Zmíníte-li se ve Španělsku, že jste z České republiky či Česka, často narazíte na nechápavý pohled,píše nám autor ze Španělska. Vyřknete-li v takové souvislosti " Praha", společník s úlevou zvolá " ach, ano, Československo". Slováci jsou na tom ještě hůře: Španělé někdy o jejich zemi nevědí vůbec, a když už, tak si ji pletou se Slovinskem.

V tomto směru však nastal zásadní obrat. Jednou z hlavních zpráv, která plnila stránky novin během minulého týdne, je rozhodnutí koncernu Volkswagen přesunout část výroby SEATu do Bratislavy. V této souvislosti se ovšem psalo i o historii, zeměpisné poloze a poměrech na Slovensku a věřím, že díky souvislostem si již Španělé budou Slovensko pamatovat.

Zpráva vyvolala ohromný rozruch, protože v sobě skrývá hrozbu nezaměstnanosti, pokles hrubého národního důchodu, snížení prestiže značky, na které si Španělé zakládají, a jiné nepříjemnosti. Ostatně politické špičky jak španělské, tak zejména katalánské, vyvinuly značné úsilí, aby vedení Volkswagenu od záměru odvrátily. Na jednání s vedením Volkswagenu se vydal osobně šéf katalánské autonomie, Jordi Pujol, doprovázen minitrem průmyslu. Nedosáhli však vůbec ničeho.

Z příběhu, který se nás zdánlivě netýká, vyplývají dvě důležitá poučení. Především to, že vlády se jakkoli mohou nadýmat pýchou na svou moc a třeba se i stavět na uši, ale o podstatných věcech v oblasti národního hospodářství nakonec stejně rozhodnou nadnárodní monopoly. Specielně pro nás vyplývá z katalánského vývoje mrazivé varování: až zjistí světové automobilky, že stejně dobře, jako my, ale podstatně levněji bude pro ně auta vyrábět někdo jiný, od nás odejdou. Výrazná orientace našeho průmyslu na výrobu automobilů se tak v budoucnu může stát problémem.

Poznámka JČ: V podobné situaci se octla britská firma na výrobů elektrických nástrojů Black and Decker, která byla nucena pod tlakem levného dovozu z Dálného východu propustit 950 zaměstnanců a která se nyní pokouší zachránit se přesunutím části svého provozu do České republiky, viz zde.