jedním z iniciátorů Ligy, bylo působení v rámci EPS z historických a společenských důvodů jedinou cestou k umožnění působení nezávislé organizace na ochranu lidských práv v České republice.

Již od počátku svého působení klade podle něj Liga lidských práv důraz na důsledné šetření konkrétních případů porušování lidských práv, zejména vzhledem k přetrvávajícím problémům zneužívání dětí, domácího násilí, špatného zacházení policie se sociálně slabšími skupinami a zástupci romské komunity, absence nezávislých kontrolních a vyšetřovacích mechanismů pro činnost policie a netransparentního šetření případů rasových útoků proti Romům. Podle vyjádření Kopala považuje Liga přetrvávající situaci liknavého a netransparentního vyšetřování rasistických útoků proti Romům a případy porušování jejich tělesné integrity přímo ze strany policie (včetně případů úmrtí na policejní stanici) a způsob šetření těchto případů státními orgány za alarmující. Tato nepříjemná situace v České republice může i nadále směřovat k úspěšným žádostem romských spoluobčanů o azyl v zahraničí. Liga hodlá apelovat na nezbytné legislativní změny v těchto oblastech a na důsledné dodržování našich mezinárodních závazků z úmluv o lidských právech, zejména na základě respektování doporučení mezinárodních institucí ^[2].

Budeme vděční za každý drobný příspěvek, který je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558).Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.

Všichni spolupracovníci Britských listů pracují pro časopis bezplatně; dotují časopis podstatným pracovním popř. i finančním nasazením z vlastní kapsy.

V rámci plnění slibu, že o stavu hospodaření Vás budeme pravidelně informovat, předkládáme přehled o hospodaření OSBL za září 2002.