Hysterie kolem historie, aneb zlá levice nám vzala hračku

10. 12. 2010 / Milan Daniel

Jen pár minut nato, co nový Senát stáhl návrh starého Senátu o protikomunistickém odboji, se na aktivistickém webu MF Dnes objevil štvavý komentář proti levici -- a ve stejném duchu se posléze nesly i výroky tzv. pravicových senátorů, kterým vzali hračku, již si ke své slávě ubastlili. Pro stažení návrhu hlasovalo v Senátu 43 senátorů, proti 28. Vzhledem k tomu, že senátní volby proběhly před dvěma měsíci, představuje výsledek hlasování poměrně čerstvý stav mysli společnosti.

Česká pravice, která zmíněný návrh zjevně pokládá za prestižní záležitost, si evidentně osobuje právo vykládat historii normou, již společnosti vnutí. Inspirace Orwellovým "kdo ovládá minulost, ovládá přítomnost", je nasnadě. Zákon podrobila důkladné analýze skupina českých historiků a vydala k tomu veřejné a nesouhlasné stanovisko. O tom však v pravicově aktivistických médiích téměř ani slovo, a pokud, tak jen s podrážděnými a dehonestujícími poznámkami. Argumenty Jiřího Dientsbiera či Petra Pitharta, vyslovené při projednávání návrhu v Senátu, nebyly zmíněny vůbec. Prostě se to nehodilo do krámu, stejně jako následné podpisy bývalých vězňů svědomí a odpůrců minulého režimu, nyní již většinou důchodců, jimiž stanovisko historiků podpořili. Povzbuzující je, že se k nim namnoze připojili i lidé podstatně mladší. Na webu věnovanému zákonu je těchto podpůrných podpisů osm stran. Nedá mi to nezmínit známá jména: Ladislav Hejdánek, Petr Uhl, Erazim Kohák, Jan Křen, Ivan Štampach, Jaroslav Bašta, Václav, Jan, Anna a Jaroslav Šabatovi, Heřman Chromý, Egon Lánský, František Janouch, Miroslav Prokeš, Karel Srp...

Mediální aktivisté postoje těchto a samozřejmě mnoha dalších lidí ignorují, protože nezapadají do zámkové dlažby vulgárního výkladu minulosti. Tzv. pravici ujíždí půda pod nohama a tak se snaží toporným antikomunismem získat body á konto lidí, kteří mají díky své minulosti většinou nezpochybnitelný morální kredit. Ti však ke své cti většinou odmítají takový obchod.

Nemohu nevzpomenout předsedu senátu krajského soudu v Plzni, který nás někdy v roce 1972 převychovával v kinosále věznice Na Borech: "Pravda je dvojí -- kladná a záporná. Tu kladnou máme my, tu zápornou ti druzí." Vládní koalice vnímá ústy svých antikomunisticky vyprofilovaných reprezentantů prosazení své "kladné" pravdy jako záležitost natolik prestižní, že s praporem návrhu vpochoduje do Sněmovny. Situace se však od parlamentních voleb změnila. Lidé oklamaní falešnými strašidly posuzují dnes veřejné záležitosti mnohem střízlivěji a více užívají rozumu.

Všechna čest lidem, kteří věnovali podstatnou část života utkání s totalitou. Smutné je, že se se snahou o vnucování jediné historické pravdy musejí utkávat i dnes.

Bude zjevně třeba, aby proti současnému Senátu vytáhla Issová s Mádlem. "Pravicová" Sněmovna si s povoláním těchto posil musí ovšem přispíšit, protože v Parlamentu se bude probírat školné a ti, kdož dali ve "volbách nanečisto" hlas pravici, se přitom budou nejspíš nejen drbat za ušima.

Ústav pro studium totalitních režimů
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 10.12. 2010