Žít svůj brněnský sen

10. 12. 2010 / Pavel Kopecký

Svéráznost má hlásat také nově upravené logo města Brna. Jeho předáci mají zřejmě pocit, že druhé město republiky (trpící jinak malým zájmem turistů) nevlastní v dnešní době plné vzájemného přebíjení obchodních nabídek dostatečně výraznou "trademark". Zaplatili tedy statisíce specializované slovenské společnosti, aby se postavení moravské metropole zlepšilo. Pravděpodobně v představě, že finance řeší vše. Výpotkem společného úradku místních odpovědných osob a firmy, co pracovala na komunikační strategii srovnatelně velkého sídla, Bratislavy, se stala plejáda návrhů. Nápadů, jak dalším textem doplnit dosavadní značku. Výsledek užšího výběru působí víc než pozoruhodně. Parole typu "Brno město s tváří" nebo "Kapesní velkoměsto" nakonec přemohlo spojení "Žít Brno".

Toť výzva, a nejen pro turisty! Není mi známo, kdo prosadil ono nové velkoměstské zvolání v infinitivu, ale šťastný výběr -- vhodný rovněž na reklamní trička, plakáty, kšiltovky, samolepky, poutače, vlaječky, přívěsky a bůhví kam jinam -- to prostě není. Skoro se mi chce přičinit poznámku, že pověstně bezobsažný volební leták Klausovy ODS s leitmotivem "Dokázali jsme, že to dokážeme" má v sobě více šmrncu.

Z čistě mluvnické stránky kráčí o chybu, aniž by však takový lapsus nesl nějakou vhodnou přidanou hodnotu. Povíce obráží špatný, beztvarý vkus, jehož projevy často vídáme, čteme nebo slýcháme tváří v tvář jiným reklamám. Když je prý nezbytné "vychutnat si svěžest" anebo v obchodním středisku "nakřečkovat" do tašek či tamtéž nabýt ujištění, že optikou místního mikrokosmu pod názvem Globus zůstává aspoň část světa "ještě v pořádku". -- A to bez ohledu na docela snadné ztotožnění takového centra s chrámem konzumu, kde si v tabáku koupíte jakoby rukověť pro anorektičky, periodikum o dietě.

Avšak zpět. Nenápaditost, až absurdnost našeho drahého brněnského hesla už dříve sepsuli skuteční marketingoví odborníci, jimž mimochodem nebylo ani zřejmé, koho by vlastně mělo oslovit. Shrnuto, podtrženo: vložených šest set tisíc korun jsou vcelku vyhozené peníze. Zvláště když víme, kolik potenciálu dobře zvládnutá reklama obsahuje. Její plytká účelovost dokáže bohužel formovat mínění i u osob, které působení zvnějšku programově odmítají, přičemž se vůči němu zdají být obrněni. Reklama, jíž jsme každodenně zasypáváni, svede například plíživým způsobem podsunout nic menšího než životní řád. Sen o Brnu to ale, zdá se, nebude.

Článek vyšel v Brněnském deníku Rovnost

Vytisknout