Spojené státy. Země, z níž přichází mráz

8. 12. 2010 / Milan Daniel

Kampaň vedená některými americkými ultras spojená se soustředěným a zjevně koordinovaným tlakem finančních ústavů přinesla ovoce: Julian Assange byl zatčen a je snaha ho zcela umlčet. K zatčení došlo na základě obvinění, u něhož jsou vyslovovány vážné pochybnosti o tom, zda není vykonstruované a účelové.

S americkou demokracií je to jako v Andersenově pohádce o císaři a jeho nových šatech: pyšní se honosným rouchem, třebaže je ve skutečnosti nahá. Na místo dítěte, které to řeklo, si aktuálně dosaďte Juliana Assange a jím reprezentovaný Wikileaks, jenž to vykřičel do všech windows.

Americké ozbrojené síly konzumují polovinu zbrojního rozpočtu planety. Jen v jediné zemi -- Iráku -- připravily za dobu války o život více než sto tisíc civilistů. Američtí politici nevinných obětí oficiálně litují, "off record" však dávají průchod marginalizaci a zakrývání zla, které je výsledkem bezradnosti. K odpovědnosti nejsou až na výjimky povoláváni pachatelé zločinů. Zato je však pořádán hon na muže, který o skutečné tváři zavádění "demokracie" přinesl nezpochybnitelné důkazy.

Režim prostoupený chorobným utajováním, podezříváním a šmírováním, režim bez respektu k lidským právům, režim, který ignoruje práva jiných národů a osobuje si je podřídit, režim, který bez soudu mučí a zabíjí, si právem zaslouží, aby z něj byla stržena maska. Není pochyb o tom, že jeho reakce je odvetou za odhalení, která byla učiněna.

Čtyřicet let jsme žili v režimu lži. Mělo by to stačit na to, abychom ji dokázali poznat i za líbivou fasádou. Nestačí-li to komu, je-li část obyvatel tzv. svobodného světa oslepena mimikry, jímž se obestřel Velký bratr, Wikileaks nám otevírá oči. A to je samozřejmě to poslední, co režiséři této tragikomedie chtějí.

Právo a svoboda Juliana Assange není jen právem a svobodou jednotlivé osoby. Útoky na něj jsou útokem na základní demokratické principy a svobodu lidí na celém světě. Čelit se tomu dá jediným způsobem -- solidaritou s mužem, který se stal natolik výrazným symbolem skutečné svobody, že její nepřátelé ztrácejí veškeré skrupule a chtějí zničit jak jeho věrohodnost, tak jeho fyzickou podstatu a a materiální základnu. Není náhodou, že mu zrušil účet PayPal, konto mu zablokovala švýcarská banka, VISA přestala přijímat platby dárců, atd. Je to zjevný důsledek sofistikovaného postupu, který má svého režiséra. Dá se tomu samozřejmě čelit a nepochybně se tak již děje stejně, jako v případě diverzifikace přístupu k samotnému serveru Wikileaks.

Za Juliana Assange se staví po celém světě osobnosti veřejného života, kolegové novináři, ale i obyčejní lidé. Obvinění ze sexuálních zločinů vnímají jako zástupná a vyřčená za podivných okolností. Nepochybuji o tom, že vznikne celosvětové hnutí na obranu Juliana Assange, pochybuji však o tom, že se k němu připojí současná česká politická reprezentace, jakkoliv totalitu na vlastní kůži zažila a demokracií (samozřejmě amerického typu) se ohání na všechny strany.

Jsou tady ale jiní občané. I v této zemi žijí lidé, kteří mají dost odvahy k tomu, aby šli proti proudu apatie a slepoty. Na místě je akce. Akce, která by nás v úsilí o záchranu nejen svobody, ale i vlastní důstojnosti, spojila.

Necháme-li bez odpovědi snahu zničit Assange, budeme v budoucnu všichni zničeni.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 8.12. 2010